VYBERTE SI REGION

Přední chirurg trvá na tom, že Smetana neměl syfilis

Praha - Skladatel Bedřich Smetana netrpěl syfilidou, ale infekčním zánětem obličejových kostí, takzvanou osteomyelitidou. Trvá na tom známý stomatochirurg Jiří Ramba, který se dlouhá léta zabýval průzkumem lebek historických osobností, včetně Smetanovy.

16.6.2010 7
SDÍLEJ:

Busta Bedřicha Smetany.Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

Jeho oponenti však tvrdí, že skladatel české národní hudby trpěl progresivní paralýzou a demencí. Patologové se v posledních letech přiklánějí k tomu, že na sklonku života měl arteriosklerózu.

„Skladatelově nemoci jsem věnoval plných dvanáct let života. Vím, o čem mluvím, Bedřich Smetana nebyl syfiliticky nemocen,“ řekl známý stomatochirurg Jiří Ramba z Fakultní nemocnice Motol v Praze. Kromě Smetany se zabýval ostatky například i Karla IV., Václava IV. nebo Jiřího z Poděbrad a své poznatky shrnul v knize Slavné české lebky.

Výzkumník Ramba tak reaguje na teorie, které se ohledně příčin Smetanova úmrtí opět objevily, mimo jiné v jednom z květnových čísel časopisu Týden. Zde psychiatr Jaroslav Vacek nepochybuje, že progresivní paralýza Smetany vznikla v důsledku syfilidy. „V jeho ostatcích se našlo hodně rtuti a ví se, že používal šedou mast, což byl tehdy jediný lék proti tomuto luetickému postižení,“ uvedl Vacek.

Ramba však říká, že skladatel použil podle osobních záznamů tuto mast nanejvýš jednorázově. Názor, že Smetana trpěl syfilidou, považuje za scestné a odborně ničím nedoložené. Vášnivé spory se mezi odborníky o základní chorobě skladatele nicméně vedou už od 20. let 20. století.

Vývojová anomálie

Ke Smetanově lebce se Ramba dostal náhodou v roce 1987 díky opravě vodou poničené hrobky, kvůli níž byly ostatky exhumovány, a poté opět navráceny zpět do hrobky. Tehdy ostatky zkoumala skupina vedená známým antropologem Emanuelem Vlčkem, jejímž členem byl i Ramba.

Ten pořídil rentgenové a fotografické snímky a zjistil známky vývojové anomálie. V dětském věku došlo ke zpomalení růstu pravé poloviny obličeje, a proto byla tato část lebky menší. Operace se v té době ještě neprováděly, a tak se postižená tvář vyvíjela „po svém“.

„Při prohlídce rentgenových snímků se daly na obličejových kostech vypozorovat známky typického infekčního zánětu. Ten vzniká přímou nebo přenesenou infekcí. Je to onemocnění velmi urputné a velmi bolestivé, končící někdy až resekcí kosti tohoto okrsku,“ vysvětluje Ramba.

Infekce v kosti

Osteomyelitidu zapříčiňuje infekce v kosti, která vede ke vzniku dutin. Zásobování živinami přestává fungovat. Zánět tak zůstává v kostní dřeni a okrsky, které nejsou zásobovány krví, odumírají. Později mohl podle Ramby vyvolat mnoho dalších potíží: postupnou ztrátu imunity, alergie, krční katary, zvracení, závratě. Jak prokázala elektronová mikroskopická analýza, nejspíš i zánět ušních kůstek, což u Smetany vedlo po roce 1870 k postupné ztrátě sluchu.

Pacienti, kteří osteomyelitidou trpí, se podle Ramby kvůli bolestem často vyhýbají slunečním paprskům i prochlazení. Sám Smetana podle záznamů v denících počasí pečlivě sledoval. Deformaci, oploštění pravé poloviny obličeje, pak dokazuje podle Ramby i busta od Václava Myslbeka ve foyer Národního divadla.

Demence na konci

Ke konci života se u komponisty rozvinula demence komplikovaná delirii a halucinatorními stavy. Tři týdny před svou smrtí byl přijat na psychiatrickou kliniku v Praze na Kateřinkách Smetana, kde 12. května 1884 zemřel s diagnózou paranoia. Dva dny po smrti byla provedena pitva, jejíž závěry mluvily o progresivní paralýze; lékař však později závěry změnil a přiklonil se k demenci.

Ramba nebyl jediný, kdo nad skladatelovými ostatky bádal. Čtyři experti na patologii zkoumali Smetanův mozek, mezi nimi například Heřman Šikl a Herwig Hamperl, a nezávisle na sobě se shodli, že o syfilis nešlo. V současnosti patologové tvrdí, že Smetanova nemoc vznikla na podkladě pokročilé arteriosklerózy.

Autor: ČTK

16.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies