VYBERTE SI REGION

Politolog: Pokud se puč nebude opakovat, stabilita regionu nebude ovlivněna

Kolínsko – Celým světem otřásla zpráva o pokusu o puč v Turecku, který lidé sledovali ve skutečném čase přes sociální sítě.

17.7.2016
SDÍLEJ:

Kolínský politolog Vladimír SrbFoto: Deník/ Jakub Šťástka

Jak incident hodnotí Vladimír Srb, kolínský politolog a prorektor Vysoké školy politických a společenských věd v Kutné Hoře?

Turecko v noci z pátku na sobotu zažilo neúspěšný státní převrat. Prezident Erdogan sliboval pučistům tvrdou odvetu. Jaký to bude podle vás mít vliv na stabilitu regionu?

Pokud šlo o ojedinělý pokus, který nebude chtít armáda v dohledné době zopakovat, což nepředpokládám, nebude stabilita regionu nijak ovlivněna, pouze je nyní třeba počítat s krátkodobým oslabením důstojnického sboru turecké armády v důsledků nutných čistek. Předpokládám také, že prezident Erdogan měl minimálně základní informace o tom, že se puč chystá, a proto urychleně před krátkým časem urovnal vztahy Turecka s Ruskem a zlepšil vztahy s Evropskou unií i se spojenci v rámci NATO.

Dovede vysvětlit, proč k pokusu o puč došlo, dostaly se již na veřejnost nějaké oficiální informace, kromě prohlášení armády? Ta uvedla, že tak činí pro demokracii.

Příčin může být mnoho, některé důvody se nám asi nepodaří odhalit nikdy. Armáda hraje už od dob zakladatele moderní Turecké republiky Atatürka významnou roli v životě společnosti, s její přítomností se jistě setkal i mnohý český turista. Sám Atatürk provedl demokratické reformy ve 20. a 30. letech 20. století s pomocí armády a donucovacích prostředků, i proto se armáda vždy zaštiťuje při každém převratu v Turecku osobností prvního tureckého prezidenta. Osobně myslím, že tentokrát se armáda obávala úplné ztráty svého vlivu na chod společnosti, přeci jen už žijeme v jiných podmínkách než před 100 lety a i fakt, že pokus nevyšel a legální vláda zlikvidovala puč do několika hodin ukazuje, že se pučisté o své pozice obávali oprávněně.

Prezident využil k mobilizaci lidí proti armádě pučistů sociální sítě, proti kterým sám bojoval. Právě blokádu sociálních sítí mnozí odsuzovali. Kde se vzala Erdoganova podpora, že lidé skutečně vyšli do ulic?

Prezident Erdogan má zcela jistě velmi výrazné autoritativní sklony, zrovna vzorem pro moderní demokracii není. Ale stále jde o hlavu státu, zvolenou v přímých demokratických volbách, která vyhrála se ziskem 52% hlasů v prvním kole voleb. Erdoganova politická strana navíc před rokem zvítězila i ve volbách parlamentních. Velmi dobrý hospodářský vývoj a neustálé zvyšování životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva v posledních letech jsou hlavními argumenty pro objasnění motivace obyvatel k noční podpoře prezidenta a legitimní vlády. Současný turecký prezident je populární, oblíbený, ale navíc i legálně a legitimně zvolený. A jak je vidět z jeho kroků v noci z pátku na sobotu, dokázal své schopnosti během pokusu o převrat maximálně zúročit. A využil i sociálně sítě, proti kterým častokrát v minulosti podnikal – a nepochybuji o tom, že bude podnikat i nadále – omezující opatření.

Turecko zažívá zhruba každou dekádu pokus o puč. Je tedy tato poslední událost tak zásadní?

Tento převrat je zásadní proto, že se nepovedl. Poprvé v dějinách Turecka civilní správa pokus o státní převrat naprosto brilantně a rychle zlikvidovala. Až v příštích dnech se dozvíme, jak velká část armády se na převratu podílela, ale neschopnost pučistů by svědčila o tom, že významná část armády zůstala loajální legitimním voleným institucím. Nepovedený převrat bude znamenat paradoxně to, proti čemu oficiálně vystupovali vůdci puče, tedy posílení moci a vlivu prezidenta Erdogana a jeho vládní politické strany. Jako politolog chci ale upozornit na důležitý demokratický prvek pokusu o převrat – všechny turecké parlamentní politické strany se postavily proti převratu. Tím dnes turecká společnost výrazně vyjádřila svoji demokratičnost. To ale již zítra může být jinak…

Po internetu koloval vtip, že státní puče je nejlepší provádět v pátek. Proč tomu podle vás tak je?

Státní převraty je dobré provádět během víkendů a letních dovolených. I prezident Erdogan, stejně jako například v roce 1991 v SSSR Michail Gorbačov, byl na dovolené. Víkend a dovolené ale pro úspěch převratu nestačí – podle mého názoru bylo pro neúspěch převratu klíčové, že v době jeho zahájení nebyl zatčen či zabit prezident Erdogan a vláda s vedením parlamentu, naopak několik desítek pučistických velitelů bylo hned v sobotu zabito vládními jednotkami. Pučisté sice rozstříleli parlament, ale v budově se tou dobou nenacházela žádná podstatná politická osobnost, šlo o zbytečný krok, který příliš nezapadá do argumentace pučistů o demokratickém převratu. Ani odstavení všech sdělovacích prostředků, které je další nezbytností úspěchu převratu, se příliš nepovedlo, stejně jako rychlé obsazení strategických podniků a dalších míst. Už Machiavelli před 500 lety věděl, jaké kroky je třeba podniknout k úspěšnému převratu, a z nich dnešní turečtí pučisté vykonali jen nějakých 20%.

Turecko jedná o vstupu do Evropské unie od roku 2005. Bude mít pokus o puč na tato jednání nějaký dopad?

Nebude. Turecko se snaží o vstup do Evropských společenství a Evropské unie již dlouhou dobu, ale v posledních letech chuť vstupovat do EU u samotných Turků opadá a samotná Evropská unie nemá zájem na příjetí Turecka, protože by se výrazně snížil vliv současných členských zemí, především Německa a Francie.

Autor: Jakub Šťástka

17.7.2016
SDÍLEJ:
Co dneska pijeme?
4 4

Kam zmizelo pravé podmáslí?

Situace v hotelu po pádu laviny.
25

Nová naděje. Z trosek italského hotelu po pěti dnech zachránili tři štěňata

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Český agrární diplomat kvůli Trumpovi možná do USA nezamíří

Praha - Nový český agrární diplomat, který měl letos nastoupit do Spojených států amerických, možná do zámoří nezamíří. Ministerstva se rozhodnou těsně před jeho jmenováním. Bude záviset i na tom, zda bude nová americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zavádět dovozová cla. Dnes to na tiskové konferenci řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). ČR má v zahraničí čtyři agrární diplomaty, další tři měli letos nastoupit. Kromě USA by měli zamířit do Japonska a Libanonu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies