VYBERTE SI REGION

Poslanec Jan Chvojka: Konec koalice kvůli mému návrhu? Tomu nevěřím

Praha – V poslanecké sněmovně je několik zákonných návrhů, jež mohou do značné míry otřást českou politickou scénou. Jde především o podnět poslance ČSSD Jana Chvojky upravující pravidla pro podnikatele, kteří zasednou ve vládě. Museli by se vzdát většinového podílu ve svých firmách a nesměli by vlastnit média. I když prý není mířen proti šéfovi hnutí ANO, obecně se mu říká lex Babiš. Chvojkova iniciativa získala pikantní nádech poté, co padl pravomocný rozsudek ohledně závazku ČSSD vůči advokátu Zdeňku Altnerovi ve výši 337 milionů korun.

9.4.2016 23
SDÍLEJ:

Poslanec Jan Chvojka poskytl 7. dubna v Praze rozhovor Deníku.Foto: Deník/Martin Divíšek

Pane poslanče, už jste rozbil prasátko?
Ještě ne. Čekám, jak se 
k dluhu, na který narážíte, strana postaví. Mám informaci, že si ČSSD vezme úvěr, otázka je, v jaké výši a na jak dlouho. Samozřejmě jsem připraven dát nějaký peníz navíc k tomu, co každoročně platím jako poslanec ČSSD.

Ano, ptala jsem se na pravomocný rozsudek, podle něhož ČSSD musí zaplatit advokátu Zdeňku Altnerovi nejpozději 
v pondělí 337 milionů korun. 
V kauze, která rezonuje v celé veřejnosti, jsou dva velké otazníky. Zaprvé, jak je možné, že soud trval tak dlouho a zadruhé, proč tu prodlevu ČSSD vůbec dopustila?
Samozřejmě je problém, když soudní řízení trvá takto dlouho. Je ale velmi těžké 
s tím něco dělat, neboť do zákona nemůžete napsat, že soudce musí rozhodnout 
v nějaké lhůtě. Podle ústavy může nad případem bádat tak dlouho, dokud nesezná, že nadešel čas rozhodnout.

Když se ovšem soud protáhne na 16 let, jako v případě sporu ČSSD, dá se ještě mluvit 
o spravedlivém procesu? A to jde „jen" o peníze, nedovedu si představit, že by v tom figurovala péče o dítě nebo náhrada škody za poškození zdraví.
Už na právnické fakultě se učí, že pokud spravedlnost trvá dlouho, není to už spravedlnost. Je však třeba podotknout, že v případě našeho sporu je jedním z původců průtahů pan Altner, který nebyl nějaký čas k dohledání, pak se soudil o to, aby nemusel platit soudní poplatky, odvolával se. To sociální demokracie nezavinila.

Není ale přesto primárním viníkem, když se v roce 2000, kdy jí byl přiřknut Lidový dům, ulakomila a smluvně dohodnutou odměnu Zdeňku Altnerovi neproplatila?
Tehdy jsem byl pouhým voličem, nikoli členem ČSSD, nemohu tedy hodnotit, zda to způsobila něčí lakota. Mám za to, že tehdejší vedení strany došlo k závěru, že takto koncipovaná odměna spravedlivá není a podstoupilo riziko soudu. Po 16 letech to hodnotíme jako nesprávný krok, ale věřím, že tehdy se odměna nevyplatila nikoli kvůli snaze ušetřit, ale z důvodu přesvědčení, že to byla špatná dohoda.

Poslanec Jan Chvojka poskytl 7. dubna v Praze rozhovor Deníku.

Jinak řečeno, původní smlouva 
z roku 1997, kterou podepsal tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman a jeho zástupce Ivo Svoboda, byla špatná?
Minimálně byla špatná 
v tom, že stanovila smluvní pokutu na 0,3 procenta za den prodlení, což je velmi vysoký úrok, který vlastně způsobil, že se ta částka z 18 vyšplhala na 337 milionů.

Věříte, že dovolání k Nejvyššímu soudu, byť nemá odkladný účinek, může do budoucna ČSSD částečně ulevit? Kdyby totiž shledal, že proces kvůli své délce nebyl spravedlivý, zaplatil by částku rovnající se smluvní pokutě stát.
Je jisté, že dovolání podáme, ale je těžké předvídat, jak dopadne soudní řízení. Nechci být špatným prorokem, nicméně úspěšnost tohoto mimořádného opravného prostředku nebývá příliš vysoká.

Čili bude prozíravější na to nespoléhat a začít šetřit včetně změny taktiky při volebních kampaních. Vadí vám, že místo billboardů budete muset vyrazit za svými voliči, ať už pěšky, nebo po sociálních sítích?
Z finančního hlediska je rozsudek samozřejmě velká rána, jsou to v podstatě dva roční rozpočty ČSSD. Na druhou stranu to může být výzva. Osobně nejsem příznivcem utrácení peněz za kampaně, protože v politice by měly rozhodovat ideje, ne peníze. Nikdy jsem nechápal billboardový fetiš. Lidé mají radši, když s nimi promluvíte na ulici, náměstí, nebo na Facebooku. Znám plno politiků, kteří byli na billboardech jako číslo jedna a pak se ani do sněmovny nedostali, protože voliči usoudili, že ta neznámá tvář z plakátu za jejich hlas nestojí.

Nutno podotknout, že vy jste se dostal do sněmovny dvakrát z takřka nevolitelného místa právě díky preferenčním hlasům, 
v roce 2010 z devatenáctého 
a před třemi roky ze šestého.
Je pravdou, že na billboardu jsem ještě nikdy nebyl, 
a přesto jsem ve sněmovně. Opravdu věřím na program 
a kontakt s lidmi, ne na velkoplošnou fotografii.

Ovšem jsou i jiné formy, jak porazit soupeře. Třeba zlikvidovat mu lídra. Vy jste v posledních týdnech proslul jako autor pozměňovacího návrhu k novele zákona o střetu zájmů, který by do budoucna vyloučil Andreje Babiše z členství ve vládě, pokud by se nevzdal jako ovládající osoba vlastnictví Agrofertu 
a mediálního domu MAFRA (MfD, Lidové noviny, Metro, vedle toho Rádio Impuls). Co bylo hlavním motivem vaší iniciativy, kterou jste neprojednal s koaličními partnery?
Rozhodně ne likvidace politické konkurence, protože ta je zdravá a nutná. Tady přece vůbec nejde o Andreje Babiše, ale o obecný princip, o pravidlo, které se snažím nastavit.

Poslanec Jan Chvojka poskytl 7. dubna v Praze rozhovor Deníku.

Jenže já vám to moc nevěřím, protože dokud Andrej Babiš nepřišel do politiky a nevedl žebříčky popularity, sociální demokraté s podobným podnětem nepřišli, a to zákon o střetu zájmů platí už deset let.
Pravda je, že zákon měl nedávno desetileté výročí a za tu dobu se nijak výrazně nezměnil. Za tu dobu jsme přitom zaznamenali různé ministry, kteří se ocitli 
v konfliktu zájmů, například Kamil Jankovský a Vít Bárta za Věci veřejné, Aleš Řebíček za ODS, teď ho má šéf ANO Andrej Babiš. Díky mému návrhu by už žádná budoucí vláda podobný problém nemusela řešit. Jen si vezměte, kolik času jsme ztratili debatou kolem biopaliv, dva měsíce jsme se zabývali otázku Babišova možného střetu zájmů v zákoně o pojišťovnictví. Vláda má vládnout, ne řešit podnikatelské aktivity svých ministrů. A zdůrazňuji, že moje předloha se současného kabinetu nedotýká.

Avšak pro příští sněmovní volby by mohla být zcela zásadní.
Nesdílím přesvědčení některých novinářů, že Andrej Babiš bude automaticky členem příští vlády. Už jsem poznal spoustu vítězů budoucích voleb, kteří skončili 
v opozici, naši stranu nevyjímaje. Sepsal jsem obecné pravidlo, které se pana Babiše vůbec nemusí dotknout.

Zůstaňme tedy u něj. Není omezení vlastnických práv v rozporu s duchem Ústavy ČR a Listinou základních práv a svobod? Proč by se podnikatel, který poctivě zbohatl, měl zbavit svého majetku, když se rozhodne vstoupit do politiky?
Nikdy bych nepředložil nic, co by bylo v kolizi s ústavou nebo Listinou základních práv a svobod. Zbavení majetku je až třetí fází mého návrhu. Ta první je, že když je někdo jmenován ministrem, do šedesáti dnů musí vypořádat svůj vlastnický podíl 
v obchodní korporaci nebo 
v médiích. Teprve pokud by to neudělal, přijdou sankce. Protiústavní by můj návrh byl, kdyby zakazoval majitelům firem či médií někam kandidovat, nebo by někoho zbavoval majetku. My nikomu nic nebereme, akorát říkáme, že ministr bude při nakládání se svým majetkem omezen.

Co to konkrétně znamená?
Musí snížit svůj akcionářský podíl pod 40 procent, 
v případě médií je nesmí vlastnit ani z jednoho procenta. Svůj majetek může převést do svěřenského fondu, nebo na jinou osobu.

Poslanec Jan Chvojka poskytl 7. dubna v Praze rozhovor Deníku.

Máte ve sněmovně šanci na úspěch, když lidovci odmítají podpořit normu bez koaličního konsensu a ODS má obecně problém s omezováním vlastnických práv?
Věřím, že můj návrh projde, koneckonců získal průřezovou podporu v ústavně právním výboru, kromě poslanců ANO. Různá jednání asi ještě proběhnou, do třetího čtení zbývá měsíc a půl. Možná se bude odděleně hlasovat o omezení ovládacích práv ve firmách a vyloučení vlastnictví médií, podporu třeba najde jen část toho návrhu, uvidíme.

Uvědomujete si, že pokud váš návrh projde, Sobotkova vláda skončí, neboť ji opustí hnutí ANO?
Tomu nevěřím. Není k tomu totiž důvod, my nikomu nic nebereme a nezakazujeme. Říkám my, protože poté, co se s mým podnětem ztotožnilo předsednictvo ČSSD, ho beru jako návrh sociální demokracie. Když koaliční partner navrhne něco, co se tomu druhému nelíbí, má 
o tom jednat, ne vyhrožovat. Připomínám, že před měsícem a půl hlasovali poslanci ANO a KDU-ČSL proti názoru ministryně školství a ČSSD, když podpořili ve školském zákonu individuální vzdělávání na druhém stupni. Taky bychom to mohli brát jako koaliční podraz, ale nevyhrožovali jsme pádem vlády. To se prostě občas stává.

Asi cítíte rozdíl mezi významem domácího vzdělávání na druhém stupni a tím, že Andreji Babišovi coby možnému příštímu premiérovi seberete možnost vlastnit média a reálně ovládat jeho impérium Agrofert?
Samozřejmě ho cítím. Rád bych ale připomněl, že předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek ještě nedávno mluvil o možnosti rozšířit platnost tohoto zákazu z ministrů na hejtmany, starosty, poslance a senátory. Chápu to tedy tak, že s tím návrhem ANO věcně souhlasí, jen ho chce vztáhnout na větší okruh adresátů.

V tom jste zajedno?
Můžeme se bavit o hejtmanech nebo primátorech statutárních měst, kteří mají pod sebou velký rozpočet, ale rozhodně bych nechtěl, aby se to vztahovalo na starosty malých obcí, kteří se musejí jako neuvolnění funkcionáři živit ještě jinak.

Sociální demokracii může v její tíživé finanční situaci paradoxně pomoci návrh, který teď také projednává sněmovna a týká se financování politických stran. Určuje totiž stropy na volební kampaně, na tu sněmovní například 90 milionů korun. To by pro vás bylo dobře, zatímco hnutí ANO s neomezeným rozpočtem to může poškodit. Je na tomto omezení už shoda?
Všechny návrhy volebních zákonů a novela zákona o sdružování v politických stranách směřují k tomu, co jsme slíbili v programovém prohlášení, tedy že zprůhledníme financování politických stran. Je tudíž shoda na limitu 90 milionů pro kampaň do sněmovních voleb, do Senátu dva miliony a v případě postoupení do druhého kola 2,5 milionu, do europarlamentu 50 a do krajských zastupitelstev sedm milionů pro jeden kraj, tedy 91 pro všech 13 krajů. Cílem je, aby se každá strana uskromnila a vešla se do těchto nastavených limitů. Chceme uzákonit transparentní volební účet, na němž bude možné sledovat všechny obraty, které strana v době volební kampaně učiní.

Poslanec Jan Chvojka poskytl 7. dubna v Praze rozhovor Deníku.

Vypořádali jste se i s anonymními zadavateli inzerce či billboardů?
Na ústavně právním výboru jsme minulý týden schválili pozměňovací návrh, podle něhož se každý, kdo bude chtít nějakému politickému subjektu zaplatit reklamu nebo mu v kampani pomáhat, bude muset zaevidovat u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který zákon zřizuje. Už se nebude moci objevit plakát nebo inzerce, jejichž zadavatel nebude znám.

Na druhou stranu vy navrhujete, aby identifikace poskytovatele darů, úvěrů a zápůjček byla omezena, nemá se už uvádět jeho bydliště nebo údaj o členství v politické straně. Tvrdíte, že jde o žádoucí zjednodušení, ale neměla by právě tohle veřejnost detailně znát?
Nemyslím, že je potřeba, aby kdokoliv věděl, kde Jan Novák, který poskytl dar, přesně bydlí. Pak bychom se mohli dostat do kolize s ústavním právem na ochranu soukromí. Když chce člověk sponzorovat stranu, nestojí 
o to, aby všichni znali jeho přesnou adresu. Podle mě plně dostačuje identifikace pomocí jména a data narození.

Zestručnění se týká i přehledu o provozních výdajích strany, kde se úřad opět nedozví, kdo služby či zboží poskytl. To nezakládá možnost k machinacím?
Původně návrh upravoval každou maličkost až do absurdních detailů, takže by to politickým subjektům v podstatě znemožňovalo normální provoz. O každé sodovce, kterou sekretářka koupí na schůzi výboru, by se musely vést záznamy. S vaničkou se nemá vylít i dítě, cílem transparentního zákona přece není, aby ztížil běžný chod stranických sekretariátů.

Jak jste se vypořádal s námětem poslance ANO Radka Vondráčka, který navrhuje, aby dohledový úřad mohl kontrolovat nejen hospodaření politických stran, ale i obchodních společností, které si strany zakládají
a většinou jsou jejich štědrými sponzory nebo věřiteli? V případě ČSSD jde o akciovou společnost Cíl, vlastníka Lidového domu.
Tento paragraf mi přijde v pořádku, má logiku a podporuji ho. Pokud strana vlastní obchodní společnost nebo 
v ní má podíl, nechť má dohledový orgán možnost nahlížet i do jejího účetnictví.

Poslanec Martin Plíšek z TOP 09 pro změnu cílí na Agrofert, když navrhuje, aby si strany mohly půjčovat jen od bank. Tento podnět ale na ústavně právním výboru neprošel. Proč?
Původně ČSSD Plíškův podnět podporovala, ale pak jsme se hluboce zamysleli a seznali jsme, že by se toto ustanovení dalo velmi jednoduše obcházet. Stačilo by, aby firma, která chce konkrétní subjekt sponzorovat, dala peníze na účet do banky a od ní by si pak strana půjčila, i když reálně by šlo o prostředky spřáteleného podnikatele.

Poslanec Jan Chvojka poskytl 7. dubna v Praze rozhovor Deníku.

Dovědí se v tom případě voliči, od koho a za jakých podmínek si strana půjčila?
To nepochybně. Stejně tak budou známi dárci, kteří budou smět sponzorovat stranu jen roční maximální částkou tři miliony korun. Z mého pohledu je důležité řešení situace, kdy strany vyvěsily desítky billboardů nebo měly plno inzerce v novinách, na což získaly obrovskou množstevní slevu. Nyní do zákona navrhujeme, aby se do limitu pro kampaň započítávala nikoli částka po dohodnuté slevě, ale cena obvyklá. I to by mělo prospět transparentnosti a účelovějšímu vynakládání peněz.

Zákony, o nichž se tu bavíme, jsou na seznamu protikorupčních norem iniciativy Rekonstrukce státu. Pokud schválíte předlohu o státním zastupitelství a majetkových přiznáních politiků, eventuálně rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, bude mít tato vláda téměř splněno. Pokud se ovšem nebude opakovat příběh registru smluv, který byl po třech letech konečně přijat, aby se vám vzápětí vrátil do lavic. Původně mělo jít v novele jen o vyjmutí Budvaru z povinnosti zveřejňovat smluvní vztahy, teď to vypadá na snahu rozšířit výjimku na všechny státní a polostátní firmy a odložení účinnosti o rok. Není to výsměch voličům, kteří vašim podpisům pod rekonstrukční zákony věřili?
S registrem smluv jsem si opravdu užil, bezmála dva roky jsem byl zpravodajem 
k tomuto tisku a teď jsem jím v případě jeho novely opětovně. Myslel jsem si, že už se s ním nějakou chvíli, nebo nejlépe nikdy, nesetkám, ale on se opět otevřel a pochopitelně je tu možnost, že se objeví pozměňovací návrhy, které ho budou chtít okleštit. Osobně doufám, že po minulých zkušenostech s jeho projednáváním ho nikdo z koalice nebude chtít zásadním způsobem měnit.

KDO JE JUDr. JAN CHVOJKA

* Narodil se 17. prosince 1980 v Hlinsku.
* Absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, v roce 2009 získal doktorát na PF UK.
* Od roku 2010 je poslancem za ČSSD a předloni byl zvolen zastupitelem města Chrudim.
* Je členem ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny.

Autor: Kateřina Perknerová

9.4.2016 VSTUP DO DISKUSE 23
SDÍLEJ:

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies