VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ženy do politiky chtějí, muži nemají zájem

Praha - Hlavním důvodem nízkého podílu žen v politice jsou jejich priority: péče o rodinu a děti. Navíc jim muži doma pomáhají stále minimálně.

11.2.2009 6
SDÍLEJ:

Podíl žen na politickém životě v Čechách a na Moravě je mizivý. Na snímku je 1. místopředsedkyně vlády ČR a ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) Foto: DENÍK/Grzegorz Klatka

Řečí demografie je to 52:48, řečí politiky 11:89, eventuálně 18:82. První poměr odhaluje, že v české populaci je více než polovina žen, druhý znamená procentuální zastoupení něžného pohlaví ve vládě a na postech starostek.

Mělo by být žen v politice více? Diskutujte a hlasujte.

„Nejpříznivější je pohled na zastupitelstva obcí, kde zasedá přes 26 procent žen,“ říká genderová expertka Eva Hejzlarová.

Celkově je ale podíl žen na politickém životě v Čechách a na Moravě mizivý.

Dokumenty Meziparlamentní unie z tohoto pohledu na první místo řadí skandinávské země se čtyřicetiprocentním zastoupením. Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová nedávno v Praze uvedla, že v jejím mateřském Švédsku v parlamentu zasedá 47 procent žen. V Česku je 16,5 procenta žen ve sněmovně a 17,3 procenta v Senátu. Na chvostu jsou Irsko se třinácti, Maďarsko s jedenácti a Portugalsko s devíti procenty.

Zákonem dané kvóty pro zastoupení žen fungují ve 43 zemích světa (např. Belgii či Slovinsku), ústavou jsou garantovány ve Francii a Srbsku. Vnitrostranické kvóty uplatňuje 168 politických stran v 69 zemích světa, třeba v sousedním Německu a Rakousku.

Kde jsou? Doma s dětmi

Pro slabé zastoupení žen v politice, které nepřímou úměrou klesá od obecní k vládní úrovni, mají odborníci jednoznačné vysvětlení. „Ženy dávají přednost rodinnému životu a péči o děti. To je jejich přirozené prostředí, v němž je muži ochotně nechávají,“ tvrdí například socioložka Jiřina Šiklová.
Pokud vláda daňovými úlevami nerozhýbe nabídku zkrácených úvazků, firemních či sousedských školek, ženy se do práce hrnout nebudou. Naposledy se mužský pohled na tuto problematiku projevil sveřepým odmítáním podpory jeslí na požadované evropské úrovni.

„Je třeba ponechat rozhodnutí o způsobu péče na rodinách samotných. Rozhodnutí pro domácí péči o děti by nemělo být automaticky považováno za nesprávné,“ řekl na nedávném setkání evropských ministrů práce a sociálních věcí jejich český hostitel Petr Nečas. Představitelky českých ženských organizací takový pohled ale odmítají. „Počet jeslí v Česku klesl od roku 1990 o skoro 95 procent – z jednoho tisíce na devětačtyřicet. O jaké možnosti výběru tedy pan ministr mluví?“ ptá se Lenka Bennerová, ředitelka neziskové organizace Fórum 50 %.

Česká ženská lobby připomíná, že rodičovskou dovolenou si v Česku vybírá jen jedno procento mužů, podíl žen na trhu práce však dosahuje 43 procent. Pro další příklad musíme až za oceán.

První zákon, který podepsal nový americký prezident Barack Obama, umožňuje zaměstnancům soudit se s firmou, pokud mají dojem, že jsou nespravedlivě ohodnoceni. O jeho prosazení se řadu let snažila Lilly Ledbetterová, kterou v továrně v Alabamě platili méně než její mužské kolegy.

Antidiskriminační zákon v nedohlednu

Ženy a politika

Český prezident Václav Klaus antidiskriminační zákon, který by umožňoval totéž, vetoval. Považuje ho za „zbytečný, kontraproduktivní a nebezpečný“. Přitom právě v Česku ženy berou v průměru o dvacet procent méně než muži.

Psychiatrička a bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková při svém bilančním setkání s novináři přiznala, že místo primářky jí dvakrát vyfoukli muži. A v politice to není jiné.

„Zasedání nejvyšších orgánů strany se vždycky konalo večer a končilo kolem půlnoci. Kam by asi tak mladá žena dala děti?“ ptala se Stehlíková, která ve vládě reprezentovala zelené. Tedy stranu, která důsledně dbá na poměrné zastoupení žen na kandidátkách, a to i na nejvyšších příčkách. V anketě, kterou si Stehlíková dělala mezi svými kolegyněmi ve sněmovně, za hlavní bariéru pro svou kariéru političky označily rodinné povinnosti. „Vadí jim ale také, že svět politiky je nesmírně tvrdý, bojuje se v něm o prestiž a vliv. Pro ženy jsou ale důležitější konkrétní výsledky, proto daleko raději pracují pro obec,“ řekla Stehlíková. Těžce také nesou, že muži nevnímají ženská témata, jako je sociální a školská politika, za důležitá, zajímavá či mocensky přitažlivá.

Eva Hejzlarová rovněž argumentuje výsledky průzkumu veřejného mínění společnosti CVVM. „V roce 1991 si přálo větší zapojení žen do politiky na všech úrovních 60 procent lidí, předloni to bylo 88 procent, zavedení kvót při sestavování kandidátek podporuje 28 procent mužů a 48 procent žen,“ konstatovala. Všechny ženské organizace se proto shodují v jednom: dokud nebudou chtít muži ženy do politiky prosadit, nikdy tam ve větším počtu nebudou.

Čím vyšší plat, tím méně žen najdete na kandidátkách

Podle ředitelky Fóra 50 % Lenky Bennerové je nehorázné, že na kandidátce do Evropského parlamentu za ODS v první sedmičce není ani jedna žena.

Veřejnost si přeje, aby v politice bylo více žen, ale konkrétně se to nedaří. Proč?
Jedna věc je vůle občanů a druhá vůle politických stran. Ze všech sociologických průzkumů plyne, že právě ty jsou největší překážkou změny.

Přitom v politických stranách je dost členek. Proč se to do kandidátek nepromítá?
V tom je zakopaný pes. Strany, kromě zelených, sveřepě odmítají princip kvót. Právě na jejich prosazení by se ženy měly soustředit.

A neplatí častý mužský pohled, že ženské organizace trvají na něčem, co samy ženy ani nechtějí?
Je pravda, že české ženy nemají jednotné stanovisko. Nezastávají ho ani ženské frakce ve stranách. Ta je například silně zastoupena v ČSSD, ale na kvótách se zatím neshodla. Nejlépe jsou na tom zelení s třicetiprocentní kvótou a ustavením, že v každé trojce musí být střídavě dva muži a jedna žena. Za nimi jsou dvě levicové strany a úplně nejhůř na tom je pravicová ODS, která kvóty zcela odmítá.

Proč?
Jejich ideologie říká, že na prvním místě je svoboda jednotlivce. Myslí si, že ženy nejsou znevýhodněny a mají stejné šance jako muži. Logiku to ale nemá. Na jejich kandidátkách je zhruba 10 procent žen a za nehorázné považuji, že do Evropského parlamentu za ně v první sedmičce nekandiduje ani jedna žena. Tu nemají ani ve vedení. Přitom ODS má třicet procent členek.

Do obecních zastupitelstev ale ženy kandidují v mnohem vyšším počtu, než na vyšších politických úrovních.
To číslo se pohybuje kolem 23 procent. Voliči na této úrovni už nevnímají, zda kandiduje představitel toho či onoho pohlaví, ale jaká práce za ním je a jaký to je člověk. Nejde tam také o žádné super výhody. Europoslanec však bere 190 tisíc korun měsíčně, takže tlak na místa je obrovský. Čím vyšší je požitek, tím vyšší je počet zájemců. Tím větší je také odmítání žen, které mezi sebe pánové neradi pouštějí.

Autor: Kateřina Perknerová

11.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mercedes míří do světa elektrických automobilů, ale policie ho nyní vyšetřuje kvůli možným falšováním dat emisí u klasických dieselových motorů.
6

Policejní razie u Mercedesu. Vyšetřovatelé pátrali po falšování emisí

Ilustrační foto
1 16

Poplatky za přítomnost otce u porodu jsou nefér, míní rodiče

Po Manchesteru se zábava v Praze neruší. Bude se ale víc hlídat

Policistů se v metropoli objevuje víc než obvykle – a mohou mít i samopaly. Pražská policie tak reaguje na smrtící explozi po koncertu v britském Manchesteru. Podobně jako po dřívějších teroristických útocích ve městech západní Evropy mají být policisté v ulicích viditelnější – a také ozbrojenější.

Pohledem Stanislava Šulce: Složitější svět

Týdeník Economist přinesl statistiku teroristických útoků na území západní Evropy a Spojených států amerických. Připomíná, že ačkoli máme dojem permanentního ohrožení, a dokonce si myslíme, že teroristické útoky jsou na denním pořádku, v perspektivě posledních padesáti let je realita trochu jiná.

AKTUALIZOVÁNO

Vrah z Manchesteru je Salman Abedí, britský občan libyjského původu

/VIDEA, FOTOGALERIE, INFOGRAFIKA/ Celkem 22 mrtvých a minimálně 59 zraněných, vesměs mladých lidí. Taková je bilance exploze v koncertní hale v Manchesteru. Odpálil se zde sebevražedný útočník, policie vyšetřuje teroristický čin. Totožnost je známa, jde o 22letého Salmana Abedího, britského občana z Manchesteru, jehož rodiče přišli z Libye. K činu se přihlásil Islámský stát. Zatčeni byli tři podezřelí, pachatel měl patrně komplice. Zveřejněna byla zatím jména tří obětí, nemocnice přijaly 12 vážně zraněných dětských pacientů. V zemi byl vyhlášen kritický stav ohrožení terorismem.

AKTUALIZOVÁNO

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

/VIDEO, FOTOGALERIE/- Doživotně odsouzený vrah Jiří Kajínek se dočkal. Dnes o půl dvanácté byla odeslána podepsaná milost prezidentem Milošem Zemanem na Ministerstvo spravedlnosti k dalšímu vyřízení. Krátce po půl druhé pak vyšel branou na svobodu. "Vítej na svobodě," křičeli přítomní na evidentně dojatého muže. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies