Ze zoufalství se obrátila na Bethel Slezské diakonie v Třinci, která pro padesátiletou ženu připravila balíček s těstovinami, instantními polévkami, luštěninami, moukou a dalšími potravinami z potravinové sbírky. „Když jsme jí balíček předávali, vděčností se rozplakala. Nečekala, že obdrží tolik jídla. Byla opravdu vděčná," vzpomíná pracovník neziskové organizace Bohuslav Szotkowski.

Seznam míst, kde darovat, najdete na Potravinypomahají.cz

Paní V. je přitom jen jedna 
z řady lidí, kteří jsou na potravinovou pomoc odkázáni. Chudobou nebo sociálním vyloučením je v Česku ohroženo 15,4 procenta obyvatel. „Sbírka měla pro tu paní téměř existenční význam," doplnil Szotkowski.

Narážel tak na Národní potravinovou sbírku, která se zítra bude v České republice pořádat podruhé. Loni lidé chudým darovali celkem 66 tun potravin, tedy 132 tisíc porcí jídla. Letos by to mohlo být ještě víc, protože se do akce zapojí přes 380 obchodů po celé republice, což je třikrát více než loni. Lidé budou moci nakoupit trvanlivé potraviny a následně je potřebným darovat. „Myslím, že letos bychom mohli překonat sto tun vybraných a darovaných potravin," odhadl ředitel Federace potravinových bank Fabrice Martin-Plichta.

Trvanlivé potraviny

Organizátoři sbírky uvítají především trvanlivé potraviny, jako jsou například těstoviny, rýže, mouka, olej nebo konzervy. Čerstvými výrobky totiž v průběhu roku přispívají přímo výrobci.

Darovat potraviny ovšem dosud nebylo pro výrobce 
a obchody příliš výhodné, protože musejí z těchto darů platit patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. „Proto je pro ně jednodušší takové potraviny odepsat jako odpad a započítat si to do nákladů," uvedl dříve předseda České federace potravinových bank a spoluzakladatel charitativní organizace Naděje Ilja Hradecký.

To by se od prosince mělo změnit. U potravin darovaných potravinovým bankám totiž bude možné stanovit základ daně z přidané hodnoty 
v minimální hodnotě, která se bude blížit nule nebo bude dokonce nulová. „Pro obchodníky bude výhodnější dát jídlo na charitu než ho například vyhodit. Jednoznačně jde o jeden z nástrojů, který zamezí plýtvání potravinami, které se navíc dostanou k sociálně potřebným," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), jehož úřad převzal nad zítřejší potravinovou sbírkou záštitu.

Novelu legislativy obchodníci vítají. „Věříme, že změna bude ku prospěchu správné věci a povede k tomu, že bude zajištěn ještě větší přísun potravin potřebným," uvedla pro ČTK Irena Vlčková ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Vyhozené tuny jídla

O plýtvání potravinami se v posledních letech mluví čím dál hlasitěji. V popelnicích totiž často končí i jídlo, které by bylo možné bez problémů konzumovat. Mohou za to také nejasné údaje na obalech. Mnoha lidem není jasný rozdíl mezi termíny „datum spotřeby" a „minimální trvanlivost", na což v květnu upozornili Švédové a Nizozemci.

Evropané zbytečně vyhodí přes dvacet procent potravin, v absolutních číslech to znamená 89 milionů tun. Na jednoho obyvatele unie tak vychází 180 kilogramů vyhozených potravin za rok. Nejčastěji v popelnicích končí ovoce a zelenina.

Marian Jurečka ovšem upozornil, že pokud by se do roku 2020 na plýtvání nic nezměnilo, potravinový odpad by se zvýšil o 40 procent, což by znamenalo 126 milionů tun vyhozeného jídla. Proto je cílem Evropské komise do roku 2020 plýtvání potravinami naopak snížit o 50 procent. Tím by se v Evropské unii ušetřilo 95 miliard eur, tedy přes dva a půl bilionu korun.

Christine Maritzová z analytického centra Glopolis považuje plýtvání potravinami za závažný problém. „Když to dáme do kontextu s lidmi, kteří nejen ve světě, ale i v Evropě trpí hladem, je to velké číslo. Loni vydal Červený kříž zprávu, podle níž je v Evropě 120 milionů lidí ohroženo chudobou," doplnila.

Jen v Česku žilo loni pod hranicí příjmové chudoby 886 tisíc lidí. Takzvanou materiální deprivací trpělo asi 650 tisíc lidí. Tito lidé si nemohli dopřát čtyři z devíti věcí.

Potraviny pomáhají.

Ulehčit tíživé situaci by tak částečně mohla právě zítřejší potravinová sbírka. V téměř devadesáti velkých a menších městech akci podpoří řetězce Tesco, Penny Market, Kaufland, Albert, Globus a síť drogerií dm. Své výrobky věnuje také sedm velkých potravinářských firem.
„Na sbírce budou spolupracovat zhruba dva tisíce dobrovolníků, což je dvojnásobek loňského počtu," řekla Pavlína Kalousová z platformy Byznys pro společnost, která akci organizuje společně s Federací potravinových bank a Armádou spásy.

Sbírka by se mohla setkat 
s úspěchem. Podle zářijového průzkumu agentury Ipsos je ochotno přispět 64 procent Čechů.