Důvod? Nevýhodná smlouva státu s ČSOB o převodu Investiční a poštovní banky z roku 2000, kterou se stát vzdal kladné hodnoty této banky. Na základě této smlouvy stát prohrál s ČSOB arbitráž v Paříži a musí zaplatit necelé dvě miliardy korun.
Policejnímu vyšetřování se nevyhne ani tehdejší guvernér České národní banky Josef Tošovský a konkurzní správce zkrachovalé IPB Petr Staněk.

Zeman: Na řešení měli spoustu času

„Vzhledem k tomu, že se jedná o událost, která se odehrála před deseti lety, měli všichni následující ministři financí, a nejenom oni, pokud nesouhlasili s tehdejším postupem, dostatečné možnosti, aby urovnali vztahy s ČSOB,“ reagoval na Kalouskův krok tehdejší premiér Miloš Zeman.
„Jestliže tedy ministerstvo financí prohrálo spor s ČSOB, mělo by zpytovat svoje vlastní svědomí, a ne se klukovsky odvolávat na událost, která se stala před deseti lety,“ dodal někdejší předseda vlády.

Stát zažaloval ČSOB kvůli tomu, že bývalá banka IPB měla údajně v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo. Banka zase požadovala po státu zaplatit 1,6 miliardy korun jako dluh firmy J. Ring vůči IPB, který ČSOB zdědila. Pařížská arbitráž řešila obě žaloby zároveň.
„Vydal jsem pokyn k proplacení příslušné částky 1,7 miliardy plus úroky, protože rozhodnutí nás zavazuje zaplatit do 15 dnů. Částka se odrazí v letošním deficitu státního rozpočtu. Přes tuto částku udržíme deficit do výše 163 miliard korun,“ uvedl Kalousek.

Pohledávka má podle údajů ministerstva financí hodnotu 1,654 miliardy korun a úroky činí 270 milionů korun. Z pařížské arbitráže s ČSOB podle ministra vyplývá, že banka má státní záruky za IPB do neomezené výše.

Na sanaci bylo třeba 154 miliard korun

„Není tedy pravda, že je omezena nulovou hodnotou podniku, a není ani omezena Evropskou komisí ratifikovanou výší záruk za 154 miliard korun. Česko tak nemá žádný nárok na návrat kladné hodnoty podniku, protože stát se této hodnoty ve smlouvě podepsané ministrem financí Pavlem Mertlíkem v roce 2000 vzdal,“ uvedl Kalousek. To je přitom podle něj zcela v rozporu s argumenty ČSOB a Zemanovy vlády při prodeji IPB za jednu korunu.
Absolutní nevýhodnost smlouvy je tak podle Kalouska i důvodem podání trestního oznámení. Vyšetřování se netýká pouze ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, který v tehdejší vládě pro usnesení nehlasoval.

Celkové náklady související s krachem IPB a jejím následným převodem na ČSOB přesáhla podle ministerstva 150 miliard korun.

Čtěte také: Stát prohrál miliardovou arbitráž s ČSOB