VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přehrady ničí řeky. Problémy má i Česko

PRETORIA/PRAHA -Přehrady, sypané hráze, napřimování koryt řek. Kvůli těmto zásahům člověka do přírody vymírájí stovky druhů živočichů, jež jsou zbavovány svého přirozeného prostředí. Podle nejnovější zprávy OSN o životním prostředí je ve světě regulováno 60 procent vodních toků.

30.10.2007 1
SDÍLEJ:

Foto:

„Vymírání hrozí 12 procentům žijících ptáků, 23 procentům savců a 30 procentům obojživelníků,“ píše se ve zprávě Programu OSN pro ekologii (UNEP), zveřejněné v New Yorku.

Připravily ji čtyři stovky expertů. Dokument sice varuje hlavně před ničivými důsledky globálního oteplování a vyzývá ke snížení emisí skleníkových plynů o 60 až 80 procent do roku 2050, ale zároveň kritizuje špatné hospodaření člověka s vodou.

Jako odstrašující příklad vědci uvádějí stavbu obří přehrady na řece Oranje, která protéká Namibií, Lesothem a Jihoafrickou republikou.

Veletok dlouhý 2200 kilometrů nyní slouží jako zdroj pitné vody a elektrického proudu pro Johannesburg, největší město JAR. Takových umělých přehrazení, jež prakticky vypudily původní živočichy, je na celém světě 45 tisíc ve 140 státech.

Téměř tři stovky největších řek planety jsou tak sešněrovány hrázemi či kanály. Jen na čínském Jang-c´-ťiangu je jich ve výstavbě nebo na prknech projektantů stovka.

Jak si stojí Česko

OSN proto varuje před stavbou dalších přehrad ve světě.

„Naše společná ochrana životního prostředí a ohrožených živočišných druhů vyžaduje akce okamžitě, nikoli zítra nebo někdy v budoucnu,“ uzavírá zpráva. Česko přitom patří k zemím, kde regulace řek v minulých desetiletích způsobily největší škody.

Napřimování vodních toků a betonování jejich koryt zkrátilo délku českých řek v minulém století o plnou třetinu. Příroda předložila projektantům účet za dramatické zásahy v posledních letech hned dvakrát.

Katastrofálními povodněmi v roce 1997 a 2002, které po sobě zanechaly škody ve výši desítek miliard. Za posledních deset let velká voda způsobila v zemi ztráty za 150 miliard korun.

Podle odborníků se přitom povodně v zemi mohou kdykoliv opakovat.

„České úřady se zatím z chyb způsobených zásahy do vodních toků nepoučily. Stále se staví zábrany i tam, kde by se velká voda mohla bez velkých škod rozlít do lesů či do polí. Proto pak ničí obce a města,“ říká Martin Dušek, který se obnovou přirozeného režimu řek dlouhodobě zabývá.

V Česku hrozí i zaplavování dalších obcí a cenných přírodních území přehradami. Dosud v zemi stojí na 140 přehrad, další dvě jsou připraveny ke stavbě – v Nových Heřmínovech na Bruntálsku a Mělčanech na Rychnovsku.

Ministerstvo tvrdí, že bez jejich vybudování hrozí Česku nedostatek vody. Ekologové to však odmítají.

„Drtivá většina přehrad není řešením problému, ale jeho součástí,“ říká Jan Beránek z iniciativy Stop přehradě. Podle něj vody v krajině ubývá právě kvůli přehnané regulaci. Pokud by se nebetonovaly vodní toky, voda by z krajiny rychle neodtékala a nebylo by třeba ji zadržovat pomocí mamutích přehrad.

Bedřich Moldan: Rozhodně nejsem proti malým vodním dílkům

Praha/ Největší množství problémů přinášejí velké přehrady, řekl Deníku ředitel Centra pro životní prostředí Bedřich Moldan na otázku, jak vnímá zprávu Programu OSN pro ekologii o negativním vlivu lidského počínání na přírodu.

Co vás na této zprávě nejvíce překvapilo?
Já ji detailně nemohu hodnotit, protože jsem ji doposud celou nečetl, ale v obecné rovině přehrady problém jsou a musí se k nim přistupovat individuálně. Nelze reagovat plošným rozhodnutím. Zpráva OSN je vážným varováním a je třeba jí věnovat pozornost.
Mohla by tato zpráva nějak změnit dlouhodobý názor českého ministerstva zemědělství?
Tomu nevěřím. Je to podobná analogie s dálnicemi, ty se také podepisují na mizení rostlinných a živočišných druhů, ale staví se dále.
Vy osobně považujete stavbu dalších přehrad za moudré řešení?
Já nejsem proti malým vodním dílkům, jako jsou rybníčky nebo retenční nádrže, ale masivní výstavbu nádrží nepodporuji. (jan)
30.10.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
9 15

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Akce se zatím obešla bez problémů

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Pamlsková vyhláška. Děti nakupují sladkosti mimo školy

Plné žáků a studentů. Tak vypadají obchody s potravinami nedaleko brněnských škol. Zjistili to redaktoři Deníku, kteří zjišťovali dopad takzvané pamlskové vyhlášky půl roku poté, co začala platit. Děti hledají v obchodech náhradu za školní bufety, které podle vyhlášky nemohou prodávat některé nezdravé potraviny či sladkosti.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies