VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pražské panorama bude mít další dominantu

Praha /VIZUALIZACE/ - Soukromý investor stojí za unikátním architektonickým projektem Novomlýnská brána, který má vyrůst na rohu Revoluční ulice.

7.1.2012 3
SDÍLEJ:

PROJEKT Novomlýnské brány má zásadně proměnit vstup do jednoho z nejvýznamnějších pražských bulvárů, Revoluční ulice. Foto: DaM

Neobvyklý developerský projekt má vyrůst na rohu Revoluční ulice. Plánovaná stavba na průčelí Štefánkova mostu dostala název Novomlýnská brána a má symbolicky představovat vstup na jeden z pražských bulvárů.

Návrh architektonického studia DaM by tak měl vyřešit urbanistické spory, které se o toto místo několik desítek let vedou.

Nepodařené návrhy

V minulosti se již konalo několik architektonických klání, která měla bolavé místo Prahy vyřešit. Jednoho z nich se zúčastnil i světově uznávaný architekt Daniel Liebeskind, jenž zde chtěl postavit muzeum Salvadora Dalího. Jeho návrh však vůbec nerespektoval památkovou rezervaci a celkovou architektonickou souhru s okolím.

Novomlýnská brána, jejíž předpokládaná cena se pohybuje okolo 250 milionů korun, vzešla z architektonické soutěže organizované soukromým investorem.

„Posuzovali jsme pět soutěžních návrhů, ale při jejich hodnocení jsme chtěli poznat i návrhy ze všech předchozích soutěží. Osobně jsem při tom dospěl k závěru, že projekt DaM architektů v souhrnu svých atributů převyšuje ostatní,“ říká Richard Sidej, jeden z porotců soutěže.

Složitost místa

Vítězný návrh je skutečně unikátní. Rozhodně bude vzbuzovat velké emoce, protože připomíná spíše umělecký artefakt sochu, než dům v běžném slova smyslu. Jako o domu-nedomu o něm hovoří i jeden z jeho spoluautorů, architekt Petr Burian: „Vzhledem ke složitosti umístění jsme byli nuceni pracovat jiným způsobem než u našich předchozích projektů, takže jsme se rozhodli pro neutrální strukturu objektu. Pro abstraktní stavbu, která připomíná sochu.“

Záměrem autorů bylo území urbanisticky zklidnit, dodat mu jednotící ráz. Budova by měla být tvořena kovovými pláty v barvě mědi a vytvářet tak strukturovanou výplň prostoru.

Dům k demolici

V současnosti stojí na rohovém pozemku barokní domek, který je památkově chráněn, a činžovní domy, jejichž štíty slouží jako reklamní plocha. A právě jeden novorenesanční činžák, který sousedí s palácem Merkur Jaroslava Fragnera, by měl být nové stavbě obětován.

Dům podle odborníků nemá výjimečnou umělecko- -historickou hodnotu, je však součástí Pražské památkové rezervace, tudíž je památkově chráněn jako její součást.

A to je právě jeden z problémů, na který Novomlýnská brána naráží u části odborné obce a některých památkových úřadů. Na včerejší tiskové konferenci se na toto téma rozproudila vzrušená debata. Například historik a teoretik umění Rostislav Vácha s tím zásadně nesouhlasí. „Nemyslím si, že by se měl ten činžovní dům bourat. Kulturní hodnota, které by měl padnout za oběť, je nedostatečná.“

Také Vědecká rada Národního památkového ústavu se prý už před několika měsíci vyjádřila o zamýšleném návrhu negativně a odmítla ho schválit. Její členové, mezi které se řadí Josef Pleskot nebo Ladislav Lábus, striktně zavrhují jeho moderní pojetí.

Na přetřes padlo i využití budovy jako kancelářských a obchodních prostor a parkoviště. „Takových míst je v centru Prahy více než dost, aniž by byly patřičně využity,“ vyjádřil se profesor Vácha.

Historie místa

Na místě staré továrny byly v roce 1869 postaveny oblíbené Eliščiny lázně. Novogotická budova však v roce 1940 musela na pokyn protektorátních úředníků ustoupit těžké vojenské technice, aby jí usnadnila nájezd na přilehlý most. Od té doby se objevilo množství studií, které se snažily dodat místu ztracenou architektonickou rovnováhu.

Urbanistický rozvoj

Zastánci Novomlýnské brány vytýkají autorům nesouhlasných postojů zakonzervovanost a přílišné lpění na tradičních přístupech.

„Půvab Prahy spočívá v její proměnlivosti a typickém prolínání stylů od středověku až do současnosti. Není proto dobré zakonzervovat nějaký stav a říci, že si uděláme muzeum. Dávali bychom tak najevo i nedůvěru k architektům a jejich návrhům,“ oponoval historik architektury Zdeněk Lukeš. Také člen poroty Richard Sidej se domnívá, že je třeba nebát se velkých změn a nahradit domy v památkové zóně lepšími objekty.

„Karel IV. ve své době stavěl také moderní architekturu. Vezmete si třeba chrám sv. Víta, to je vyloženě high- -tech své doby,“ používá zajímavou metaforu další z autorů návrhu Petr Malínský.

Konečné slovo by však měl mít pražský magistrát, konkrétně odbor památkové péče. Projekt stále čeká i na některá další povolení. Pokud vše dobře dopadne, měla by stavba začít přibližně za rok.

Názory veřejnosti

Jestli k realizaci návrhu, který je přirovnávám k druhému Tančícímu domu, nakonec skutečně dojde, záleží i na postojích veřejnosti.

„Velkou roli hraje nedůvěra k moderní architektuře. Lidé z ní mají strach. Nejsme zvyklí na takovouto architekturu, která je v zahraničí běžná. To je velký problém této země,“ obává se Zdeněk Lukeš. „Byl bych velmi nerad, kdyby to s Novomlýnskou bránou dopadlo stejně jako s Kaplického knihovnou,“ uzavírá respektovaný odborník.

#nahled|http://g.denik.cz/63/72/p201201040563301_denik_clanek_hp.jpg|http://g.denik.cz/63/72/p201201040563301.jpg|DŮM-NEDŮM, jak ho nazývají sami autoři ze studia DaM, připomíná abstraktní sochu. Někteří ho dokonce přirovnávají k Tančícímu domu Franka Gehryho a vidí v objektu architekturu budoucnosti. #
#nahled|http://g.denik.cz/63/72/p201201040483501_denik_clanek_hp.jpg|http://g.denik.cz/63/72/p201201040483501.jpg|PROJEKT Novomlýnské brány má zásadně proměnit vstup do jednoho z nejvýznamnějších pražských bulvárů, Revoluční ulice. #
DaM Architekti

Architektonická kancelář byla založena v roce 1999 a kromě novostaveb se věnuje i rekonstrukcím památek (Palác Šlechtičen Pražského hradu, expozice Pražského hradu). V poslední době na sebe upozornila několika výraznými stavbami v metropoli. Například Palácem Euro ve spodní části Václavského náměstí, který se dostal do finálového kola prestižní evropské soutěže Miese van der Rohe, nebo polyfunkčním domem v Petrské čtvrti, jenž obdržel Grand Prix Obce architektů (Národní cena za architekturu) za nejlepší stavbu roku.

Mezi nejváženější klienty kanceláře patří Fero Fenič, Václav Fischer, Národní galerie v Praze, Ministerstvo Kultury ČR, Plzeňský Prazdroj, Komerční banka, Kanton Bern, Město Curych a také zesnulý Václav Havel.

Autor: Soňa Kacerovská

7.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zdravotní sestra. Ilustrační snímek
6

Nemocnice jako farmy na bakterie. Nakazí se v nich desetitisíce Čechů

Jaroslav Tvrdík
AKTUALIZOVÁNO

Čínská CEFC vycouvala ze Soukupova vydavatelství Empresa

AUTOMIX.CZ

Řadit při parkování jedničku, nebo zpátečku? A je dobré vždy zatahovat „ručku"?

Kdo jezdí s manuální převodovkou, má většinou svůj zažitý proces, kterým zabezpečuje auto po zaparkování proti rozjetí. Mnoho z nás to dělá už zcela podvědomě. Ale když budeme nad tímto zdánlivě jednoduchým úkonem více přemýšlet, můžeme se vyvarovat nechtěných nákladů.

Bezpečnostní agentura se ohradila proti tvrzením ředitele Národní galerie

Bezpečnostní agentura ABAS IPS Management, která vypověděla smlouvu Národní galerii (NG) v Praze, se ohradila proti tvrzením jejího ředitele Jiřího Fajta, že při její ostraze galerijních budov byla poškozena vystavená díla a ostraha měla fyzické konflikty s návštěvníky. Agentura v pondělí sdělila, že uvedené výroky ji poškodily, chce se proto proti nim bránit právními kroky a od Fajta požaduje veřejnou omluvu.

Věra Jourová: Na prezidenta by měl kandidovat Martin Stropnický

Na sněmu ANO sklidili velký potlesk zástupci hnutí v evropských strukturách, eurokomisařka Věra Jourová, místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička a europoslankyně Dita Charanzová. Vystupovali jako kompetentní zastánci českých zájmů v EU, kterou vnímají coby jediné možné řešení pro Česko. Deník hovořil se zakládající členkou ANO Věrou Jourovou, jež má v hnutí stále silnou pozici.

HMD Global po 17 letech vzkřísila legendární Nokii 3310

Finská společnost HMD Global, která vyrábí telefony značky Nokia, uvede ve druhém čtvrtletí na trh pokračovatele legendárního tlačítkového modelu 3310. Telefon bez operačního systému přichází na trh téměř 17 let po svém předchůdci a má stát 49 eur, tedy asi 1350 korun. HMD to dnes oznámila před zahájením veletrhu MWC v Barceloně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies