VYBERTE SI REGION

Předseda Akademie věd Drahoš: Máme i vědce, kteří jednou mohou dostat Nobelovku

Praha – K vědě ho poprvé přilákala krabice s Malým chemikem. Dnes už ale většinu času netráví mezi baňkami a zkumavkami, ale v novorenesanční budově Akademie věd v Praze na Národní. „Na chemii už teď moc času nemám. Smířil jsem se s tím, že do světa vědy už prostě díru neudělám," říká staronový šéf Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

4.1.2013 9
SDÍLEJ:

Předseda Akademie věd České republiky Jiří DrahošFoto: Deník/Divíšek Martin

Když se podíváme na loňský rok v české vědě, které práce patří podle vás mezi ty nejdůležitější?
Jako předseda AV ČR uděluji akademické prémie, což je ocenění člověka a jeho týmu, který dosahuje světových výsledků. Tato prémie znamená finanční příspěvek na pět až šest let zhruba ve výši pět milionů ročně. Loni byl oceněn lovec meteoritů doktor Spurný a docent Doležel, expert na analýzu genomu pšenice. To je jeden z klíčových problémů lidstva, protože s rostoucí populací není dostatek potravin.

Prémii udělujete každoročně. Které další osobnosti byste vypíchl?
Například docent Homola, světový odborník na biosenzory, které umožňují rychlou detekci biologických látek. Dalším vynikajícím znalcem je profesor Pyšek, který se zabývá zavlečenými druhy rostlin – všichni jistě znají problémy s bolševníkem. Zmínil bych také profesora Lukeše, skvělého parazitologa. Takto bych mohl pokračovat dále, a to nemluvím o ikonách typu profesora Holého. Každý, kdo výše zmíněnou prémii někdy dostal, je světový odborník, který jednou může dosáhnout úspěchů profesora Holého či pomýšlet na Nobelovu cenu.

Pokud se podíváme na světovou vědu, který z výzkumů považujete za největší „bombu"?
Vědcům se podařilo připravit kmenové buňky, takže už není potřeba využívat ty embryonální. Tyto kmenové buňky lze modifikovat na jakýkoliv typ buňky – například na ty, které potřebujeme při léčbě poranění míchy. Zatím jde jen o laboratorní měřítko, ale mohlo by to patřit k průlomu v oblasti léčby.

Máme před sebou nový rok. Co byste si přál, aby se na Akademii věd povedlo? A zkusme přitom zůstat nohama na zemi.
V Akademii věd studujeme už nějakou dobu využití polymerních systémů pro cílenou léčbu nádorů. Jde o to, jak dopravit léčivo k nádorové buňce a dosáhnout, aby nepoškodilo okolní části těla. Výzkum je v poměrně pokročilém stadiu, podařilo se vyvinout lék a způsob, jak ho „přivázat" na částici, která se vloží do krevního oběhu. Působit začne, až když se přiblíží k rakovinné buňce. Výzkum je ale složitý, a má-li se dotáhnout do konce, musí se zkoušet na zvířatech a pak na pacientech. A to je velmi drahé. Přál bych si, abychom se v této oblasti posunuli co nejblíže cíli.

Předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš

Tento rok však Akademie věd dostane od státu o 95 milionů korun méně.
Od státu máme 4,4 miliardy, takže se může zdát, že pokles není tak hrozný. Ale peníze klesají průběžně a od roku 2009 jsme přišli skoro o tři čtvrtě miliardy. Stále šetříme, nenakupujeme zdaleka všechny přístroje, které potřebujeme ke konkurenceschopnosti, a nenabíráme nové pracovníky. A to jsme instituce, která si polovinu rozpočtu vydělá. Padesátiprocentní příspěvek státu je pro kvalitní základní výzkum nedostačující.

Navíc máme nechvalně známé přerozdělování peněz ve vědě, přezdívané kafemlejnek.
V posledních letech se zdálo, že kafemlejnku odzvoní, protože je to tak nesmyslný systém, že ho nikdo rozumný nemůže brát vážně, ale on se bohužel některým pracovištím líbí. Umožňuje jim totiž místo kvalitních výsledků hromadit body jakýmkoliv způsobem – třeba tak, že kilo zlata nahradí sto kilogramy rezavého železa. Místo jednoho vynikajícího výsledku vykážou deset podružných, ale dostanou stejné body a peníze. Zdravý rozum říká, že je to nesmysl. Navíc bodové hodnocení výsledků je nevyvážené. Když si vezmete knihu, která je výsledkem desetileté práce týmu lidí, dostanete za ni stejné množství bodů jako za nějaký užitný vzor, který je schopen vytvořit kdejaký zručný inženýr během týdne.

Akademie má ale i peníze 
z grantů či patentů.
Celkový obrat je kolem deseti miliard. Čtvrtinu peněz máme z různých grantů, čtvrtinu si vyděláme službami či prodejem licencí. To ale není cesta, kterou bychom měli jít. Například německá společnost Maxe Plancka dostává 
z institucionálních zdrojů 85 procent peněz. U nás je to bohužel tak, že institucionální peníze stačí na mzdy a základní provoz – když chcete cokoliv zkoumat, musíte mít grant. A to je u nás docela loterie. Pokud jde o elitní evropské granty, těch je v ČR jen několik, třeba Maďaři jsou na tom mnohem lépe. Do jisté míry je to ale zase svázáno s podmínkami – když nemáte peníze na přístroje a lidi, těžko můžete konkurovat zavedeným evropským pracovištím.

Jak vlastně probíhá stavba superlaseru ELI?
Jde o unikátní projekt světového významu, který je nesrovnatelný s těmi ostatními velkými projekty. S ničím takovým tady nebyly zkušenosti, takže se trochu zpozdil. Zdržení ale není nijak fatální. V Dolních Břežanech se staví, ale podle stávajících pravidel by mělo být hotovo do konce roku 2015. To je nereálné, proto jednáme s Evropskou komisí o prodloužení financování do konce roku 2017, k čemuž se komise staví vstřícně.

Předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš

Až bude superlaser hotový, máte jistotu, že bude na jeho provoz vzhledem ke stávající situaci dostatek peněz?
O projekty financované ze strukturálních fondů se částečně musí starat i stát. Nelze postavit dům, vybavit ho a říci: teď se o sebe postarejte. Náš průmysl není tak akceschopný, aby si tam platil velkou porci výzkumu. Budeme proto mít program udržitelnosti velkých infrastruktur. ELI je ale tak unikátní, že v Evropě i ve světě o něj bude zájem. Kolegové v Ostravě prominou, ale když řeknou: tady bude superpočítač, tak takových je po světě řada a není to nic, co přitáhne zahraniční vědce. U superlaseru se počítá, že sem přijdou vědci z ciziny s vlastními granty. Navíc budou peníze z Evropské komise a předpokládáme zájem zahraničního průmyslu.

Vraťme se k Akademii věd. Byl jste znovu zvolen do jejího čela. Plánujete nějaké změny?
Zpracováváme novou strategii, chtěli bychom více propojit týmy napříč akademií. Máme strukturu 53 ústavů, na nichž jsou jednotlivé týmy. Loni jsme jich 400 ohodnotili
a některé jsou na světové úrovni. Hlavně ty chceme dostat do průřezových projektů.

Můžete uvést příklad?
Vezměte si masivní výpadek energie, tzv. blackout. Přenosové soustavy se zahltí, jak se stávalo na východním pobřeží USA, a desítky milionů lidí zůstanou bez proudu. Je důležité vědět, jak se v takové chvíli zachovají. Může vzniknout panika, někdo uvízne ve výtahu, přestanou fungovat ledničky. Jde tedy 
i o sociologicky-psychologický výzkum. V rámci projektu bychom téma pokryli od energetiky až po chování davu lidí. Není totiž otázka, zda u nás dojde k blackoutu, ale kdy k němu dojde. Až na německém pobřeží masivně zafouká vítr, větrné elektrárny vyrobí obrovské množství proudu a spadne síť i u nás.

Máte vedle manažerských povinností čas i na vědu?
Bohužel čím dál méně. Když jsem byl místopředsedou, začal jsem propadat depresi, že nemám čas na studenty, ale stále jsem učil na VŠCHT. Poté, co jsem se stal předsedou, jsem musel kvůli nedostatku času učitelské fungování ukončit. Pořád se snažím alespoň číst a jsem redaktorem jednoho zahraničního časopisu. Ale už jsem se zkrátka smířil s tím, že žádnou díru do vědeckého světa neudělám.

Předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš

A co se týče vašeho volna, zbývá čas na koníčky?
Jeden si udržuji – zpěv. Zpívám v komorním sboru Canticorum Iubilo už skoro čtyřicet let. Zkoušíme v úterý, a pokud jsem v Praze, snažím se nechybět. Ale když jsem 
v zahraničí nebo mám jednání v senátu, zkrátka to nejde. Kolegové ze sboru mi to naštěstí tolerují.

Vystudoval jste chemii. Jak jste se k oboru vlastně dostal?
Nebyl jsem žádný fanatický chemik, který by odmalička doma sléval roztoky. Měl jsem ale stavebnici Malý chemik, se kterou jsem si rád hrál. Na základní i střední škole jsem pak dostal skvělé učitele, kteří mě pro chemii strhli. Líbilo se mi, že je to věda, která kombinuje teorii a praxi – nepotřebujete jen papír a tužku, ale také zkumavku, a navíc musíte dávat pozor, co kam lijete, aby vám to nebouchlo.

Nedávno jste dostal od prezidenta medaili Za zásluhy. Co to pro vás znamenalo?
Potěšilo mě to i proto, že jak jsem se později dozvěděl, to byl přímo návrh pana prezidenta. Je to nejvyšší občanské vyznamenání, které jde v tomto oboru u nás dostat. Zároveň je to ocenění vědecko-manažerské, protože já jsem ho nedostal jen za vědu, ale za působení v managementu akademie. Co se týče samotné vědy, jsou tu lepší vědci.

A když jsme u pana prezidenta, nemohu se na závěr nezeptat. Co říkáte na amnestii?
Ve čtvrtek jsem byl u pana prezidenta na návštěvě. Bavili jsme se o financování vědy a výzkumu – teď jsme neprobírali globální oteplování jako jindy, ale o amnestii jsme nehovořili. Já osobně si nejsem jist, zdali byl rozsah amnestie domyšlen. Četl jsem, že se má dotknout více než 20 tisíc lidí. Na amnestii má prezident podle ústavy právo, možná ale, že si nepředstavoval, že půjde o takové množství lidí.

Předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš

prof. Jiří Drahoš

Narodil se 20. února 1949 v Českém Těšíně, vystudoval obor fyzikální chemie na VŠCHT v Praze.
V letech 1996 až 2003 vedl Ústav chemických procesů AV ČR, kde už dříve pracoval.
Od roku 2003 je univerzitním profesorem v oboru chemické inženýrství. Čestný doktorát mu udělila Slovenská technická univerzita v Bratislavě.
V roce 2005 se stal místopředsedou Akademie věd ČR, od roku 2009 je jejím předsedou. Před Vánoci byl zvolen podruhé.

Autor: Michaela Koubová

4.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

Forejtův případ je varující zprávou o poměrech na Hradě, píše tisk

Praha - Odchod ředitele protokolu Pražského hradu Jindřicha Forejta, který se v úterý vzdal svého místa, je drsnou a varující zprávou o poměrech na Hradě. V komentáři to dnes píšou Hospodářské noviny. Případu se věnují všechny české deníky. Lidové noviny si v souvislosti s tím všímají bezpečnostních hrozeb, kterých je podle nich Hrad plný. Právo se pozastavuje nad "úpornou snahou dvou pochybných individuí" dostat kompromitující materiál do seriózních médií.

Babiš obhajoval rozpočet, dle něj je podstatné, že deficit klesá

Praha - Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) před jednáním Sněmovny obhajoval navržený deficit státního rozpočtu na příští rok ve výši 60 miliard korun. Podle něj je podstatné, že se od začátku funkčního období vlády daří deficit postupně snižovat, stejně jako státní dluh. Odmítl také výtky opozice, že je v rozpočtu málo investic.

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies