Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Polovina případů na pohotovosti by počkala na později

Kutná Hora /ROZHOVOR/ - Jaké je sloužit na lékařské pohotovosti? Při příležitosti otevření nových prostor pohotovosti v kutnohorské nemocnici jsme se na to zeptali primáře tamní léčebny dlouhodobě nemocných Zdeňka Heřmánka.

10.1.2011 4
SDÍLEJ:

Primář Zdeněk Heřmánek.Foto: DENÍK/Ondřej Dvořák

Pane primáři, sloužíte na lékařské pohotovosti pravidelně?

Zatím ne. Jsem primář "eldéenky", a protože na pohotovosti chybí obsazení některých služeb, tak jsem některé vzal. Je ale možné, že budu sloužit i pravidelně.

Jak moc časově náročná je služba na pohotovosti?

Ve všední den je služba od pěti do devíti hodin a o víkendu a o svátcích od osmi do dvaceti hodin.

Jak moc je lékař na pohotovosti vytížený?

Je to různé. Podle mých zkušeností se to liší podle ročních období, jestli je chřipková sezona nebo klid. O víkendu chodí mezi pětadvaceti až třiceti lidmi. Když je epidemie, zvýší se to i na padesát. Ve všední den kolem deseti, ale to je velmi individuální. Ale v zimním období je to určitě víc. Například v sobotu "chodily" vysoké teploty či bolesti v krku. Tedy řekněme banality, ale je jich hodně. Infekce řádí.

Jak se liší služba na pohotovosti od klasické denní práce?

Pro mě určitě hodně, protože pracuji v nemocnici. Ale pro praktické lékaře, kteří na pohotovosti slouží, je to velice podobné tomu, co mají například v době epidemií každé ráno v ordinaci. Pro mě je to v zásadě něco úplně jiného. Lékař v nemocnici má jasně naplánováno, kdy se dělá vizita, kdy se píší léky a podobně, kdežto zde je charakter práce více nárazový. Za dveřmi může stát třeba deset lidí, kteří chtějí ošetřit co nejdřív. A samozřejmě se tu řeší spíš banálnější věci, které neohrožují život. V tom počtu pacientů je ale třeba důsledně odlišit, jestli tu není pacient, který třeba unikl sítu záchranné služby nebo měl být někde jinde. Člověk si musí dát velký pozor, aby se nezanedbalo něco vážnějšího. Drtivá většina případů jsou banálnější věci jako bolesti v krku, teploty a podobně, ale přijít mohou i pacienti, kteří buď z neznalosti nezavolají záchrannou službu nebo si myslí, že to nic není. Objeví se ale i infarkty, mozkové příhody, vážnější alergie, astmatické záchvaty a podobně. Je to tak jedna ku deseti.

Na druhou stranu, když lidé přijdou na pohotovost, mělo by se asi jednat o nějaký akutnější problém.

Jak kdy. Často je totiž otázka, jestli by to vydrželo na pozdější dobu nebo ne. Myslím si, že minimálně v polovině případů by to určitě počkalo na praktického lékaře, ale z důvodů například pracovního vytížení nebo komfortu jdou pacienti raději na pohotovost. Často ale prostě nedokáží rozlišit, co je vážnější. My jsme odborníci, ale laik to samozřejmě ne vždy rozliší. Když vás začne silně bolet hlava, tak někdo si řekne „mám migrénu, nic to není, nikam nepůjdu“. Někdo jiný samozřejmě bude mít pocit, že neví, co s tím, setkal se s tím v životě poprvé. Od toho je pohotovost, aby udělala to síto. Může sem přijít kdokoliv s čímkoliv. Nikdo nebude odkázán „běžte si jinam“. Jsme tady od toho, abychom rozlišili, co můžeme ošetřit banálně, a co vyžaduje další speciální vyšetření.

Vítáte vy sám možnost vyzkoušet si práci na pohotovosti?

Pro mě jako nemocničního lékaře to je nechci říkat oddych, ale příjemné zpestření. Najednou z těch vážných diagnóz a dlouhodobých chorob se najednou ocitnu u věcí, které můžu vyřešit v podstatě hned. Sice jsou zde věci banálnější, nicméně zase je to úplně jiný pohled na věc. Určitě to vítám.

Autor: Ondřej Dvořák

10.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto.
5

Dálnice se opravují podle plánu. Ale šnečím tempem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

DOTYK.CZ

Před 79 lety vláda vyhlásila mobilizaci. Lid absolutně pevný, chválil Beneš

Přesně ve 22.20 byla rozhlasem vyhlášena všeobecná mobilizace Československé republiky. Onoho 23. září 1938 bylo řádně horko nejen za hranicemi, kde chřestil zbraněmi Hitler, ale i uvnitř vlasti, v Sudetech. Dobrá polovina sudeťáků mobilizace neuposlechla. A do osudného Mnichovského diktátu zbýval pouhý týden.

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení