Polednová si odsedí ve vězení jen půlku trestu

O podmínečné propuštění by Brožová-Polednová mohla požádat po uplynutí dvou třetin trestu, tedy v březnu 2011. Osmaosmdesátiletá bývalá prokurátorka odsouzená za podíl na justiční vraždě političky Milady Horákové z roku 1950 je nejstarší vězenkyní v Česku a jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let.

Prominutý jeden rok

Původně hradecký krajský soud letos v únoru rozhodl, že by Brožová-Polednová měla být na základě amnestií z let 1953, 1955 a 1990 propuštěna z vězení. Každá z amnestií jí podle soudu zkracovala trest o dva roky. Proti verdiktu týkajícího se amnestií z let 1955 a 1990 však k pražskému vrchnímu soudu podalo stížnost královéhradecké státní zastupitelství. Snížení trestu o dva roky na základě amnestie z roku 1953 nabylo právní moci ještě před rozhodnutím vrchního soudu.

Vrchní soud následně v březnu v neveřejném zasedání rozhodnutí krajského soudu ohledně amnestií z let 1955 a 1990 zrušil a sám ve věci znovu rozhodl. Určil, že odsouzené se týká jen amnestie z roku 1990, a že se jí z trestu promíjí jeden rok. Vrchní soud zároveň potvrdil rozhodnutí krajského soudu, který Brožové-Polednové zamítl žádost o přerušení trestu vězení. Odsouzená žádost opírala o právě probíhající jednání o amnestiích. Na možnost amnestií podle tisku upozornila Kancelář prezidenta republiky, když její úředníci shromažďovali podklady pro případné udělení milosti prezidentem.

Právnička a demokratická politička Milada Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.