VYBRAT REGION
Zavřít mapu

EU bije na poplach: V Česku nebude voda

PRAHA - Na jihu Evropy se mnohde stává, že v letních měsících pouštějí vodu pouze v určitých hodinách. Nemají jí totiž dostatek. A Česku hrozí, že už v roce 2050 to bude stejné.

3.8.2007 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Grzegorz Klatka

Alarmující prognóza vyplývá z nové studie, kterou v těchto dnech prezentovala Evropské komise.

Zpráva ve svých prognózách zcela nově pracuje s faktorem globálního oteplování. Tato skutečnost zásadně přepisuje dosud platné představy o Evropě, jako nevyčerpatelné zásobárně pitné vody.

Komise doslova konstatuje, že pokud evropské země nezačnou s vodou šetřit, budou se muset o své zásoby obávat.

„Tento stav skutečně může nastat. Je potřeba se na to připravit,“ varuje Pavel Punčochář, ředitel odboru vodního hospodářství ministerstva zemědělství.

Jak? Vodohospodáři chtějí znovu oprášit komunistické plány z padesátých let minulého století a zatopit desítky míst v Česku vodou z přehrad.

Obce ani ekologové s tím však nesouhlasí. „Náš problém není v nedostatku pitné vody,“ nesouhlasí Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. „Potřebujeme vrátit vodu do krajiny. Umožnit řekám jejich původní meandrovitý tvar a obnovit mokřady,“ upřesnil.

Při povodni v roce 1997 dokázaly poslední komplexy lužních lesů zachytit více vody, než všechny přehrady na tocích Odry a Moravy.

Spor o vodu mezi úředníky a ochránci přírody trvá skoro rok. Rozhořel se na základě zveřejnění Plánu hlavních povodní, který měl vytvořit stavební uzávěry na místech vhodných pro stavbu přehrad. Kvůli masivnímu odporu veřejnosti však ministerstvo muselo od plánu ustoupit.

Ministr Petr Gandalovič zůstává na rozdíl od skalních příznivců stavby přehrad opatrný i v případě zprávy Evropské komise. „Určitá legislativní opatření na ochranu vod jsme přijali. Evidence studní, za kterou jsme sklidili kritiku, jsme udělali právě z těchto důvodů. Podzemní voda je bohatství, které musíme chránit,“ říká ministr.

 

Spor o přehrady nekončí

Zpráva evropské komise o nedostatku pitné vody by teoreticky měla být vyslyšena především u ekologů. Ti nejvíce tlačí na stranu globálního oteplování. U vody je tomu naopak.

„Nejspíš bude méně vody,“ připouští Jan Beránek, bývalý předseda Strany zelených a současný mluvčí sdružení Stop přehradě. „Ale myslím, že si stím poradíme. Budeme muset více svodou šetřit. Rozhodně není důvod, abychom přehnaně betonovali krajinu,“ uvádí Beránek.

Za pravdu mu dává statistika, která praví, že od roku 1990 klesla spotřeba vody na jednu třetinu. „Proč by nemohla klesnout ještě na polovinu?“ ptá se ochranář.

„Už není kde šetřit. Máme jednu znejnižších spotřeb vEvropě, srovnatelnou třeba sNěmeckem," oponuje Pavel Punčochář zministerstva zemědělství. Uvádí, že hlavní argument – špatné hospodaření svodou vzemědělství - je problém kolem Středozemního moře. Jen v ČR poklesl počet závlah více než desetkrát.

Experti se rozchází i v tom, jak tento stav řešit. Punčochář je zastáncem stavění přehrad. „Za padesát let skutečně mohou poklesnout stávající zdroje. Pak bude potřeba zajistit nové vodní nádrže, které rozkolísaný hydrologický režim vyrovnají,“ říká rezolutně Punčochář.

Aktivisté Stop přehradě ale upozorňují na chybné předpoklady vodohospodářů.

„Tyto myšlenky jsou vedeny snahou udržet konstantní průtok vřekách, ale to je od základu chybná představa. Analýza Výzkumného ústavu vodohospodářského konstatuje, že abychom udrželi současné průtoky za padesát let, nestačily by všechny přehrady ani zpoloviny. Tato strategie je neuskutečnitelná ze své podstaty,“ uvádí mluvčí této iniciativy Beránek.

Největším kamenem úrazu jsou okolnosti, za kterých chtějí betonáři přehradní díla stavět. Na mnoha místech, kde snimi Plán hlavních povodí počítá, jsou dnes chráněná hnízdiště ptáků nebo přírodní parky.

„Když se někde má chránit kytička nebo zvířátko, jde to bez problémů, ale když je třeba někde také chránit přehradní profil, jsou ztoho problémy,“ zlobí se Punčochář.

Argumentuje tím, že pokud se pod přehradou změní biodiverzita, což lze předpokládat, vzniknou nové biotopy, které budou vzácnější.

Jan Beránek toto tvrzení považuje za nehorázné. „Stímto argumentem bychom mohli zlikvidovat všechny národní přírodní parky a chráněná území,“ říká ekolog.

3.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies