Město navštívil poprvé. „Je hezké, líbí se mi architektura," tvrdí vědec. Se svou přednáškou o významu vědy oslovil studenty i vyučující vysokého učení.

Třiaosmdesátiletý Cohen-Tannoudji se narodil do rodiny alžírských židů. Vystudoval ve Francii, jejíž je občanem. Původně se chtěl věnovat matematice. „Potkal jsem na vysoké škole charismatického vyučujícího fyziky Alfreda Kastlera a rozhodl se změnit obor. Tento nositel Nobelovy ceny se pro mě stal vzorem," vysvětluje vědec.

Za půl století se podle něj fyzika prudce změnila. „Kvantová bývala exotická věda. Za ty roky ale pronikla do všech oblastí vědy. Teď se jí věnují třeba biologové," říká Cohen-Tannoudji.

Na přednášce kritizoval nositel Nobelovy ceny politiky. „Obávám se, že většina jich nechápe, co to věda je a jak funguje. Myslí si, že se dá naplánovat. Teorii relativity nevyvinuli vědci na základě zadání," tvrdí fyzik. Vědecké bádání podle něho musí být svobodné.

Zároveň zdůraznil význam vzdělávání už od útlého věku. U dětí je potřeba rozvíjet vědecké myšlení. Metodou experimentování a pozorování výsledků. „Tím nemyslím, že by se děti na základní škole měly učit kvantovou mechaniku. Podstatné je rozvíjet jejich kritické myšlení," myslí si vědec.

Nejvyšší vědecké ocenění získal spolu s dvojicí společníků v roce 1997. Švédská akademie ocenila jejich vývoj metod chlazení a chytání atomů laserovým světlem. „Když bombardujete atom fotony, můžete jej posunout. Zároveň je možné ho na podobném principu zpomalit. Za určitých okolností je možné takto atom také zchladit," vysvětluje Cohen-Tannoudji.

Jeho vystoupení sledovalo asi dvanáct set studentů VUT. „Mezi studenty je nyní téma kvantové mechaniky velmi neoblíbené. Ale pokud o tom hovoří člověk, za nímž stojí výsledky v podobě teorie i nové technologie, tak to ke studiu přivede řadu studentů," hodnotí prorektor Vysokého učení technického Lubomír Grmela.