VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Právo na první zaměstnání a návrat k restitucím, slibuje voličům KSČM

Praha - Vedení KSČM dnes schválilo program a kandidátky pro předčasné volby do Sněmovny. Novinářům to řekl předseda strany Vojtěch Filip, který povede kandidátku v Jihočeském kraji. S heslem „práce místo sociálních dávek" chtějí komunisté usilovat o snížení počtu nezaměstnaných a zastavení ekonomického propadu země. Rádi by také prosadili vyhlášení referenda k církevním restitucím a právo na první zaměstnání.

22.8.2013 197
SDÍLEJ:

Předseda KSČM Vojtěch Filip.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Komunisté dnes podle Filipa vedli diskusi zejména nad kandidátními listinami v Libereckém a Jihomoravském kraji. Právě v něm nastala nakonec asi největší změna, když se z prakticky nevolitelného místa na kandidátce na druhou pozici posunul bývalý předseda strany Miroslav Grebeníček, který přitom v minulosti avizoval, že již nebude kandidovat. Podle Filipa má ale výrazný voličský potenciál.

Samé ženy

V ostatních krajích k zásadním změnám nedošlo, a tak například pražskou listinu povede dosavadní poslankyně Marta Semelová před místopředsedou strany Jiřím Dolejšem. Dosavadní šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik bude v čele kandidátky na Vysočině. „Máme čtyři ženy na prvních místech, sedm žen na druhých, šest žen na třetím místě," zdůraznil dnes také Filip.

Na kampaň podle něj dá strana desítky milionů korun, půjčovat si nechce. „Nejpodstatnější bude samozřejmě kontaktní kampaň, tedy osobní agitace, ať už na organizovaných mítincích nebo přímých setkáních s občany a samozřejmě předpokládáme i širší využití elektronické komunikace, sociálních sítí," vyslovil své představy o předvolebním období.

Přímé dotace

Programově se komunisté chtějí zaměřit na snižování počtu nezaměstnaných posílením exportu a koupěschopné poptávky. Počet lidí bez práce by rádi snížili například také garancí práva na první zaměstnání, která by spočívala v úlevách nebo přímých dotacích zaměstnavatelům, kteří vytvoří absolventské pracovní místo.

Změny KSČM požaduje také v daňové oblasti, kde by ráda zavedla několik pásem zdanění. Lidem, kteří vydělávají do 100.000 korun ročně, by daně o několik procent snížila, naopak osoby s příjmem nad milion nebo dva miliony korun ročně by platily daň ve výši 35 procent z hrubé mzdy. Dále komunisté chtějí například majetková přiznání nebo rozšíření informací o majetkových poměrech politiků, veřejných činitelů a některých úředníků.

Zájmy občanů

Vrátit se hodlají k církevním restitucím. „Jsme přesvědčeni, že by stát neměl nikdy rozhodovat v rozporu se zájmy svých občanů a tady bylo evidentní, že už v době přijímání je velké procento 80 až 90 procent proti tomuto návrhu zákona," řekl Filip.

Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.

„Samozřejmě v platnosti by zůstala otázka vydávání jednotlivých nemovitostí, ale ty závazky dopředu by samozřejmě zanikly," hovoří o plánech Filip. 0 úpravě církevních restitucí uvažuje také ČSSD.

Autor: ČTK

22.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 197
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
5 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies