VYBERTE SI REGION

Pokud tunel zhorší životní prostředí, Praha vrátí dotaci na metro A

Praha - Už nejméně dva roky se o nich stále jen mluví. Ve skutečnosti se celou dobu zdržovala, nebo spíš zametala pod koberec. Nejsou totiž vůbec populární, hlavně mezi motoristy, tedy i značnou částí voličů. Řeč je o doprovodných dopravních opatřeních, která měla být zavedena spolu s otevřením tunelu Blanka a která vesměs mají za cíl regulovat příliv dalších aut především do centra metropole.

17.3.2015 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Dimír Šťastný

Teď se zdá, že na ně přece jen bude muset dojít. Z tohoto úhlu pohledu má Praha paradoxně štěstí, že se termín otevření Blanky kvůli kilometrům zvlhlých kabelů odsunul na neurčito. Podle dodavatele technologií na stavbě Blanky - firmy ČKD Praha DIZ může výměna kabelů trvat až osm měsíců.

Praha tedy získala čas. Pokud by k zavedení alespoň některých doprovodných opatření nesáhla nebo nestihla sáhnout, vystavila by se tím nebezpečí nezanedbatelné finanční ztráty. Konkrétně by se mohlo jednat o nutnost vrácení sedmimiliardové dotace na výstavbu nových stanic metra A.

Ona dotace byla ze strany Evropské unie podmíněna zlepšením životního prostředí, především rozptylových podmínek ve městě. I proto byli Pražané v uplynulých týdnech svědky neúspěšného pokusu organizátora MHD o zásadní regulaci povrchové hromadné dopravy takřka na celém území metropole.

Tento plán se ovšem setkal s ohromnou vlnou nevole a tak byl uložen k ledu. Zbývá tedy jen regulovat individuální automobilovou dopravu, přičemž otevření tunelu Blanka dle některých expertů naopak hrozí zvýšením intenzity dopravy ve městě, a tudíž i zhoršením ovzduší.

Náměstek primátorky pro oblast dopravy a evropských fondů Petr Dolínek (ČSSD) se tak rozhodl „oprášit" již zmiňovaná opatření včetně zklidnění historického centra. Na zasedání magistrátního Výboru pro dopravu pak dopravnímu podniku zadal vypracovat analýzu podmínek evropské dotace. Tu by měli obdržet všichni zastupitelé hlavního města. O jaká opatření půjde? A co na to jejich oponenti?

Až osm měsíců může trvat nutná výměna desítek, nebo spíš stovek kilometrů zvlhlých kabelů v tunelu Blanka. Do té doby se určitě motoristům neotevře. Při vší smůle má Praha také trochu štěstí. Může časovou prodlevu využít k realizaci doprovodných dopravních opatření, která zamezí zvýšení intenzity dopravy na povrchu.

Sedm miliard v ohrožení

Pokud by to neudělala, zhoršily by se dle některých expertů rozptylové podmínky, respektive životní prostředí a v ohrožení by byla sedmimiliardová evropská dotace na výstavbu nových stanic metra A. Jednou z podmínek udělení dotace totiž bylo naopak zlepšení životního prostředí v české metropoli.

Náměstek primátorky pro oblast dopravy a evropských fondů Petr Dolínek (ČSSD) proto už nechal prověřit návrh zmiňovaných opatření, schválený ještě minulou městskou radou v čele s primátorem Tomášem Hudečkem (TOP 09), avšak ani v nejmenším nerealizovaný.

„Přezkoumáme možnosti doprovodných opatření ke zprovoznění tunelu včetně zklidnění historického centra," slíbil Dolínek na jednání magistrátního Výboru pro dopravu a evropské dotace.

Původní návrh opatření schválený minulým vedením Prahy do značné míry vychází z doporučení dopravní iniciativy Auto*Mat. Její zástupce Vratislav Filler předpokládá, že otevření Blanky poměrně zásadně zvýší intenzitu automobilového provozu v Praze a zhorší tak životní prostředí.

„Právě v roce, kdy se má otevřít Blanka, se začíná sledovat, zda jsou plněny podmínky evropské dotace na metro do Motola. Tedy zda došlo ke zlepšení životního prostředí v Praze. Na místě je tedy otázka, zda námi navrhovaná opatření, hlavně přesměrování automobilové dopravy z povrchových komunikací do tunelů, budou vůbec stačit. Možná bude potřeba i výraznější omezení intenzity automobilové dopravy v pražských ulicích," upozornil Filler.

Citát Vratislava Fillera z dopravní iniciativy Auto*Mat.

Zdržovací taktika?

Odlišný postoj na výboru zastával Ladislav Pivec pověřený vedením Technické správy komunikací (TSK). Právě jím řízená organizace dostala už před rokem za úkol vyhodnotit proveditelnost některých opatření, která by regulovala intenzitu automobilové dopravy na povrchu.

Z analýzy vyplývá, že proveditelnost většiny z nich je vesměs minimální. Nedoporučila například větší množství semaforů na Severojižní magistrále, její další úpravy pak podmiňuje pořízením urbanistické studie. Auto*Mat ale upozornil, že taková studie již existuje. Byla pořízena v roce 2009. A takových příkladů by se dala uvést celá řada.

Samotná analýza byla na dopravním výboru podrobena kritice zastupitelů - členů výboru a některými označena dokonce za zdržovací taktiku. Další postrádali konstruktivní řešení pro severovýchod Prahy. Radní Prahy 6 pro dopravu Petra Kolínská (SZ) pak přímo varovala, že údajným „bojkotem opatření, která by snížila množství automobilových exhalací na povrchu, správce komunikací ohrožuje dotaci na metro."

Pověřený šéf TSK ovšem trvá na tom, že Blanka bez dalších opatření zajistí výrazné snížení automobilového provozu v severozápadní části města. „Nebylo však řečeno, že stavby typu Blanka přitahují další a další auta ze svého okolí a jen zvyšují intenzitu automobilové dopravy i v povrchové uliční síti," oponoval Filler z iniciativy Auto*Mat.

Následně informoval o tom, že náměstek Petr Dolínek přislíbil některá návazná opatření k tunelu Blanka realizovat hned v den jeho otevření a další pak v průběhu jednoho roku poté. Aktuálně má následovat projednání s TSK i radnicemi dotčených městských částí.

Jaká opatření slíbil výbor?Iniciativa Auto*Mat uvedla, že půjde například o prioritní pruhy pro MHD. Jisté už je, že vznikne vyhrazený pruh pro autobusy na Evropské ve směru do centra v úseku Drnovská - Vlastina, kde se tvoří největší zácpy. Pruh bude možná pokračovat až k metru Veleslavín. Dále má jít o preferenci MHD na křižovatkách nebo zklidnění severojižní magistrály.

Brzy se prý stihne zklidnění ulice Veletržní (na 1+1 pruh), které důrazně požaduje Praha 7. Ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města (IPR) a Prahou 7 by dále došlo ke zpracování studie, jak Veletržní přeměnit na městský bulvár. Dolínek zpracuje i možnosti zklidnění Malé Strany a Smetanovo nábřeží. Obě opatření prý osobně podporuje, nicméně zdůraznil, že rozhodnutí o případném zneprůjezdnění bude záležitostí čistě politickou, o které nebude rozhodovat ani tolik argumentace TSK jako spíš dohoda magistrátu a dotčených městských částí.

Dále chce Dolínek s Prahou 7, 8 a IPR projednat, jak v zájmu Pražanů co nejlépe využít rozšíření Libeňského mostu. „Zdá se, že Libeňský most už rozšíření vzhledem k již rozjetému výběrovému řízení na zhotovitele nemine. To je bohužel velmi smutné plýtvání, neboť existují podstatně lepší způsoby, jak investovat půl miliardy, kterou by ušetřilo ponechání mostu ve stávající šířce," komentovala iniciativa Auto*Mat.

Autor: Jakub Krupka

17.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies