Poplatky za znečišťování ovzduší mají být zrušeny

Původní vládní předloha přitom počítala s poměrně razantním zvyšováním poplatků. Norma, která má platit od září, míří k posouzení senátorům. Přijatou změnu v poplatcích už zkritizovalo Hnutí Duha, podle kterého přijde stát zhruba o půl miliardy korun ročně. Poslanci také schválili návrh, který zavádí povinné pravidelné kontroly kotlů na tuhá paliva v domácnostech.

Podle původního návrhu kabinetu se měly poplatky za znečištění mezi léty 2017 a 2021 postupně zvyšovat až na 3,5násobek současné sazby. Pak se měly z roku na rok zvednout na dvojnásobek. Poslanci ale navzdory nesouhlasu ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) přijali návrh jeho stranického kolegy Jana Bureše, který ustanovení radikálně změnil.

S koncem roku 2015 by firmy neměly platit za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Za tuhé znečišťující látky by měly společnosti platit do konce roku 2021. Už se pak nehlasovalo o návrhu hospodářského výboru, který navrhoval úplně zrušit platby již s rokem 2015. Poplatky za znečištění jsou v českém právním řádu od roku 1991.

Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha poukázal na to, že poslanci chtějí odpustit poplatky největším viníkům smogu, například hutím a uhelným elektrárnám. "Je to nehoráznost. A lidé na Ostravsku, kteří trpí zdravotními obtížemi kvůli špinavému vzduchu, patrně budou volit ostřejší slova," uvedl v tiskové zprávě.
Zákon už ve vládní podobě zužuje zpoplatnění dvou desítek škodlivých látek na čtyři hlavní. Chalupa se v rozpravě postavil hlavně proti návrhu hospodářského výboru. "Pokud mám zmínit látku, u které považuji za důležité, aby zůstala zachována poplatková povinnost, pak jsou to tuhé znečišťující látky," řekl.

Kritici poplatků poukazují na to, že zatěžují průmysl. Odvolávají se například na záměr EU snížit objem emisních povolenek, které by tím razantně podražily. Evropská směrnice o průmyslovém znečištění by navíc zavedla povinnost používat nejlepší dostupné technologie. Zastánci poplatků argumentují tím, že situace ovzduší je špatná.

Ministerstvo životního prostředí nakonec ustoupilo od záměru vložit do zákona pravomoc pro úředníky, aby mohli kontrolovat přímo v domácnostech, čím lidé topí. Poslanci místo toho schválili návrh skupiny poslanců v čele s Chalupou, který zavádí povinné revize kotlů na tuhá paliva.

Norma dále předpokládá možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázeňských městech a obcích v chráněných územích. Chalupa uvedl, že by mohly být zavedeny v osmi až devíti z 16 největších měst Moravskoslezského kraje, jehož ovzduší patří k nejvíce znečištěným v Evropě. Norma počítá také s kompenzačními opatřeními, kdy firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily.

V novém zákoně nejsou pravidla pro nakládání s látkami ohrožujícími ozonovou vrstvu Země a klima. Tuto oblast bude ošetřovat samostatný zákon, jak tomu bylo do roku 2002.