VYBERTE SI REGION

Politici zuří, předčasné volby chtějí v říjnu

Praha - Na Hradě se deset mužů dohodlo, že zvrátí verdikt Ústavního soudu, expertní skupina připravuje novelu ústavy.

3.9.2009 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv VLP

Tři roky poslanci ohrnovali nos nad senátním návrhem na rozpouštění sněmovny. Když padla Topolánkova vláda, znovu ho zadupali pod zem. A přijali jednorázový zákon o předčasném ukončení volebního období.



Prezident vyhlásil předčasné volby a politici spustili mašinerii na lákání voličů. Stamiliony putují ze stranických pokladen do reklamních agentur, země je oblepena billboardy, tisknou se tisíce programových brožur. Úterní rozhodnutí Ústavního soudu, který odložil vykonatelnost vyhlášení předčasných voleb, udělalo všem škrt přes rozpočet.

Politici začali horečně jednat. Ve středuse sešla na Pražském hradě velká desítka, tedy prezident, předsedové Senátu, sněmovny a vlády spolu se šéfy šesti parlamentních stran.

Nesmiřitelnost

„Nesmiřujeme se s myšlenkou, že zmizí předčasné volby a budeme čekat, jak se to vyvine bez našeho zásahu. Všichni se budeme snažit hledat cestu k tomu, aby volby proběhly v původně navrženém termínu nebo v termínu co nejbližším,“ sdělil po schůzce Václav Klaus.

Zopakoval, že rozhodnutí ÚS považuje „za nečekané, nestandardní a velmi necitlivé“. Politici mu podle prezidenta budou čelit přípravou novely ústavy, která by umožnila říjnové konání voleb. Tu mohou přijmout už příští týden, kdy zasedá sněmovna. Nejvyšší ústavní činitelé se shodli, že ÚS pochybil, když volby zablokoval. „V zákoně o Ústavním soudu je formulace, že ÚS nesmí odložit výkon rozhodnutí, je-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem. My jsme přesvědčeni, že v této rozbouřené politické a ekonomické situaci důležitým veřejným zájmem jsou volby uskutečněné v co nejkratším možném termínu,“ sdělil Klaus.

O Melčákovi příští čtvrtek

Mezitím předseda ÚS Pavel Rychetský oznámil, že k Melčákově stížnosti proběhne první veřejné slyšení příští čtvrtek. Ústavní právníci se většinou shodují, že ačkoli jednorázový zákon o rozpuštění sněmovny nebyl správným řešením, neměl právo se jím zabývat. „Taková pravomoc mu svěřena není,“ řekl Deníku děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch. Expert na ústavní právo Václav Pavlíček dokonce verdikt ústavních soudců označil za „maření voleb“.

Místopředseda Senátu, právník Petr Pithart (KDU-ČSL), ale oponuje: „Jediným zájmem ÚS je dodržování ústavy, projednáváním stížnosti pana Melčáka jen plnil svou povinnost.“

Zároveň zpochybňuje i nastoupenou cestu k předčasným volbám. „Úmyslem zákonodárce nebylo dát poslancům právo kdykoli se rozpouštět. Proto jsou v ústavě popsány tři cesty, jak k předčasným volbám dospět. Teprve když se po značném úsilí ani jedna nezdolá, má dojít ke zkrácení funkčního čtyřletého období,“ míní Pithart. Melčákův advokát Jan Kalvoda jde ještě dál: „Podle mě je řešení, které se snaží vymyslet politici, protiústavní. Budeme zvažovat další stížnost. Podle mě není možné nyní dosáhnout původního termínu voleb v souladu s ústavou.“

Ve hře jsou velké peníze

Politici to nepřiznávají rádi, ale odložení termínu voleb by bylo hlavně hodně drahé. Předseda ODS Mirek Topolánek sdělil, že jejich odsunutí by přišlo na tři čtvrtě miliardy korun. Jejich technická příprava přijde podle ministra vnitra Martina Peciny na 500 milionů, doposud bylo vynaloženo 120 milionů. Podle původního harmonogramu se 9. září mají vylosovat čísla, s nimiž jde 22 kandidujících subjektů do voleb. Na tom nic nezměnilo ani včerejší zasedání Státní volební komise. Podstatné je také to, že do konce září musí vláda předložit sněmovně návrh státního rozpočtu. Pokud by sněmovna fungovala déle v nynějším složení, musela by se jím podrobně zabývat. Jenže řada poslanců už není na kandidátkách, shání si práci a na rozpočet nemá ani pomyšlení. Není také jasné, kdo má dnes v dolní komoře převahu.

„Nové rozdání karet je nezbytné. Země potřebuje jasné politické vedení a občané musí vědět, kdo má za zásadní rozhodnutí odpovědnost,“ říká politolog Jan Kubáček. Politici si také uvědomují, že otálení by mohlo mnohé z nich odradit od účasti ve volbách. Vyostřená předvolební kampaň už teď otravuje ovzduší a říjnové rozhřešení pročistí ovzduší, věří politologové. Na druhou stranu všichni přiznávají, že si poslanci páchnoucí kaši navařili sami. Kdyby postupovali podle ústavy nebo přijali obecný zákon, nemuseli ji teď jíst a vinu svalovat na ústavní soudce.

Co bude následovat

a) VOLBY PROBĚHNOU V ŘÍJNU

- ve čtvrtek 10. září Ústavní soud projedná stížnost Miloše Melčáka, pokud ji zamítne, volby se budou konat v původním termínu
- když ÚS své rozhodnutí odloží nebo ústavní zákon o rozpuštění sněmovny zruší, musí se čekat na legislativní aktivitu zákonodárců
- v úterý 8. září se sejde sněmovna
- projedná senátní návrh ústavního zákona o rozpouštění sněmovny, který je nyní „zaparkován“ ve 2. čtení
- může ve zkráceném řízení přijmout i nově vzniklý poslanecký návrh tohoto ústavního zákona
- zákon ještě příští týden schválí Senát a podepíše prezident
- podle přijatého zákona pak sněmovna odhlasuje své rozpuštění
- prezident vyhlásí volby na původní říjnový nebo co možná nejbližší termín

b) VOLBY SE ODLOŽÍ

- když se někde legislativní proces zadrhne, předčasné volby v říjnu neproběhnou, v tom případě je reálné jejich uskutečnění nejdříve v listopadu
- do té doby by zasedala sněmovna v současném složení a zemi řídila Fischerova úřednická vláda
- hlavním úkolem bude přijetí rozpočtu na příští rok

Zákon v pořádku není, ale Ústavní soud ho posuzovat neměl

Podle právního odborníka Aleše Gerlocha se ale přese všechno dají volby v říjnovém termínu stihnout.

Měl Ústavní soud právo posoudit ústavní zákon?

Když vycházím z textu ústavy a zákonu o Ústavním soudu (ÚS), tak ne. Taková pravomoc mu svěřena není. ÚS se ale opřel o názor, že může zkoumat ústavní zákon, který by zasáhl do podstatných náležitostí demokratického právního státu, do tzv. materiálního jádra ústavy.

Čím ho podle poslance Miloše Melčáka narušil?

Pan Melčák si stěžuje, že bylo narušeno jednak jeho právo zastávat poslanecký mandát až do června příštího roku, jednak požaduje přezkoumat ústavní zákon, který funkční období sněmovny zkrátil.

Proč si ústavní soudci vzali čas na rozmyšlenou?

Sporné je, jestli má pan Melčák právo na zastávání mandátu plné čtyři roky. Dále to, zda prezident vyhlášením předčasných voleb zasáhl přímo do jeho práv. Vyhlášení voleb je totiž obecné povahy a jednotlivých poslanců se týká jen zprostředkovaně.

Ústavní soudci to tedy mohli rovnou odmítnout.

Kdyby podání odmítli, jasně by řekli, že nešlo o individuální zásah do poslaneckých práv. Pak by se s odůvodněním mohli vypořádat na dvou stránkách během jednoho odpoledne. Ústavní soud ale postupoval jinak a chce se tou věcí zabývat meritorně. Zvolil tedy třetí možnost, kdy neřekl ano ani ne a vzal si čas na rozmyšlenou. Jenže fakticky tím odložil volby, což je velký problém.

Veřejné slyšení u ÚS proběhne za týden. Mohlo by padnout rozhodnutí?

Není to vyloučeno. Šlo by o kompromis mezi tím, o čem rozhodli včera, a tím, co je nutné. Uvědomili si, že postupovali problematicky, když rozhodli o odložení vykonatelnosti vyhlášení voleb. Poslanec Melčák nic takového nechtěl, není jisté, zda jde o rozpor s veřejným zájmem a nebyla ani splněna podmínka, že takovým verdiktem nevznikly vedlejší náklady.
Na tom čtvrtečním slyšení se bude jednat o samotném zákoně o zkrácení volebního období. Proto si ÚS vyžádal stanoviska obou parlamentních komor a prezidenta republiky.

Podle vás bylo v pořádku, že se předčasné volby mají konat na základě jednorázového zákona?

Ne. Mělo se postupovat podle ústavy a využít jednu z možností v ní popsaných. Pokud to bylo těžko schůdné, měly sněmovna a Senát změnit pravidla obecnou úpravou. Místo toho se přijal účelový zákon. Což ale neznamená, že Ústavní soud nyní postupuje správně.

Když teď poslanci a senátoři urychleně přijmou obecnou úpravu o rozpouštění sněmovny, stihne se ještě říjnový termín voleb?

Díky tomu, že senátní návrh s tímto obsahem už je ve druhém čtení, stihnout by se to dalo. Ale vše by muselo proběhnout do konce příštího týdne. Mezi vypsáním voleb a jejich průběhem musí proběhnout maximálně 60 dní. Pokud by se tato lhůta zkrátila na minimum, mohlo by se naskočit do rozjetého vlaku a vlastně zkopírovat současné termíny. Předpokládá to, že ministerstvo vnitra bude pokračovat v započaté práci.

A když se to nepodaří?

Myslím, že Ústavní soud rozhodne rychle a stejně tak zákonodárci přijmou potřebnou úpravu. Nicméně pokud nebude ústavní zákon platit a nebude ničím nahrazen, proběhnou volby až v červnu příštího roku. To ovšem považuji za nepravděpodobné.

Autor: Kateřina Perknerová

3.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies