Podle úřadu by lidé měli hlavu státu vybírat ve dvou kolech, stejně jako nyní volí senátory. Novela ústavního zákona také mění ústavněprávní odpovědnost prezidenta - kromě velezrady by měl být odvolatelný i v případě, že hrubě poruší ústavu.

Vláda začala návrh projednávat již 2. února, kdy jí ministerstvo předložilo tři varianty možné podoby volby hlavy státu. Kabinet však jednání přerušil, následně o novele jednaly koaliční strany spolu se zástupci ČSSD. Pro výběr prezidenta zvolily dvoukolový volební systém s absolutní většinou v prvním kole. Dohodly se také, že volby bude zahajovat předseda Senátu, do jehož rukou bude hlava státu skládat slib a podávat případnou abdikaci.

V rámci takzvaného impeachmentu se podle návrhu rozšiřuje odpovědnost prezidenta i na hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Do ústavy pak bude vložena definice vlastizrady. Žalobu na prezidenta republiky bude podávat Senát, k přijetí návrhu bude třeba souhlas většiny senátorů. Podání žaloby pak bude podmíněno tím, že s ní vysloví souhlas i nadpoloviční většina všech poslanců. Rozhodovat o ní bude Ústavní soud.

V návrhu ministerstva nejsou podle předkládací zprávy zahrnuty změny v ústavě, na kterých se zástupci koaličních stran a sociálních demokratů neshodli. Podle úřadu však jde o otázky, které přímo nesouvisí s typem volby hlavy státu. Sociální demokraté například stále požadují, aby se volba prezidenta konala každých šest let shodně s volbami do Senátu, tak by stát ušetřil. Prezidentský mandát by se tím prodloužil o rok. Partneři v jednání s tím nesouhlasí, ČSSD je v tomto bodu ochotna ustoupit.

Slevit naopak nechce z požadavku, aby prezident neměl napříště v pravomoci jmenovat vedení České národní banky bez souhlasu vlády a Senátu. Na druhou stranu by ČSSD chtěla posílit pravomoci hlavy státu v případě jmenování šéfa Nejvyššího správního soudu. V případě milostí leží na stole návrh, aby o milosti pro obžalované v trestním řízení spolurozhodoval pověřený člen vlády, nejpravděpodobněji ministr spravedlnosti. Ani tento návrh ale nezískal podporu všech zúčastněných stran.

Ve sporných bodech tak zůstane zachována současná úprava, strany o nich budou jednat později. "Má-li však přímá volba prezidenta republiky proběhnout již v roce 2013, je nutný návrh novely ústavy, doplněný v souladu s tím, na čem existuje všeobecná shoda, předložit do další fáze legislativního procesu," uvedlo ministerstvo spravedlnosti.

Pro prosazení změny ústavy potřebují strany ve sněmovně ústavní většinu 120 hlasů, vládní koalice jich má jen 118 a bude muset o podpoře návrhu vyjednávat s opozicí.