Renata a Lada by se rády vzaly, ale „svatba" je zatím v nedohlednu. Kvůli registrovanému partnerství by se totiž Renata musela vzdát naděje, že si jednou osvojí nevlastního syna Timona. Třeba kdyby jedna z nich vážně onemocněla.

Sezdané lesby a gayové totiž rodičovská práva získat nemohou. „Když spolu budeme dál žít jako dvě svobodné ženy, v osvojení nám nikdo bránit nebude. Jakmile ale dostaneme nálepku registrovaný pár, žádost už podat nemůžeme," říká Renata.

Nadějí pro ni, Ladu a Timona je novela zákona o registrovaném partnerství, kterou má dnes projednávat vláda. Návrh, podle kterého by bylo možné osvojení partnerova biologického dítěte v homosexuálních párech, předkládá ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) společně s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO).

Absurdní situace

I podle ústavního soudu je absurdní situace, kdy si dítě může osvojit téměř kdokoli s výjimkou párů v registrovaném partnerství.

Jak obtížně se v právním vakuu žije, ví sezdaný lesbický pár z Milovic. Jana a Veronika společně vychovávají dceru Marušku. „Kdyby se něco stalo a moji rodiče si Marušku rychle nevzali k sobě, tak skončí v dětském domově. A přitom má druhého rodiče, který ji miluje, živí ji a stará se o ni. Má někoho, na koho je zvyklá. A najednou stát jí říká – ne, to není tvůj rodič," tvrdí biologická matka desetiměsíční holčičky Jana Hámková. Se svojí partnerkou Veronikou žije už osm let a „papíry na dítě" jsou jediný problém, který partnerky musejí řešit. Přestože jsou obě učitelky, nenarazily nikdy na předsudky ani na nepřátelské jednání. Červnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění AV ČR potvrzuje, že Češi předsudky vůči homosexuálům netrpí.
Například právo adoptovat dítě partnera nebo partnerky by homosexuálním mužům a ženám přiznaly více než tři pětiny české veřejnosti (62 procent). Proti se postavila necelá třetina dotázaných.

Za kampaň Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu s názvem „Různé rodiny" se postavilo devět ministrů. Mezi kritiky novely zákona o registrovaném partnerství patří především křesťanští demokraté.

Odpor lidovců

„Současná legislativa plně dostačuje, není třeba nových zákonů," namítá poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL). Podobný postoj má i jeho stranická kolegyně Pavla Golasowská. „Modernizaci naší strany si nepředstavuji jako odklon od tradičních rodinných hodnot. Naši voliči oceňují především to, že hájíme tradiční rodinu jako bezpečné místo pro výchovu dětí. A výchova dětí homosexuálními páry se mi jeví jako hazard s budoucí generací," říká poslankyně.

O změně, která by poskytla větší právní jistotu dětem v registrovaných partnerstvích, se diskutuje několik let. Obdobný návrh obsahuje i poslanecká novela, jejíž projednávání sněmovna po bouřlivé debatě v červenci přerušila a zatím se na program jednání nevrátila.

Autoři ministerského návrhu poukazují na to, že partner biologického rodiče nemá vůči dítěti, které společně vychovávají automaticky právo na informace o jeho zdravotním stavu ani právo na udržování kontaktu s dítětem po rozchodu nebo úmrtí biologického rodiče. Nemá vůči dítěti vyživovací povinnost.
Novela se týká převážně dětí, jejichž lesbické matky mají obvykle dítě z předchozího vztahu s mužem nebo z umělého oplodnění.

„Vadí mi, když všichni říkají, že jde o práva homosexuálů. Nejde přece o moje právo. Je to právo mého dítěte. Právo Mařenky na druhého rodiče. A aby byla zajištěná, kdyby se mi něco stalo," vzkazuje lesbická matka Jana Hámková z Milovic.

LENKA KRÁLOVÁ