VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Polární badatel Amundsen jako první dosáhl jižní pól

Praha /ANIMACE/ - Dobytí jižního pólu bylo na počátku 20. století obrovskou výzvou pro řadu polárníků. V roce 1910 vypluly expedice dvou osobností - Nora Roalda Amundsena a Brita Roberta Scotta.

14.12.2011
SDÍLEJ:

Dobytí jižního póluFoto: DENÍK

Úspěch v souboji s drsným počasím, časem i kilometry nakonec před 100 lety, 14. prosince 1911, slavil legendární Amundsen.

"Tak jsme dorazili a mohli jsme vztyčit naši vlajku na geografickém jižním pólu. Díky Ti, Bože!" zapsal si do deníku v památný den Amundsen, když spolu se čtyřmi druhy stanul jako vůbec první na jižní točně. Důležité bylo, že Amundsenovi muži se i v pořádku vrátili zpět. Polárníci urazili celkem 3000 kilometrů za 99 dnů.

Cestu k pólu zvolil norský objevitel zcela neznámou. Nešetřil námahou na vybudování řady potravinových skladišť a směrovek, takže se mu nemohlo stát, že by bloudil. Přijel pouze se psy, kteří urazili za den někdy i kolem padesáti kilometrů.

Asi nejslavnější polárník Amundsen se narodil 16. července 1872 v norském Borge. V letech 1903 až 1906 poprvé proplul Severozápadním průjezdem od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky na Aljašku. V roce 1926 přeletěl vzducholodí severní pól, který se stal o dva roky později jeho osudem. Při pátrání po zmizelé vzducholodi s Umbertem Nobilem pětapadesátiletý Amundsen zahynul.

Předpokládá se, že se jeho letoun v mlze zřítil do Barentsova moře. Datum smrti bylo oficiálně stanoveno na 18. června 1928, Amundsenovo tělo i ostatky dalších členů posádky se ale nikdy nenašly. Moře vydalo jen několik částí havarovaného hydroplánu. S nepořízenou se vrátila i jedna z posledních pátracích expedic v roce 2009.

Norský polární badatel, který jako první člověk dosáhl před 100 lety jižního pólu. Stal se také průkopníkem polárního výzkumu vzducholoděmi a letadly.


1903–1906
poprvé proplul na jachtě Severozápadním průjezdem od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky do Nome na Aljašce. Určil polohu magnetického pólu.

1911 dorazil k pobřeží Antarktidy a 14. prosince 1911 jako první stanul na jižním pólu, čtyři týdny před Scottem.

1918–1920 projel se škunerem Maud Severovýchodním průjezdem z Norska podél severních břehů Evropy a Asie k Beringovu průlivu.

1926 rozvoj letectví ho podnítil k využití vzducholodí a letadel k výzkumu polárních oblastí. Spolu s Nobilem přeletěl vzducholodí Norge severní pól, krátce po Byrdovi, který dosáhl pólu letadlem ze Špicberk.

Zahynul při záchraně posádky vzducholodi Italia. 18. června 1928 vzlétl na palubě hydroplánu s pěti lidmi z Norska na pátrací akci. Předpokládá se, že se letoun v mlze zřítil jižně od Medvědího ostrova do Barentsova moře a že Amundsen zahynul během havárie nebo těsně po ní. Jeho tělo se nikdy nenašlo.

Cestu k pólu zvolil norský objevitel asi o 100 kilometrů kratší než Scott, ale zcela neznámou. Nešetřil námahou na vybudování potravinových skladišť a směrovek, takže se mu nemohlo stát, že by bloudil. Amundsen přijel pouze se psy, kteří táhli skvěle – jejich denní průměr prý činil přes 30 kilometrů, zatímco Scott použil sibiřské poníky, kteří brzy uhynuli.

Robert Falcon Scott (6. června 1868 – 29. nebo 30. března 1912) byl britský polárník, který dorazil k jižnímu pólu 17. ledna 1912, o měsíc a den později než Roald Amundsen. Jeho výprava zahynula na cestě zpět hladem, zimou a vyčerpáním v mimořádně špatném
počasí. Stan s těly mrtvých členů výpravy, deníky a sbírkami vědeckého materiálu našla záchranná výprava až 12. listopadu roku 1912.

Autor: ČTK

14.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2 5

Češi porážejí Němce i Slováky. V hustotě benzínových pump

Marine Le Penová a Emanuel Macron, favorité voleb
AKTUALIZOVÁNO
46 16

Volby ve Francii: Do druhého kola postupují Macron a Le Penová

Do Evropy míří nová značka aut

Už za dva roky by do Evropy měly dorazit vozy nové automobilky. Jmenuje se Lynk & Co a chce lákat na auta s doživotní zárukou.  

Stát chce výrazně zpřísnit držení nebezpečných biologických látek

Vředy, ze kterých vytéká zapáchající tekutina. Horečka, zvracení, bolest na hrudi a pak dušení. Takové účinky by mohla mít biologická zbraň šířící bakterie sněti slezinné. Nejpozději do dvou dnů po jejím vdechnutí by člověk zemřel.

Zeman a Drahoš zahájí sběr podpisů za svou kandidaturu

Prezident Miloš Zeman dnes zahájí sběr podpisů za svou opětovnou kandidaturu. Podrobnosti o podpisové kampani na dopolední tiskové konferenci oznámí jeho manželka Ivana, kterou Zeman určil za šéfku svého volebního týmu.

ČEZ už dlouhodobě s dětmarovickou elektrárnou nepočítá

Do deseti let by měla skončit elektrárna Dětmarovice. Počítá s tím vedení českého energetického gigantu – skupiny ČEZ, který chce v rámci celé České republiky do roku 2035 odstavit výraznou část kapacity uhelných zdrojů v tuzemsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies