VYBERTE SI REGION

Pomoc Makedonii ze strany EU je nulová, postěžoval si prezident Sobotkovi

Praha – Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před dnešním summitem visegrádské čtyřky (V4) telefonicky jednal s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem o migraci. Hovořili například o posílení ochrany schengenských hranic nebo koordinaci pomoci Makedonii. V tiskové zprávě to uvedl úřad vlády. Bilaterálně Sobotka jednal také s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem, který mu řekl, že pomoc jeho zemi ze strany Evropské komise je nulová.

15.2.2016 3
SDÍLEJ:

Sobotka jednal také s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem, který mu řekl, že pomoc jeho zemi ze strany Evropské komise je nulová.Foto: Deník/Martin Divíšek

„Oba předsedové vlád se shodli na naléhavé potřebě regulace migračního tlaku, zapojení zemí západního Balkánu do řešení migrační krize a nutnosti společného evropského koordinovaného postupu," píše se ve zprávě k telefonickému rozhovoru Sobotky s Faymannem. Oba politici podle ní diskutovali také o plánovaných závěrech dnešního summitu V4 nebo o přípravě Evropské rady, která se uskuteční ve čtvrtek a pátek v Bruselu.

Pohled Vídně na migraci se v posledních měsících v některých ohledech přiblížil pohledu zemí V4. Rakouská vláda například v lednu rozhodla, že letos země přijme už jen 37.500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127.500. Podle německých médií nyní navíc nabízí Makedonii své vojáky k ochraně tamních hranic. V zemi už jsou policisté například z Česka. Vídeň podle médií také tlačí na Skopje, aby co nejvíce omezilo příliv běženců.

Právě o omezení migrace dnes s makedonským prezidentem v Praze jednal Sobotka. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy přitom Ivanov hovořil o nulové pomoci ze strany EU. Přímou pomoc Makedonii i proto nabízí V4 nebo také Rakousko a Slovinsko, napsal na twitteru Prouza.

Evropské peníze

Evropská komise dnes oznámila, že Makedonii pošle dalších deset milionů eur (270 milionů Kč) na zvládání migrační krize. Peníze jsou podle komise určeny na zlepšení ochrany hranic a registraci migrantů, nikoli na stavbu plotu, který roste na hranicích s Řeckem.

Dnešního pražského summitu se vedle Česka, Slovenska, Polska a Maďarska zúčastní právě také Makedonie a Bulharsko. Jejich přizvání souvisí s úvahami o tom, že makedonsko-řecká a bulharsko-řecká hranice by se mohly stát záložní hraniční linií v případě, že Řecku se nebude dařit kontrolovat proud migrantů, kteří do země připlouvají z Turecka přes Egejské moře.

Podle německého magazínu Der Spiegel se ale země V4 se svým záměrem ochrany schengenských hranic a uzavření balkánské trasy pro uprchlíky staví proti plánu německé kancléřky Angely Merkelové, který počítá s řešením migrační krize za pomoci Turecka.

Autor: ČTK

15.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies