VYBERTE SI REGION

Pomoc Makedonii ze strany EU je nulová, postěžoval si prezident Sobotkovi

Praha – Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před dnešním summitem visegrádské čtyřky (V4) telefonicky jednal s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem o migraci. Hovořili například o posílení ochrany schengenských hranic nebo koordinaci pomoci Makedonii. V tiskové zprávě to uvedl úřad vlády. Bilaterálně Sobotka jednal také s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem, který mu řekl, že pomoc jeho zemi ze strany Evropské komise je nulová.

15.2.2016 3
SDÍLEJ:

Sobotka jednal také s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem, který mu řekl, že pomoc jeho zemi ze strany Evropské komise je nulová.Foto: Deník/Martin Divíšek

„Oba předsedové vlád se shodli na naléhavé potřebě regulace migračního tlaku, zapojení zemí západního Balkánu do řešení migrační krize a nutnosti společného evropského koordinovaného postupu," píše se ve zprávě k telefonickému rozhovoru Sobotky s Faymannem. Oba politici podle ní diskutovali také o plánovaných závěrech dnešního summitu V4 nebo o přípravě Evropské rady, která se uskuteční ve čtvrtek a pátek v Bruselu.

Pohled Vídně na migraci se v posledních měsících v některých ohledech přiblížil pohledu zemí V4. Rakouská vláda například v lednu rozhodla, že letos země přijme už jen 37.500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127.500. Podle německých médií nyní navíc nabízí Makedonii své vojáky k ochraně tamních hranic. V zemi už jsou policisté například z Česka. Vídeň podle médií také tlačí na Skopje, aby co nejvíce omezilo příliv běženců.

Právě o omezení migrace dnes s makedonským prezidentem v Praze jednal Sobotka. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy přitom Ivanov hovořil o nulové pomoci ze strany EU. Přímou pomoc Makedonii i proto nabízí V4 nebo také Rakousko a Slovinsko, napsal na twitteru Prouza.

Evropské peníze

Evropská komise dnes oznámila, že Makedonii pošle dalších deset milionů eur (270 milionů Kč) na zvládání migrační krize. Peníze jsou podle komise určeny na zlepšení ochrany hranic a registraci migrantů, nikoli na stavbu plotu, který roste na hranicích s Řeckem.

Dnešního pražského summitu se vedle Česka, Slovenska, Polska a Maďarska zúčastní právě také Makedonie a Bulharsko. Jejich přizvání souvisí s úvahami o tom, že makedonsko-řecká a bulharsko-řecká hranice by se mohly stát záložní hraniční linií v případě, že Řecku se nebude dařit kontrolovat proud migrantů, kteří do země připlouvají z Turecka přes Egejské moře.

Podle německého magazínu Der Spiegel se ale země V4 se svým záměrem ochrany schengenských hranic a uzavření balkánské trasy pro uprchlíky staví proti plánu německé kancléřky Angely Merkelové, který počítá s řešením migrační krize za pomoci Turecka.

Autor: ČTK

15.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies