Političky chystají tabulky pro výpočet alimentů
Praha - Rodič, který zůstane po rozvodu sám s dítětem, má vždycky mnohem větší náklady na jeho výchovu než ten, jenž posílá alimenty. Tuto větu říká žena, která se sociálními problémy neúplných rodin zabývá 31 let, vedoucí odboru sociální péče Prahy 4 Věra Rinková.
Kateřina Perknerová
Diskutovat (38) 3.12.2009 15:37
Proto také podporuje snahu poslanců i ministryně spravedlnosti vypracovat tabulky pro výpočet výživného. „Minimální hranice by měla být stanovena. Dítě je velmi drahé. To není jen strava a oblečení, ale také nájemné, kroužky, lyžařské výcviky, dovolené, jazyková výuka,“ vypočítává Rinková.
Pokud matka či otec nedostávají od bývalého partnera pravidelně peníze, je to pro mnohé z nich katastrofa. Většinu domácností pod úrovní životního minima přitom tvoří právě neúplné rodiny. Podle dat statistického úřadu z roku 2007 jich je 245 tisíc a v 90 procentech v jejich čele stojí žena. Přitom průměrné alimenty představují 2149 korun, což nepokrývá ani pětinu měsíčních nákladů. Na pobírání výživného je odkázáno 400 tisíc dětí, avšak desetina z nich ho nedostává. Vymahatelnost alimentů je zdlouhavá a dotčeného partnera velmi zatěžuje.
Místo soudů dohoda
Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová se rozhodla ustavit pracovní skupinu, která by měla napomoci řešení svízelného postavení samoživitelů. „Rodiče nyní musejí čekat na soudní verdikt ohledně výše výživného. Pokud by existovaly orientačně doporučující tabulky pro jednotlivé příjmové kategorie i kraje, mohli by se snáze na alimentech dohodnout,“ sdělila Kovářová. V tom případě by nemuseli ani k soudu. Jejich smlouvu, kterou by pomáhaly formulovat pracovnice odborů péče o dítě, by potvrdil notář. „Odhadujeme, že k soudu by se tak nedostalo až třicet procent sporů,“ míní Kovářová.
Není ale jisté, s jakou odezvou se její podnět setká. „Pokud se významně nezvýší počet sociálních pracovnic a jejich váha v očích radnic, byla by taková pravomoc nepřijatelná,“ míní Rinková. S tím souhlasí i poslankyně ČSSD Anna Čurdová. Právě její návrh na stanovení minimálního a náhradního výživného má v pátek projednat sněmovna. Ten počítá se zavedením státních alimentů ve výši 700 či 840 korun podle věku dítěte. Na ně by měl nárok každý rodič, jemuž bývalý partner tři měsíce neposlal na děti vyměřenou částku, další tři je na něj vyhlášena exekuce a splňuje kritéria sociální potřebnosti.
Předpis také zavádí minimální výživné 1400 korun pro děti do šesti let a 1680 korun od šesti let. Státní pokladnu by to zatížilo zhruba 200 miliony ročně. „Na takový výdaj momentálně nemáme, povinnosti rodičů by se na stát převádět neměly,“ tvrdí Kovářová.
-4°C
-2°C
