Předseda AV: O vědě v Česku rozhodují nuly

Grygar namítá, že Rada, která je v rukou diletantů, chce utlumit základní výzkum a uvolněné prostředky přesunout pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Pokud podle něj své návrhy prosadí, Akademie věd ČR do tří let zanikne a Česko se stane evropským skanzenem.

Čeští politici nevidí za horizont volebního období

Grygar, stejně jako předseda AV Jiří Drahoš a rektoři pěti pražských univerzit upozorňují, že základní a aplikovaný výzkum nelze oddělovat. V USA například 30 procent hrubého domácího produktu tvoří právě výsledky mající prvopočátek v základním bádání. Jenže čeští politici jsou podle Drahoše krátkozrací a nevidí za horizont volebního období. Typický pro Topolánkovu vládu, která prosadila změnu zákona o vědě i nová hodnotitelská kritéria, byl právě důraz na měřitelné výsledky.

Do spotu, jímž se prezentovala před českým předsednictvím EU ale angažovala vedle hokejisty Jaromíra Jágra či dirigenta Libora Peška i nejspěšnějšího vědce posledních let Antonína Holého. Geniální chemik, který lidstvo obohatil léky proti žloutence typu B nebo AIDS, je přitom bytostně spjat právě se základním výzkumem. Jeho Ústav organické chemie a biochemie AV ČR je díky zájmu amerických farmaceutických firem finančně za vodou. A patří k nejvyšším plátcům daně z příjmu v Praze 6, kde předstihl i Letiště Ruzyně.

Šílené hodnocení

Vzporu akademiků, kteří už několik měsíců varují před možnou likvidací své instituce, ale odpovědní činitelé odmítají. Sekretář Rady Marek Blažka Deníku sdělil, že na českou vědu má jít příští rok 25,3 miliardy korun, z toho akademii 5,2 miliardy, což je o půl miliardy méně než loni. „Většina základního výzkumu dnes probíhá na vysokých školách, výzkumné úkoly se mnohdy překrývají a výstupy z ústavů AV zdaleka ne vždy znamenají přínos světovému poznání,“ říká Blažka.

Vyzdvihuje přitom novou hodnotitelskou metodiku, jejímž klíčovým kritériem jsou citace v zahraničních prestižních časopisech či využitelnost v praxi. „Je absurdní, že za kvalitní filozofickou monografii vědci dostanou stejných 40 bodů jako za software pro kamaráda,“ oponuje Drahoš, podle něhož je nepřípustné, aby za vládu mluvil „subalterní úředník Blažka, který o vědě nic neví“. Ten ale trvá na tom, že vědci si musejí zvykat na mezinárodní konkurenci. „Nemohou dopadnout jako český génius Jára Cimrman, který vše vymyslel, jen holt svět se to nedověděl,“ míní Blažka.

Hodnocení výsledků stavů bylo odesláno

Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl soudí, že i výzkumníkům z vysokých škol pravidelné hodnocení a na ně navázané přidělování financí prospěje. „Samozřejmě nelze míchat hrušky s jablky a porovnávat třeba bohemisty s přírodovědci,“ dodal Hampl. Totéž si myslí i Drahoš. Právě ve středu odeslal místopředsedkyni Rady Miroslavě Kopicové podrobné hodnocení výsledků ústavů AV za období 2002–07, které probíhalo na základě mezinárodních standardů. Jejich optikou AV uspěla.

„Máme excelentní ústavy A, velmi dobré B a dobré C. Podle toho dostávají dotace. Áčkových je víc než polovina, ale i ty céčkové v národním měřítku patří k nadprůměrným institucím,“ uzavřel Drahoš.

Zruší se akademie?

Rektor VŠCHT Josef Koubek nicméně tvrdí, že debata o produktivitě vědeckých institucí na místě je. „My nepotřebujeme statisíce výzkumníků, slučování a prostupnost pracovišť vysokých škol a akademie je žádoucí, stejně jako vzájemné prolínání vědců s pedagogy,“ říká. Na dotaz Deníku, jak hodnotí rozhodnutí dánské vlády, která zrušila akademii věd a výzkum soustředila pod univerzity, Koubek odpověděl: „Je to jedna z možných cest, ale i Dánové čtyři nejvýznamnější ústavy ponechali ve státních rukou.“ Rektor Hampl podotkl, že inovace a modernizace technologií je důležitá, ale patří do soukromé sféry. „Tam veřejné prostředky směřovat nemají a především by neměl klesat celkový objem financí určený pro vědu, což se v příštích třech letech má stát,“ konstatoval nejvyšší představitel Univerzity Karlovy.

ROZHOVOR

Předseda akademie věd Jiří Drahoš

Ve sněmovně leží návrh státního rozpočtu, který pro příští rok snižuje finanční prostředky pro akademii věd (AV) o půl miliardy korun. Jedním z argumentů je, že ne všechny ústavy AV předkládají žádoucí výsledky.

Takové tvrzení popírám. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhla rozpočet, který je založený na nepravdivých skutečnostech. Kdo prokáže, že výsledky AV jsou špatné?

Kdo prokáže, že jsou dobré?
Vysoké školy produkují asi 54 procent sledovatelných vědeckých výstupů, akademie 39, tedy poměr je 1,5:1. Jenže VŠ mají zhruba 2,5krát více pracovníků, kteří se věnují pouze výzkumu a vývoji. Kdo tedy pracuje efektivněji? Jde tudíž o nepravdivý argument, jímž Rada zdůvodňuje pokles prostředků pro akademii.

Proč by ho ale používala, když všichni premiéři posledního desetiletí tvrdí, že jejich prioritou jsou investice do vzdělání, mozků, inovací?
Inovace nejsou mozek lidí. Vždycky říkám, že pět postupných inovací svíčky nenahradí žárovku. Tu žádným inovačním procesem výroby svíčky nezískáte. Žádný z minulých nebo současných premiérů tomu detailně nerozumí, jsou to jen prázdná hesla.

Co za tím je? Snaha zrušit akademii a převést veškeré bádání na vysoké školy a do soukromé sféry?
Dnes už připouštím, že za likvidačním rozpočtem může být snaha o zrušení akademie. Vysoké školy podle střednědobého plánu do roku 2012 nedostanou oproti dnešku víc peněz, ale AV získá o polovinu méně. Když propustíme 50 procent zaměstnanců, kam půjdou, když je VŠ nebudou schopny pojmout?

Na úřad práce. Podle vládních expertů to mají být ti, kteří nebádají dostatečně efektivně.
Vládní úředníci typu pana Blažky o vědě nic nevědí. A když mluvím s politiky a ptám se jich, kdy naposledy navštívili nějaký náš ústav nebo četli výroční zprávu AV, tak přiznávají, že ne.

Přesto tvrdí, že akademie potřebuje reformu.
Akademie se reformuje od začátku 90. let, prochází průběžnými mezinárodními hodnoceními. Za loňský rok si například vydělala dvě miliardy na licencích a patentech. Žádnou podobnou instituci s primárním zaměřením na základní výzkum neznám.

To nikdo, ale v tom je ta potíž. Vedení státu zřejmě došlo k závěru, že Česko potřebuje především aplikovaný výzkum a rychlé peníze z jeho uplatnění ve výrobě.
Politici nejsou schopni uvažovat dál, než v horizontu příštích voleb. Nechápou, že nelze všechny problémy lidstva vyřešit během jednoho volebního období.

HODNOCENÍ PODLE MEZINÁRODNÍCH MĚŘÍTEK

Ve středu jste doručil na Radu materiál, který obsahuje podrobné hodnocení výsledků jednotlivých ústavů AV v letech 2003–07. K čemu jste došli?
Diferencované hodnocení a financování je dlouhodobou součástí řízení akademie. V daném období jsme uspořádali jedno velké hodnocení za účasti mezinárodních expertů a jedno tuzemské. Dělo se to na základě metodiky přejaté od holandských kolegů, které odpovídá mezinárodním standardům.

Jak vaše ústavy dopadly, máte i podprůměrný ústav?
Máme excelentní ústavy A, velmi dobré B a dobré C. Podle toho dostávají dotace. Áčkových je víc než polovina, ale i ty céčkové v národním měřítku patří k nadprůměrným institucím.

V Česku se ale od letoška uplatňuje jiná metodika hodnocení, která vychází především z citací v zahraničních časopisech. Proč s ní nesouhlasíte?
Dostat několik stránek třeba do prestižního časopisu Nature je úctyhodný výkon, tam je vysoké bodové ohodnocení na místě. Absurdní je, že za kvalitní filozofickou monografii vědci dostanou stejných 40 bodů jako za software pro kamaráda.

Co jste proti tomu dělali?
Díky podpoře vysokých škol a konference rektorů se nyní pracuje na metodice složitější, která bude schopna odrazit rozdíl mezi různými vědními obory. Rada bohužel vymyslela metodiku, která nejen všechno převádí na jeden parametr, ale zároveň ho mechanicky překlápí na peníze, které pracoviště pak dostane. To je nesmyslný a nikde v Evropě nepoužívaný postup.

Věda se zkrátka nedá převést do jednoduché trojčlenky?
Jistě, všude přece chápou, že lingvista nemůže být ve stejné kategorii jako chemik. Srovnatelné výsledky jejich práce musí posoudit panel expertů, kteří teprve mohou říct, jaké reálně jsou. Žádný renomovaný zahraniční vědec vám nepochválí ústav, který nic nepublikuje a neprodukuje. Rada vlády, jak nedávno řekl doktor Grygar, rozhoduje diletantsky. Co ale také můžete chtít od tělesa, v němž zasedají vesměs vědecké nuly?

Chci od něj i od vás, aby česká věda nebyl zdecimována.
V celé té věci jde o peníze, o jejich přesun ze základního do experimentálního vývoje a podpory podniků. Když se skutečně budeme orientovat jen na to, co lze zhodnotit během dvou tří let, což byla Topolánkova představa, budeme fungovat jen jako servis montoven, budeme pořád vylepšovat svíčku, ale k žárovce nikdy nedojdeme.