VYBERTE SI REGION

Poplatků za informace díky novele ubude

Praha /ROZHOVOR/ – Kontrola státní správy je jedním 
z pilířů moderní západní kultury, proto se každý zásah do zákona o svobodném přístupu
 k informacím hodnotí kriticky. Tentokrát jde o změnu správným směrem, říká Oldřich Kužílek.

22.1.2015
SDÍLEJ:

Oldřich KužílekFoto: Deník

Vláda v minulém týdnu projednala novelu zákona o svobodném přístupu k informacím. Přináší nakonec samá pozitiva?
Ve výsledku ano, protože se původní verzi novelizace podařilo společným připomínkováním ze strany naší organizace dostat do kvalitní podoby. Neobjeví se tam původně navržené zhoršení přístupu k informacím. V tuhle chvíli je novela až na drobné kosmetické věci, u kterých se budu snažit, aby je poslanci ve sněmovně odstranili, dobrá a přináší ta pozitiva, která má na mysli změna evropské směrnice.

Tím jste myslel, že nemělo být povinné dávat odpovědi veřejných orgánů na internet?
Ne, to bych považoval za větší problém. To se nám podařilo odstranit na poslední chvíli v posledním týdnu na jednání vlády. Stejně tak zmizela i chyba, která se týká toho, v jakém formátu se zveřejňují informace, takže se zachovává dosavadní standard – povinně musí být zveřejněny
v otevřeném formátu.

Pořád jsou v zákoně nejasnosti
s licenčním ujednáním?
Ano, tato otázka tam zůstává, jeden bod evropské směrnice není implementován. Jde ale o případ, který v praxi příliš nenastává.
Pokud povinný subjekt má 
k dispozici něco, co je chráněno autorským právem třetí osoby, jež mu to poskytla na základě licenční smlouvy, ve které si vymínila vysoké poplatky za poskytování, tak český zákon umožňuje vysoké poplatky požadovat. A přitom to už za veřejné peníze jednou pořídil. A to si myslím, že směrnice nepřipouští.

Všimne si běžný člověk nějaké výhody, pokud parlament novelu schválí, spojené s otevřenými daty?
Novela má dva prvky. 
V prvním se zlepšují popisy toho, co to je otevřený formát, co to je strojově čitelný formát a co jsou metadata, a ukládá se používat tyto formy pro poskytování informací. A k tomu je tam novinka, která ujasňuje, jakou technickou formou se poskytují informace žadateli. Dosud byly například zmatky, jestli se podle infozákona mohou informace poskytnout nahlížením. Tedy že člověk přijde a jenom se na ně podívá, protože se to křížilo se správním řádem. Teď je to upraveno zcela zřetelně, že se dají informace tímto způsobem poskytnout.

Může se člověk podívat na data jenom pomocí vzdáleného přístupu?
Ano, přibyly i nové technické formy, jako je sdílení dat prostřednictvím rozhraní informačního systému, takže třeba když někdo požádá o větší rozsah nebo databázi, tak vyřízením žádosti může být poskytnutí webové adresy a vstupního klíče do určitého rozhraní a ten člověk si sám
z informačního systému povinného subjektu stáhne to, co chce.
To bylo doposud podle širokého výkladu také možné, ale nebylo to zřetelné a mohly nastat spory. Teď má žadatel snadnější cestu.

Takže je zde potenciální možnost, že žadatelé nebudou muset platit velké úhrady, protože budou mít přístup sami.
Pokud by povinný subjekt informace poskytoval nějakou nepružnou metodou, historicky starší, tak by je mohl požadovat. Dnes, pokud může technicky umožnit přístup jednoduchým způsobem, je žadatel 
o poplatek odlehčený.

A ten druhý bod?
Ten je úplně o něčem jiném. Doposud některé kulturní instituce, a to konkrétně knihovny, muzea a galerie, nemusely poskytnout podle infozákona ty informace, které mají povahu nějakého autorského díla. Knihovna vám nemusela poskytnout knihu, kterou má elektronicky, pomocí přístupu k informacím a mohla říkat: Vy si ji musíte podle knihovního zákona přijít půjčit. Zatímco teď je to změněno 
a instituce budou muset poskytnout tyto věci podle zákona o přístupu k informacím. Některé firmy dodávající aplikace pro turismus nebo všeobecné informace budou moci získávat údaje od institucí tímto způsobem –i z hlediska poplatků to bude mnohem levnější, protože nesmějí přesáhnout skutečné náklady úkonu.

Co by firmy z turistického ruchu mohly chtít?
To se zjistí až v praxi. Pokud bude mít knihovna k dispozici něco zejména elektronicky – mohou to být elektronické knihy, mohou to být katalogy, ale můžou to být soupisy děl nebo rešeršní materiály, které si ta knihovna vytvořila – tak bude povinna to poskytovat. Serveru, jenž bude poskytovat vzdělávací služby, například přehledy literatury, a který si požádá o rešerše literárních děl, jež má knihovna zpracované, je bude muset knihovna vydat.

U muzeí půjde i o fotografie?
Může jít o jakoukoliv informaci, tedy i fotografie. Pokud má povahu autorského díla
a instituce ji sama vytvořila, jde o zaměstnanecké dílo 
a s právy nakládá sama. Kdyby měla data, která jí předal někdo jiný a vymínil si ochranu, tak by to neplatilo. Pokud to ale je od jejího zaměstnance anebo najatého externisty, musí je poskytnout a nemůže požadovat úhradu, musí se dostat do běžného mechanismu poskytování informací.

Plánují se změny i u dalších institucí?
Pro veřejné orgány, jako jsou ministerstva a obecní úřady, to platilo vždy. Ale Akademie věd ČR, Česká televize, Český rozhlas, kulturní instituce nebo školy měly výjimku. Teď se tato výjimka zužuje o knihovny, muzea a galerie. Myslí se ty, které jsou veřejnými institucemi, tedy placené z veřejných peněz. Pokud má někdo soukromou galerii, tak se to na něj samozřejmě nevztahuje.

Očekáváte, že by se v budoucnu dala vyjmout i ČT?
To si nejsem jistý, protože výjimka pro provozovatele rozhlasového a televizního vysílání plyne trochu z jiné logiky, zatím je celosvětově uznávaná a chrání se. Při projednávání evropské směrnice se na ni nesáhlo a ani se o tom neuvažovalo.

Zatímco u muzeí a knihoven to bylo právě požadavkem směrnice otevřít informace 
z knihoven dalšímu zpracování formou počítačových aplikací, u televize by to mohlo znamenat, že byste si vyžádal například televizní seriál. Byl by to způsob, jak se dívat na televizi jiným způsobem, to ale nikdo nepředpokládal ani nenavrhoval.

JAN DRAHORÁD

Autor: Redakce

22.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Psovod Jörg Kempe a fenka Hipi při pátrání po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
AKTUALIZUJEME
2 15

Po ztracené školačce pátrá německá fenka Hipi. Pomoci má dívčina bota

Z Ferrari 458 Speciale zbyl jen vrak.
5

Poněkud drahý večer. Opilý řidič zdemoloval Ferrari 458 Speciale

Prezidentský pár na Hradě uspořádal třetí charitativní ples

Večeři s prezidentským párem, výlet do Londýna či Paříže, divočáka z lánské obory nebo lístky na koncert Karla Gotta mohli na pátečním reprezentačním plese Ivany a Miloše Zemanových vyhrát hradní hosté. Za vstupenku na ples do Španělského sálu, která je zároveň lístkem do tomboly, museli zaplatit 8 tisíc korun. Sál byl i přesto zcela zaplněn. Mezi hosty nechyběla řada současných ministrů.

Kristýna Plíšková padla s jedničkou, fandil jí oscarový herec Russell Crowe

Melbourne – V prvním kole se prala s horkem, ale vyhrála. Ve druhém Kristýna Plíšková překonala Beguovou a vyrovnala své grandslamové maximum. Ve třetím ale lounská rodačka narazila na Kerberovou a s Australian Open se rozloučila.

AKTUALIZOVÁNO

Kontrolou kotlů si bude lámat hlavu Ústavní soud

Praha – Poslanci TOP 09 a ODS v pátek u Ústavního soudu napadli loni schválenou novelu zákona o ochraně ovzduší. Podle ní mohou úřady kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies