VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Politolog Zbořil o migraci: Na dobrou zprávu nečekejme

Severní Čechy - Evropa žije znepokojivým tématem: Zahltí nás migranti? Obsadí Evropu, a změní nezvratně etnické a politické složení obyvatelstva? Není na čase zrušit Schengenský prostor? Nebo naopak, nejsou obavy předčasné, až hysterické?

26.6.2015 75
SDÍLEJ:

Politolog Zdeněk ZbořilFoto: DENÍK/Archiv

Politolog Zdeněk Zbořil se domnívá, že ve hře je spíše černý scénář obav. Evropské instituce nejsou schopny se s migračními útoky vyrovnat.

Z čeho vyplývá váš hluboký pesimismus?
To není pesimismus, to je realismus. Pouze se dívám na fakta. Migrace je cílená. Část lidí se snaží za každou cenu dosáhnout Evropu jako ekonomičtí uprchlíci. Druhou část představují běženci obávající se smrti v místech občanských válek. Jsou cíleně zastrašovaní, vražděni a vyháněni, aby působili nepolevující demografický tlak na Evropu. Jde o rozsáhlou vojenskou operaci, respektive o řadu nezávislých a přece propojených vojenských a teroristických operací. Probíhají v podstatě po celém pobřeží severní Afriky, v některých rozpadajících se zemích Blízkého východu, a v některých oblastech islámské, zatím jen jižní Asie.

Čtěte také: Islamisté zaútočili na továrnu u Lyonu, na místě zanechali uřezanou hlavu

Co je jednotícím prvkem této války? Islamisté?
Ano. Je ale vlastně jedno o jakou se jedná skupinu. Některé mohou spolu i soupeřit, ale jenom do té míry, aby to neohrozilo jejich základní cíl zničit místní autority a dané území ovládnout. Druhým cílem je rozložit nesourodou politiku evropských států a NATO podporující jejich místní nepřátele. Tedy jde také o ochromení akceschopnosti Evropy, protože ji začne pohlcovat strach z „islamizace Evropy" a tím bude dosaženo zrůdného cíle amerického profesora Huntingtona o střetu civilizací.

Evropané, tedy i Češi, se bojí islamistů oprávněně?
Samozřejmě, jenže si neuvědomují organizátoři protestů, že tzv. islamisté nevyznávají islám. Jsou to vrazi využívající navenek puritánskou verzi islámu jako svou vlastní ideologii. Oni nešíří brutálním násilím islám, ale snaží se ovládnout, třeba i dočasně, nějaké území s pomocí zastrašování, využívat jeho zdroje a jen jako alibi mají džihád. Strach Evropanů z militantního islámu vyvolalo protiislámské hnutí, a to znervózňuje evropské muslimy. To také nahrává islamistickým vrahům a zvyšuje napětí v celé Evropě, podobně jako před několika málo lety na území bývalého SSSR, což nám tehdy příliš nevadilo.

Tohle jsme již slyšeli a četli. Co z toho vyplývá?
Nečetli. Nepíše se, že migranti jsou součástí již probíhající války. Jsou to v podstatě výsadkáři. Projevili mimořádné úsilí, aby se dostali do Evropy. Ale jejich motivy už nejsou tak důležité jako skutečnost, že všichni dohromady ochromí bezpečnost EU. Část z nich, která přichází přímo s cílem škodit, bude s pomocí naivních 10 % multikulturních Evropanů prosazovat nerealistické požadavky, rozproudí další vnitřní konflikty v jednotlivých zemích EU.

Ale uprchlíci jsou přijímáni jenom na dobu nezbytně nutnou?
To je iluze. Dalších nejméně pět deset let se situace ve většině zemí odkud „běženci" přicházejí, nezmění k lepšímu. Je tam občanská válka. Za tu dobu desítky tisíc žen zde porodí a jejich děti se stanou automaticky, nezmění-li se pravidla, kvůli místu porodu Evropany. Tím si zlegalizují pobyt i jejich rodiče. Potom přijde širší slučování rodin, a budeme moci konstatovat, že se invaze islamistům vydařila. Potom islamisté budou mít možnost s těmito lidmi pracovat. Protože migranti budou, jako obvykle, v druhé generaci nespokojení. Nebudou mít práci a sociální dávky nebudou nakonec tak štědré, jak doufali. To bude čas pro vznik jakéhokoli radikalismu, možná i terorismu.

A začátek konce EU?
To snad nikoli, ale nechce se mi věřit, že premiér Sobotka, podobně jako jeho kolegové z Maďarska, Rakouska a Slovenska, mají problém jen s kvótami migrantů. To je nesmyslně málo, doslova kapitulace.

Co měl Sobotka říci?
Že řešení musí být postupné, od identifikace těch, kteří do různých zemí přicházejí, potom pro ně vytvořit alespoň dočasné migrační zóny, ve kterých mohou být migranti dlouhodobě ubytováni, tak jako tomu bylo v táborech československých emigrantů v Německu a Rakousku po roce 1948, a dokonce někde i po roce 1968. Ale tyto oblasti by musely být prohlášeny za tranzitní zónu před vstupem do EU. A musí se k této situaci přistoupit také jako k potencionálnímu velmi vážnému ohrožení srovnatelnému s vojenským ohrožením Evropy.

Jsou stížnosti Itálie oprávněné, že nápor migrantů nezvládají?
Samozřejmě, stejně tak i stížnosti Řecka. Podíváme-li se na mapu obou zemí, nemají nejmenší šanci zastavit příliv migrantů. Musí pomoci zbytek EU. Nejprve je nutné dočasně internovat v migračních zónách statisíce osob z peněz všech států EU. Podobný problém je na Balkánu ve směru na Maďarsko a Rakousko. Pomoc s ubytováním migrantů se musí stát vojenskou operací EU či NATO.

Autor: František Roček

26.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 75
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies