VYBERTE SI REGION

Bylo vám už padesát? Tak to máte smůlu

PRAHA - Mnohé firmy dávají přednost dynamice mládí před zkušenostmi starších. Demografický vývoj je ale donutí změnit přístup.

18.5.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Kucei

Fronty na úřadech práce se již několik měsíců tenčí. Míra nezaměstnanosti na konci dubna dokonce dosáhla úrovně viděné naposledy v roce 1998. Snížila se na příznivých 6,8 procenta. Přesto najít práci není tak jednoduché, zvláště pokud má člověku na dosah padesátku. „Celý život jsem pracovala v nižších manažerských pozicích. Když mě kvůli snižování stavů loni propustili, zažila jsem martýrium,“ svěřila se Deníku Jana Romková (48). Putování po konkurzech a necitlivé jednání na úřadu práce ji přivedly až k psychiatrovi.

„Kamenem úrazu byl můj věk. Až po ročním hledání jsem konečně našla odpovídající zaměstnání. Paradoxně v agentuře zabývající se rekvalifikací dlouhodobě nezaměstnaných,“ říká paní Jana. Její psychické obtíže okamžitě přestaly, práce ji vrátila sebevědomí i chuť do života.

V pestrosti je síla

Podle průzkumu agentury STEM jsou ztrátou zaměstnání nejvíce ohroženi právě lidé po padesátce. „Zaměstnavatelé se domnívají, že starší lidé jsou zkostnatělí a nepřizpůsobiví, což ale neplatí,“ soudí socioložka Jiřina Šiklová. Jak řekla Deníku, je prokázáno, že mladí lidé si v kolektivu hlídají hlavně vlastní kariéru. „Naopak věkově různorodé týmy mají daleko větší soudržnost,“ míní Šiklová.

Nejhorší podle ní je, že starší lidé mají sklon k sebepodceňování jako odrazu obecného mínění. „Když všude slyší, že nejsou dynamičtí, pak se sami vžijí do role chudinek,“ řekla. Možná i to je důvod, proč lidé nad padesát let mívají nižší mzdy než jejich mladší kolegové. „Faktem je, že když lidé tohoto věku ztratí zaměstnání, nové získávají obtížně a většinou s nižším výdělkem,“ uvedl Ivo Baštýř z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Z analýzy, kterou ústav vypracoval, vyplývá, že trh práce, v České republice je proti vyspělým zemím značně deformovaný a pomyslné nůžky mezi příjmy starších a mladších by se mohly v nejbližších letech ještě více rozevřít.

Změna musí přijít

„Zaměstnavatelé jsou si totiž staršími pracovníky příliš jisti a vědí, že o ně jen tak nepřijdou. To je možná jeden z faktorů, proč starší lidé berou za stejnou práci méně peněz než mladí,“ vysvětlil Baštýř. Zaměstnavatelé svou personální politiku ale budou muset změnit. Donutí je k tomu demografický vývoj. V roce 2030 by čtvrtinu populace měli tvořit lidé nad 65 let. Naopak lidí v produktivním věku bude citelně ubývat. V ČR jich bude chybět podle ekonomických studií tři sta tisíc, v celé EU 21 milionů. „Pokud firmy nezmění svůj přístup k zaměstnávání starších, samy se diskvalifikují na trhu práce,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Jak ale upozornil Baštýř, většina zaměstnavatelů zatím soudí, že dynamiku, jazykovou vybavenost a počítačovou gramotnost mladé generace nevyváží rozvážnost a pečlivost starších. Podnikatel Zdeněk Zbytek má opačné zkušenosti. „Po několika zklamáních jsem vsadil na spolehlivost, časovou flexibilitu a zkušenost starších kolegyň. Práce si váží a jejich nasazení je nesrovnatelně větší než u mladých,“ sdělil Deníku.

 

Nižší platy bere 70 procent starších lidí
Analýza, kterou Výzkumný ústav práce a sociálních věcí vypracoval, se zaměřila na poměry 433 tisíc zaměstnanců nad 50 let, jež působili v 16 tisících institucích a firmách. Srovnává jejich příjmy do roku 2004. Podle autorů se ale situace do současnosti nezměnila. Nižší mzdové ohodnocení zaměstnanců nad 50 let se projevovalo ve výrobě a v komerčních službách, tedy asi u 70 procent starších pracovníků. Ve zdravotnictví a sociálních službách naopak výdělky rostou, zaměstnanost s věkem ale klesá. Jen ve vzdělávání je vysoký podíl zaměstnanců nad 60 let s nadprůměrným výdělkem. V roce 2004 v privátním sektoru pobírali lidé mezi 40 a 49 lety v průměru 21 333 korun hrubého a mezi 50 a 55 lety 20 086 korun.

 

Hledání práce? Dost ponižující maraton

Shánění zaměstnání se stalo pro Petru Malíkovou z Prahy noční můrou. „Netušila jsem, jaké ponížení budu muset snést a co všechno překousnout,“ začíná své vyprávění Petra. Je vysokoškolačka, má státnici z angličtiny a němčiny. Potud je vše v pořádku. Jenže jí je 43 let a má dvě děti. „A to je nepřekonatelný problém. Byla jsem s nimi devět let doma. Je to hodně času, ale když nemáte prarodiče a manžel je vytížený ve svém zaměstnání, nic jiného dělat nešlo,“ popisuje Petra.

V době, kdy byla se dvěma kluky doma, si ale stihla udělat státnice z obou jazyků. Zdá se, že pro pražské zaměstnavatele je to všechno málo. „Když jsem byla na pohovoru v jednom velkém hotelu, kde jsem se ucházela o zaměstnání, šokovala mě slečna z personálního. Řekla mi, že když se dívala do mého životopisu, tak zjistila, že mám dokonalou kvalifikaci v pití kávy a čtení časopisů. Myslela tím to, že jsem byla tak dlouho doma s dětmi,“ líčí své martýrium Petra. Věk té slečny odhadovala něco mezi 20 a 25 lety. „Jak může takhle dívka bez životních a profesních zkušeností zvládnout tak náročnou práci, jakou je personalistika, to nechápu,“ diví se ještě dnes.

Na dalších konkursech jí rovnou dali najevo, že je pro ně stará a neperspektivní. A když se dozvěděli, žemáděti, byla to konečná. „Když poslouchám řeči o zákonech zakazujících diskriminaci, tak se jen směju. Nic jiného totiž člověku nezbývá. Ať si někdo zkusí zažít to, co jsem podstoupila já a myslím i mnozí další v mém věku,“ končí Petra. Paní Malíková se ještě nevzdala. Stále se vydává na další a další, snad šťastnější pohovor. Jenže jak dlouho to lze
vydržet?

OECD: Česko si zatím neví rady
Česká republika patří k zemím, které si neumějí zatím příliš poradit se zaměstnáváním lidí po padesátce. Přitom starší lidé nabízejí ekonomice velkou potenciální hodnotu. Uvádí to ve své loňské studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vzhledem k tomu, že stárnutí populace v Česku je mnohem výraznější než ve většině dalších zemí, OECD doporučuje, aby stát přistoupil k reformám, jež by pomohly zjednat nápravu nežádoucího stavu. Jde například o zavedení systému efektivního systému celoživotního vzdělávání nebo třeba výrazné úlevy na daních pro zaměstnavatele při zaměstnávání starších lidí. Tímto způsobem se s problémem vyrovnává v posledních letech třeba Velká Británie.

 

Pro starší zaměstnance musíme určitě něco udělat

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) soudí, že diskriminace lidí nad 55 let stále ještě existuje, a chce se s ní prý poprat.

Existuje podle vás v ČR pracovní diskriminace lidí starších padesáti let?

Samozřejmě že tzv. ageismus, tedy diskriminace z věkových důvodů u nás existuje. Považuji to za nesmírně škodlivé. Stát proti tomu musí vystupovat, i když v tom hrají roli i kulturně sociální stereotypy. Ty spočívají v mýtu, že lidé nad padesát nejsou schopni učit se novýmvěcem, že nezvládají moderní technologie.

Vyvíjí se nějak situace na pracovním trhu?

Za posledníchosm let se zaměstnanost lidí nad 55 let zvýšila z 37 na 45 procent. Podíl lidí této věkové skupiny v celkové kvótě zaměstnaných vzrostl mezi lety 1993 – 2006 ze sedmi na patnáct procent.

Co uděláte pro výraznější zlepšení situace?

První cestou jsou částečné úvazky pro lidi nad 55 let a zvláště kolem důchodového věku. Při realizaci důchodové reformy počítáme s pružnou hranicí odchodu do důchodu, tedy například s možností skloubit částečný starobní důchod s další pracovní aktivitou. Jsem připraven vést debatu, aby u těchto zaměstnanců byla nižší sazba sociálního pojištění. Ta by měla platit pro osoby, které odváděly v zaměstnání po jistou dobu sociální pojištění, tedy buď 30 nebo 35 let. Takový člověk by pak vyšel zaměstnavatele mnohem laciněji.

Jaký jste v tomto smyslu zaměstnavatel?

Ideální je vyvážená kompozice spolupracovníků, tedy jak těch mladších s větší dynamikou, tak těch starších s bohatšími zkušenostmi a vyzrálostí. Kvalita pracovníhotýmu spočívá právě v tom, že je takto dobře namíchán.

18.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejdelší železniční tunel v České republice bude hotový za rok

Kyšice, Plzeň – Ražba druhého tubusu mezi Kyšicemi a Plzni je rychlejší.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies