VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VIDEO: Potápěči hledali zbytky Juditina mostu

Praha - V rámci pravidelného cvičení poříčního oddílu policie prozkoumávali potápěči vltavské dno na severní straně Karlova mostu, kde by se měly nacházet pozůstatky středověkého Juditina mostu.

4.2.2009 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií

Potápěči z oddělení pražské poříční policie při hledání zbytků pilířů Juditina mostu v Praze.Foto: DENÍK/Vít Šimánek

„Z geofyzikálního průzkumu máme vytipovány dva pilíře mostu u malostranského břehu, za pomoci potápěčů bychom je chtěli přesně zaměřit. Využíváme přitom nízkého stavu vody ve Vltavě a její relativní čistoty v zimě. Na jaře se díky vodě z Berounky Vltava zakalí a není nic vidět,“ informuje Ondřej Ševců z Národního památkového ústavu.

„Je to naše odborná ostuda, že nedokážeme most vytyčit, i když již téměř 700 let víme, že zde pozůstatky mostu jsou,“ říká Zdeněk Dragoun, vedoucí archeologického odboru Národního památkového ústavu. „S výjimkou dvou až tří pilířů na krajích nemáme most zaměřen, což je důležité nejen z historického hlediska, ale i z praktického. Měli bychom vědět, co se ve vltavském dně skrývá,“ pokračuje Dragoun.

Podrobnější informace o Juditině mostu mohou poodhalit i to, kdo most stavěl. Historici se totiž nemohou shodnout, zda ho stavěli stejní lidé, jako ten v Řezně. „Poslední dobou se čím dál víc domnívám, že Juditin most stavěla stejná huť, jako Strahovský klášter. Mniši na Strahov přišli z Porýní a proto si mohli povolat stavebníky odtamtud, z okolí Kolína nad Rýnem,“ uvažuje Dragoun. „Stavění mostů bylo v té době vůbec nejkomplikovanějším řemeslem. Podrobný průzkum zbytků mostu nám může pomoci pochopit tehdejší stavební postupy. Zatím si myslíme, že stavitelé využili letního sucha a za nízkého stavu vody použili jímky, které utěsnili jílem a neustále z nich odčerpávali vodu. Stavba základů musela proběhnout za sucha, což dokládá jejich složení. Most stál, stejně jako Karlův most, na kulatých kamenech spojených kovanými kramlemi zalitými olovem,“ doplňuje Šefců.

Celkem šest policejních potápěčů se ve vodě o teplotě 4ºC střídalo po 30 minutách. V zakalené vodě, která jim sahala po krk, se jim nakonec podařilo zaměřit dva pilíře bývalého Juditina mostu. „O existenci prvního, nejbližšího břehu, jsme již věděli. Vedlejší pilíř stál v dnešní plavební trase a také proto se pravděpodobně nedochoval. Překvapivě jsme ale zaměřili třetí pilíř, kde jsme objevili části pískovcového zdiva. S dalším průzkumem budeme ve spolupráci s policejními potápěči pokračovat v nejbližších týdnech, tedy pokud to počasí a stav vody dovolí,“ shrnuje výsledky průzkumu Dragoun.

Juditin most byl nejstarším kamenným mostem v Čechách

Podnět k vystavění kamenného mostu přes Vltavu je přičítán pražskému biskupovi Danielovi, jenž se po zničení původního dřevěného mostu roku 1157 inspiroval kamennými mosty v Itálii, kde byl se svým králem Vladislavem II. na válečném tažení. Most byl dokončen roku 1172 a dostal jméno po manželce Vladislava II. Juditě Duryňské. Dodnes není jasné, odkud přišli odborníci, kteří most postavili.

Románský most byl dlouhý 514 m a široký 6,8 m. Vydlážděn byl nepravidelnými křemencovými nebo buližníkovými kvádry a jeho dlažba byla o 4 až 5 m níže oproti současnému Karlovu mostu. V r. 1253 předal Václav I. správu mostu hospitálu bratrstva křižovníků, který vyrostl na Křižovnickém náměstí o rok dříve. K potřebným opravám vybírali špitální bratři na mostě clo a získávali i výnosy z majetku darovaného králem. Při protržení mostu pořádali i sbírky almužen po Čechách.

3. února roku 1342 byl Juditin most zničen povodní. Jeho zbytky je možno v současnosti spatřit v budově řádu křižovníků na Křižovnickém náměstí, v průplavu pod náměstím a ve sklepích domů na Malé Straně. Součástí stavby byly i mostecké věže na obou březích řeky. Dochovala se pouze Juditina věž na malostranském břehu, kde tvoří společně s vyšší pozdně gotickou věží vstup na Karlův most.

V roce 1357 rozhodl císař Karel IV. o výstavbě nového kamenného mostu, který stavěla císařská stavební huť. Architekt stavby Petr Parléř vedl most paralelně se zničeným mostem, přičemž staroměstské zakončení mostu posunul o několik desítek metrů jižněji do míst, kde nyní stojí Staroměstská mostecká věž. Poškozený Juditin most byl v průběhu stavby nového mostu doplněn dřevěnou konstrukcí a provizorně využíván. Také kameny z něj byly z velké části použity na nový most.

Autor: Jan Piroch

4.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
4

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilioniovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies