Po parkovišti u opavského hypermarketu jede auto. Velký černý mercedes. Naštěstí jede pomalu, řidička skrytá za tmavými skly nechává přejít lidi na přechodu. Pak se znovu rozjíždí a pokračuje k výjezdu. Najednou z uličky parkujících aut vyjede červená fabie a ozve se rána. Obě auta se srazila.

Jedu rovně, mám přednost. Chyba!

Mercedes je celkem v pořádku, ale fabie má pěkně pomuchlaný blatník. Řidiči vystupují a začínají se dohadovat. Je to ale jasné. Mercedes přijížděl vůči fabii zprava a měl tedy dostat přednost.

Přednost zprava. Jedno ze základních pravidel pohybu po silnicích, tam, kde není jiné dopravní značení, platí přednost pro vozidlo přijíždějící z pravé strany. A stejně ho řidiči pořádně nedodržují. Klasickým příkladem jsou právě parkoviště u hypermarketů. Dlouhé rovné řady parkovacích míst se kříží. Řidiči si myslí, když jedou rovně, že mají přednost.

Často zapomínají

„Nedání přednosti v jízdě patří k jedné z nejčastějších příčin dopravních nehod. Řidiči si nejsou zcela vědomi zákonné úpravy, která dává přednost vozidlům přijíždějícím zprava. Kde nejsou dopravní značky, na to zapomínají,“ řekl tiskový mluvčí opavských policistů René Černohorský s tím, že v roce 2009 to bylo na Opavsku 171 nehod, tedy druhá nejčastější konkrétní příčina havárie hned za nepřiměřenou rychlostí.

Jen pro zajímavost, rok 2009 byl v tomto směru velmi příznivý, protože v tom předcházejícím bylo nedání přednosti uvedeno u 323 nehod. Jaké číslo se v policejních statistikách objeví za rok 2010, budeme vědět za několik týdnů. Na parkovištích, kde většinou dopravní značení není, zpravidla dochází zásluhou pomalé rychlosti k srážkám bez zranění účastníků, jen s poškozením majetku, což většinou lze řešit na místě mezi sebou. Protokol o nehodě má dnes každý u sebe, zapíšou se potřebné údaje, zakreslí se nehoda a vše se odešle do příslušné pojišťovny.

Dokumentujte!

Praxe pak doporučuje udělat si pár snímků, třeba jen mobilem. Policisté se tak volat nemusí. Nicméně na majiteli – ať už nehodu zaviní či je poškozeným – je pak zajištění opravy, a tedy zbytečné starosti navíc. V tomto případě platí ono Důvěřuj, ale prověřuj. „Řidiči by měli být ohleduplní nejen ke svému okolí, ale také sami k sobě. I když vím, že mám přednost, stejně je zde potřebná opatrnost a je lepší přibrzdit si, než se nechat nabourat někým, kdo si pravidlo přednosti vykládá jinak,“ konstatoval ještě policejní mluvčí.