VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pražský orloj bude kvůli opravám stát do Velikonoc

Praha – Časostroj i apoštolové mají třítýdenní volno. Do Velikonoc bude zase vše v provozu, ujišťuje magistrát. Oprava vylepší i zlatého kohouta

6.4.2011 1
SDÍLEJ:

Staroměstský orloj.Foto: Deník/Jan Horák

Tisíce turistů postávají každý den před staroměstským orlojem a čekají na okamžik, kdy se velká ručička dotkne celé. V tu chvíli zamíří jejich zraky i fotoaparáty k orloji. Jenže. Dvířka pro apoštoly zůstávají zavřená. Staroměstský orloj se v pondělí zastavil.

Kdybychom věřili pověstem, museli bychom se začít chystat na zlé časy. Jedna z legend totiž praví, že jde–li stroj správně a přesně, znamená to, že českému národu se daří dobře. Avšak je–li pokažen nebo se v jeho chodu objeví jen odchylka, přicházejí těžké chvíle.

Tentokrát by se však nejznámější z dávných legend vyplnit nemusela. Odstávka slavného orloje je totiž plánovaná a potrvá jen tři týdny. Před šesti lety byl mimo provoz dokonce dva měsíce – a nestalo se také vůbec nic.

Navenek se opravy orloje nedotknou, protože pracovat se bude hlavně uvnitř. Jedinou výjimkou je oprava kohouta, jehož křídlům chtějí restaurátoři vrátit pohyb.

„Pokud to nebude moc složité, sundáme ho z orloje jen na krátkou chvíli, řekl v úterý Deníku Karel Žbánek z firmy Hainz, která orloj opravuje. „Jestli ale práce na mechanismu budou náročnější, odvezeme si kohouta k nám do dílen.“

Protože je oprava komplexní, bylo nutné vyřadit z provozu jak hodiny, tak astroláb, kalendárium i apoštoly.
Z interiéru zmizí omítky a bude třeba i domodelovat či doplnit chybějící části zdiva, barevně se také sjednotí jeho vzhled. A drobných zásahů se dočká i mechanismus orloje.

Pražská radnice má opravu naplánovanou dlouho předem. „Je to přesně propočítané, nemělo by se nic protáhnout a na Velikonoce by už orloj měl být opět v provozu,“ potvrdila Deníku Tereza Krásenská, mluvčí magistrátu.

600 let staroměstského orloje

Karel Žbánek z firmy Hainz opravující orloj: Stroj se až do konce války natahoval ručně

Po opravách by zlatý kohout měl opět mávat křídly, jako před válkou. Jaký je stav ostatních pohyblivých sošek orloje?
Ty se opravovaly v roce 2005, trvalo to přes dva měsíce. Zatím jsou všechny v pořádku, další oprava není nutná.

U soustrojí pohonu celého stroje budete také doplňovat nějaké součástky. Dbá se i v těchto případech na zachování historické věrnosti vzhledu i materiálu?
Tam se bohužel protínají dvě neslučitelné věci – bezpečnost na jedné straně a ochrana původnosti na straně druhé. Spor vzniká třeba ohledně barev, protože bezpečnostní prvky mají mít signální barvu, ovšem barva toho původního zařízení rozhodně signální není. Musíme prostě hledat kompromisy.

V souvislosti s úpravami se hovoří také o motoru samonatahovacího pohonu hodinového stroje. Toto zařízení jistě také není na orloji původní?
To není, je tam od roku 1947. V roce 1945 orloj vyhořel a pak prošel velkou rekonstrukcí, kdy byl nainstalován i motorový pohon závažového systému – do té doby se stroj natahoval ručně.

Orloje v zahraničí: Do Bernu na medvědy, do Bystrice na Hlinku

Štrasburk – Francie
Hodiny jsou uvnitř chrámu. S 18 metry patří mezi největší a nejvýznamnější na světě. Předchůdcem byly tzv. hodiny Tří králů z roku 1352, jejichž částí je i kohout v nadživotní velikosti – nejstarší automat na světě. Zajímavé detaily od 19. století: obíhající apoštolové, každou hodinu etapa života od narození po stáří.

Stará Bystrica – Slovensko
Je starý dva roky, proto se honosí přívlastkem nejpřesnější – řídí ho počítač. Dřevěný orloj je vůbec prvním svého druhu na Slovensku. Při stavbě pomáhali i Češi. Astroláb zobrazuje astronomické poledne podle místního poledníku. Zdobí ho dva zvony a šest soch osobností od Pribiny po kněze Andreje Hlinku.

Bern – Švýcarsko
Hodinová věž Zytglogge se zvonkohrou (původně strážná věž a brána), s automatickými figurkami a astronomickými hodinami pochází z roku 1530. Najdete tu kokrhajícího kohouta, dvorního šaška i parádní přehlídku sedmi medvědů (pro každý den v týdnu). Medvěda má metropole v erbu. Kuriozita: u věže je pisoár.

Benátky – Itálie
Astronomické hodiny sv. Marka prošly od dostavení v roce 1499 řadou rekonstrukcí. Měnily se třeba číslice ciferníku. Z římských na arabské a zase zpátky. Vždy v celou bijí na zvon dvě bronzové postavy pastýřů. Restaurátorské práce v 90. letech někteří odborníci odsoudili jako „fušerské“. Prý příliš změnily vzhled.

(jhr, top)

Autor: Jan Horák

6.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
19 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies