VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Policisté chystají protest proti služebnímu zákonu

PRAHA - Příslušníci bezpečnostních složek svolali na pondělí 30. dubna další protestní akci namířenou proti dopadům nového služebního zákona. Konat se má v době, kdy se zástupci nově založených odborů sejdou s ministrem Ivanem Langrem a předají mu protestní petici.

29.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Pavel Dvořák

Shromáždění před ministerstvem vnitra organizuje Unie bezpečnostních sborů (UBS).

Petice má podle unie 14 bodů a údajně ji již podepsalo přes 11.500 policistů, hasičů i členů vězeňské služby. Policistům nejvíce vadí, že přišli o peníze, hodnosti a proplácení přesčasů. Podle předsedy UBS Miloše Plechatého protestují signatáři petice především proti ustanovení, podle kterého se příslušníkům bezpečnostních sborů proplácejí přesčasy až po odpracování 150 hodin zdarma. UBS chce, aby bylo ustanovení zrušeno do 30. června.

Přestože ostatní odborové svazy s celou peticí nesouhlasí, nebo se k ní nepřidaly, na nutnosti zrušení 150 hodin přesčasů zdarma se shodují.

Podle Plechatého akci nelze označit za demonstraci, ale pouze za shromáždění na podporu jednání s ministrem. Petice se podepisuje od konce února, kdy kvůli spornému zákonu protestovaly v Praze stovky členů bezpečnostních sborů.

Unie bezpečnostních sborů vznikla letos v únoru z původní Iniciativy 361, tedy skupiny policistů nespokojených s novým služebním zákonem, platným od začátku roku. Nové odbory mají být podle Plechatého radikálnější než ty současné a mají hájit zájmy členů například při hromadných demonstracích.

Nový zákon mění pravidla služby policistům, hasičům, dozorcům ve věznicích i celníkům. Celkem jde o zhruba 72.000 lidí. Největší část tvoří policisté, kterých je asi 47.000. Pracovníci bezpečnostních složek tvrdí, že kvůli němu přišli o peníze, zákon také zrušil příplatky za práci o svátcích, víkendech a za noční služby. Na druhou stranu jim však prodlužuje dovolenou, zkracuje týdenní pracovní dobu a dává nárok na rehabilitaci. Měl jim také plošně navýšit základní platy. Protesty proti němu trvají od doby, kdy vstoupil v platnost.

29.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies