VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pražské jaro přineslo krátký sen o svobodě

Praha - Jen málokterá z událostí 20. století zasáhla českou společnost tak, jako pražské jaro roku 1968. Poté, co v šedesátých letech nová vlna v tehdejším Československu změnila umění, především film a literaturu, začala se v roce 1968 měnit i politika.

19.8.2008 2
SDÍLEJ:

Symbolem a oosobností Pražského jara se stal první tajemník Ústředního výboru KSČ Alexander DubčekFoto: Archiv

Starou gardu ve vládnoucí KSČ, často spojenou s procesy 50. let, začala postupně střídat generace mladých reformátorů. Změny odstartovalo lednové zvolení Alexandera Dubčeka 1. tajemníkem KSČ.

„Po lednu 1968 byli propuštěni poslední političtí vězni. Občané se těšili ze svobody tisku, rozhlasu a televize, obnovovali své staré svazy a spolky. Sokolové a skauti oblékli své kroje, legionáři a vojáci různých front své uniformy,“ vzpomíná Jiří Dienstbier, tehdejší redaktor Československého rozhlasu.

V létě se začalo mluvit, byť velmi opatrně, o případné neutralitě. „Blížil se sjezd KSČ, který měl změnit tvář vedení strany, posílit reformní proudy, odstranit zbývající lidi odpovědné za 50. a 60. léta,“ zmínil historik Petr Beneš.

Poté, co snahy o demokratizaci ukončil srpnový vpád vojsk Varšavské smlouvy se stal rok 1968 na dvacet let symbolem touhy Čechů a Slováků po svobodě. To odráží zájem o toto období českých dějin i dnes. „Rok 1968 je proto snad nejlépe zmapovaným obdobím našich dějin,“ říká Kateřina Volná z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Původně jednoznačně kladný výklad pražského jara se přitom za posledních devatenáct let postupně měnil. Je tu už generace historiků, kteří s rokem 1968 nebyli spojení osobními zážitky a jsou k tomuto pokusu o reformu socialismu kritičtější. „Interpretace roku 1968 se bude ještě vyvíjet,“ míní Volná.

Rok 1968 je velký příběh, říká historik Petr Blažek

Pokud by dění v Československu roku 1968 nepřerušil vpád cizích vojsk, přišla by podle historika Petra Blažka na řadu diskuse o neutralitě či vypsání svobodných voleb.

Především generace dnešních šedesátníků má k roku 1968 velmi osobní vztah. Budou ho mít k tomuto datu i mladší lidé, nebo se pro ně stane dalším z vyčpělých letopočtů v učebnicích dějepisu?

Nezdá se mi, že by některé starší události nebyly připomínané. Ať květnové povstání 1945 před třemi lety, či letos očekávané připomenutí výročí mnichovské okupace 1938 nebo říjnové výročí vzniku republiky v roce 1918. Právě mezi takové události podle mě srpen roku 1968 patří. Je to velký příběh tehdejšího Československa, které se po dlouhých letech stalo zase středem zájmu světových médií. A tak také bude přetrvávat ve vědomí minimálně několika dalších generací.

Může rok 1968 zůstat smysluplným symbolem, když byl v porovnání s plnou demokracií po roce 1989 v celé řadě věcí limitován?

Určitě. I když je otázka, jestli se dá vůbec mluvit o plné demokracii po roce 1989. Rok 1968 zůstává velkým příběhem, zvláště v kontextu srpnových událostí a toho, co se odehrávalo. Jak se podařilo změnit životy obrovského množství lidí, kde se odehrávaly tisíce lidských tragédií a zároveň vzestupů kolaborantů a lidí, kteří byli ochotni se přizpůsobit.

Dá se odhadnout, kam by vývoj dospěl, zda by šel cestou k demokracii nebo pouze částečné demokratizace a především ekonomického uvolnění jako například v dnešní Číně?

Vývoj by šel jiným směrem než v dnešní Číně, už proto, že je to zcela jiný myšlenkový okruh a jiná tradice. Vývoj by šel dál, v létě 1968 se začalo mluvit, byť jen v náznacích, o možné neutralitě. K opatrnosti nabádal případ generálplukovníka Václava Prchlíka, který tuto otázku nadhodil a byl hned odvolán, ještě před 21. srpnem. Začalo se mluvit o obnově sociální demokracie, o svobodných volbách. Tohle vše sehrálo velkou roli v uvažování, zda sem vyslat jednotky nebo ne.

Autor: Dalibor Dostál

19.8.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
David Rath.
15 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
3 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies