Ze 2032 respondentů sice někteří na otázku, zda v uplynulém roce dali policistovi ve středních Čechách úplatek, odmítli odpovědět – rovných dvacet se ale přiznalo. Pouze polovina z nich se ale podle vlastních slov díky podplácení vyhnula dalším problémům s policií. Dalších deset se jim nevyhnulo navzdory úplatku. V sedmnácti případech podle průzkumu policisté naznačovali, že provinění by se dalo úplatkem řešit.

Předchozí výzkum, který v roce 2007 uskutečnila na objednávku policejního prezidia agentura Ipsos Tambor, přitom zaznamenal 99 případů korupce při menším počtu dotázaných; bylo jich tehdy 1920. Podle Václava Kopeckého z kanceláře podpory kvality středočeského krajského ředitelství policie ČR to však ještě nemusí znamenat, že by dřív bylo v řadách středočeské policie podstatně víc úplatných příslušníků než v současnosti, jak by hra s čísly napovídala. Zjištěné rozdíly prý mohou souviset s tím, že občané odpovídali na rozdílně položené otázky. „Agentura se tehdy ptala, zda se lidé s korupčním chováním policisty někdy setkali, my jsme se dotazovali přímo na území středních Čech a uplynulý rok,“ vysvětlil Kopecký.

Lidé jsou s policisty stále spokojenější

Velmi příznivě vychází srovnání s předchozími průzkumy vyzněla pro policii otázka na celkovou spokojenost veřejnosti s její prací. „Spokojenost vyjádřilo 75,4 procenta,“ konstatovala Kopeckého kolegyně Danica Kafková. To je 4,4 procenta víc než v roce 2007, kdy podobné šetření prováděla již zmíněná společnost Ipsos Tambor; proti roku 2004, kdy výzkum pro policii zpracovala agentura STEM/MARK, jde dokonce o nárůst o 17,4 procenta.

Nikdo neměl důvod přikrášlit pravdu

Vedení středočeské policie nevidí žádný problém v tom, že otázky tentokrát pokládali kolemjdoucím uniformovaní příslušníci preventivně informačních skupin – neboli policejní mluvčí. Podle krajského ředitele Václava Kučery uniforma určitě nepřispěla k tomu, že by lidé z respektu k autoritě odpovídali příznivěji. „Každý mohl vynechat odpověď na libovolnou z otázek,“ připomněl ředitel, že nikdo neměl důvod ke lhaní či k přikrašlování skutečnosti. „Nedělal bych z občanů lháře, kteří když vidí uniformu, budou říkat něco jiného než si opravdu myslí,“ zdůraznil ředitel. Mluvčí jsou navíc vyškoleni k jednání s občany, takže k ovlivnění výsledků nemohlo podle Kučery dojít.

Středočeši představují příklad pro ostatní

Stejného názoru je i policejní prezident Oldřich Martinů, jenž si vlastní průzkum středočeské policie pochvaluje. „Je to zadarmo – a cenné v rámci sebehodnocení,“ ocenil fakt, že se někteří policisté proměnili v sociology.

Jako jednu z metod moderního rozhodování o tom, jakým způsobem má policie co nejlépe naplňovat své heslo „pomáhat a chránit“, pochválil středočeský průzkum provedený vlastními silami také náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost Jaroslav Salivar. „Toto jsou standardní metody řízení normální organizace,“ konstatoval s tím, že ve středních Čechách by mohli najít poučení i policejní šéfové z jiných regionů. A to ještě předtím, než se podobný průzkum uskuteční celoplošně. Podle policejního prezidenta Martinů se chystá výběrové řízení na renomovanou agenturu, který by celorepublikový průzkum názorů občanů na práci policie měla provádět někdy počátkem příštího roku.

Lidé mají strach ze zlodějů a vandalů

Překvapením pro policisty nebyla odpověď na otázku, z čeho mají občané největší obavy. „Nejvíc se bojí vloupání do domů a bytů, vandalských činů a poškozování cizí věci. Naopak nejmenší obavy mají z kapesních krádeží a z krádeží jízdních kol – s výjimkou obyvatel Nymburska, kde je naopak strach z odcizení bicyklu silný,“ připomněl poznatky z průzkumu náměstek středočeského policejního ředitele Pavel Jenšovský. Největší obavy z vloupání do bytů a domů mají podle průzkumu lidé v nejbližším okolí Prahy. „To jen potvrzuje naše dřívější prognózy rozvoje kriminality v přípražském regionu,“ připomněl ředitel Václav Kučera. Přítomnost policistů v regionu Prahy-východ a Prahy-západ se podle vlastních slov snaží posílit nejen organizačními opatřeními, ale za službu v nejbližším okolí metropole neváhá i připlatit. Zde tedy mají policisté se stejným zařazením a zkušenostmi za stejnou práci vyšší plat než například na Rakovnicku. Podle Kučery to souvisí nejen s větším pracovním zatížením, ale také s motivací. Vedení krajské policie chce získat příslušníky pro službu v nejproblémovějším regionu. „Když chce někdo mít větší peníze, ať mi jde sloužit na Prahu-venkov. Já budu jen rád,“ konstatoval Kučera.