Reforma: o práci přicházejí stovky postižených

Zatím na to doplácejí zejména lidé s těžkýmhandicapem. Zástupci zaměstnavatelů se bouří. Reforma prý zbytečně dopadá na klasické a dlouhodobé zaměstnavatele a ne na spekulanty, kteří hlavně čerpali výhodnou státní podporu. Výrobní družstvo invalidů Styl z Plzně už muselo propustit zhruba třicítku lidí s těžkýmzdravotním postižením. Letos dostane na příspěvcích o šest milionů méně než v loňském roce.

„Hrozilo, že bychom se propadli do velkých finančních potíží. Redukovali jsme 27 pracovních míst a zvýšili výrobu,“ řekl Deníku předseda družstva Miroslav Šrédl. „Tento rok snad už další místa udržíme,“ věří. Plzeňské družstvo není jediné, které se muselo se svými zaměstnanci rozloučit. Patnáct lidí už například bylo propuštěno z pražského výrobního družstva Dipra.

Mohou odchody letos pokračovat? „Těžko předpovídat. Obavy ale mám,“ říká předseda družstva Petr Pálek. Nevylučuje to ani František Michl z kladenské Mety, jíž změna přinesla snížení dotací o 25 procent.

Zaměstnavatelé počítají s tím, že další stovky postižených navíc mohou být propuštěny průběžně během roku. Záležet bude na výsledcích v jednotlivých čtvrtletích.

Asociace: my jsme jen neinkasovali

Situace se nelíbí Asociaci zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR. „Dopady plošného krácení příspěvků nerozlišují mezi potřebami skutečných zaměstnavatelů, kteří dávají lidem důstojnou mzdu a seberealizaci a mezi spekulanty, kteří pouze uzavírali s postiženým člověkem pracovní smlouvu a pak jen inkasovali veřejné finance,“ kritizuje nová pravidla Karel Rychtář, místopředseda asociace.

Sdružení zaměstnavatelé proto chtějí podle Rychtáře jednat o změně podmínek. Zneužívání dotací ze strany spekulantů bylo podle členů asociace možné od roku 2005, kdy se otevřela možnost zaměstnat i plné invalidní důchodce. Spekulanti často nenutili najaté lidi pracovat.

Strop u devíti tisíc

Státní příspěvek zaměstnavatelům závisí od Nového roku na skutečných mzdových nákladech. Podpora má svůj strop: za těžce postiženého může nyní zaměstnavatel dostat maximálně devět tisíc korun měsíčně a 6,5 tisíce korun na ostatní postižené. Podporu vyplácí stát firmám, které zaměstnávají více než polovinu pracovníků se zdravotním postižením.

Povinnost zaměstnat nejméně čtyři procenta postižených mají ale všechny firmy s více než 25 zaměstnanci. Pokud je nezaměstnají, musí splnit takzvané náhradní plnění. To znamená, že buď zaplatí určitý obnos do státního rozpočtu, nebo mohou odebírat určité množství výrobků od firmy, která handicapované lidi zaměstnává.