Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přejezdy se neruší, lidé na nich dál umírají!

Chrudimsko /FOTOGALERIE/ - K další železniční nehodě došlo ve středu krátce před půl desátou hodinou na Chrudimsku. Podle prvních informací se srazilo osobní vozidlo s vlakem na železničním přejezdu ve směru z Heřmanova Městce na Konopáč.

7.10.2009 41
SDÍLEJ:

Na železničním přejezdu u Heřmanova Městce došlo ke střetu vozidla Škoda Felicia Pickup s vlakem. Foto: Karel Dvořák

Řidič škodovky jedoucí ve směru od Konopáče na Heřmanův Městec nerespektoval signalizační zařízení a nedal přednost vlaku, který se k přejezdu blížil od Prachovic.

Dvoučlenná posádka vyvázla ze zcela zdemolovaného vozidla jako zázrakem pouze s lehkým zraněním a šokem. Havarované vozidlo zůstalo asi metr od kolejiště vlevo ve směru jízdy. Vlak se po padesáti metrech zastvavil.

Na místě zasahovala jednotka hasičů, policisté z heřmanoměsteckého obvodního oddělení Policie ČR a skupina dopravních nehod z Chrudimi. Vozidlo rychlé záchranné služby odvezlo jednoho z členů posádky na pozorování do pardubické nemocnice. Strojvedoucí a trojice cestujících, kteří v době nehody cestovali ve vlaku, zranění nebyli.

Čeká se na příjezd drážní inspekce z Brna. Do té doby budou železniční přejezd a železniční trať ve směru Prachovice - Heřmanův Městec neprůjezdné, uzavírka potrvá ještě minimálně do třinácti hodin.

(kd, spa)

Dva mrtví

K podobné nehodě došlo jen o den dříve na železničním přejezdu ve Slatiňanech. zahynuli zde dva lidé. Více ZDE.

U železničních přejezdů v Česku houfně přibývají křížky. Událost ve Slatiňanech upozornila na letitý problém – v Česku se vůbec nedaří rušit železniční přejezdy a nahrazovat je nadjezdy, ač se tak má dít. Na ministerstvu dopravy nepozorovaně „usnula“ expertní skupina, která měla připravit změnu zákona, který by rušení přejezdů ulehčil.

Přejezdů je u nás neuvěřitelné množství: na devět tisíc kilometrů kolejí jich připadá zhruba 8300. Loni se jich zrušilo jen 32.

Tragická statistika

Letošní statistika železničních přejezdů má po včerejšku další dva tragické „zářezy na pažbě“. Jestliže za celý rok na železničních přejezdech zemřelo 45 lidí, letos už je to 25 křížků. Důvody jsou různé: v drtivé většině jde o neukázněnost řidičů, kteří ignorují světelnou výstrahu, což platí i pro případ včerejší tragédie. Ta znovu upozornila na letitý problém – železničních přejezdů je u nás neuvěřitelné množství. Na jeden kilometr trati připadá téměř jedno křížení trati s komunikací, což z nás dělá evropský unikát.

Žádná změna

A znovu se ukázala i další bolest – málo používané přejezdy se u nás neruší. Ještě na začátku letošního roku to přitom vypadalo, že se chystá změna. Tehdejší náměstek ministra dopravy Zdeněk Žák prosazoval zákon, podle nějž by majitelé pozemků přilehlých k přejezdům museli na jejich provoz aspoň částečně finančně přispívat, jako je to běžné v cizině. K rušení přejezdů navíc byla ustavena expertní skupina, která měla připravovat změnu zákona. To však nyní utichlo. „O tom, že by teď pracovala nějaká aktivní komise, nevíme,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Přitom rušení přejezdů je trendem na Západě. Například německé Deutsche Bahn s tím začaly hromadně už předloni. A počet nehod jim postupně klesl téměř na polovinu. U nás to ale zatím nikoho z politiků ani úředníků nezajímá. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), pod kterou přejezdy spadají, bez souhlasu majitele přilehlého pozemku nemůže přejezd zrušit.

A majitele pozemku zase nic nemotivuje k tomu, aby dal k rušení souhlas. Z osmi tisíc přejezdů se tak loni podařilo zrušit jenom třicet dva. Kolik se jich povedlo zrušit letos, se Deníku přes několikeré urgence nepodařilo zjistit. „Předpokládáme, že by to mohlo být až několik desítek,“ uvedl bez dalších podrobností mluvčí SŽDC Pavel Halla. Přitom dopravcům, u nás hlavně Českým drahám (ČD), by rušení přejezdů pomohlo.

Každý ohrožuje

„Každý představuje potenciální ohrožení našich cestujících a zaměstnanců, proto je dobrou zprávou zrušení každého nevyužívaného přejezdu,“ říká mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. „Na mnoha přejezdech musí kvůli bezpečnosti snížit vlak rychlost na pouhých 10 nebo 20 km/h. To dopravu velmi zpomaluje,“ uzavírá mluvčí drah.

Autor: Jan Klička

7.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 41
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Záporoží odstranili sochu Lenina, největší na Ukrajině.
2

Na Ukrajině už Lenina ve městě nepotkáte. Možná v továrně a na návsi

Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.
3

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Venkovské prodejny končí kvůli zvyšování platů. Má je stát dotovat?

Češi chtějí zachránit venkovské obchody. Šedesát šest procent lidí v České republice souhlasí s tím, že by měl stát ztrátové prodejny v malých obcích do 500 obyvatel finančně podporovat. Pouze 26 procent lidí je proti tomu. Z vesnic pomalu mizí hospody, obchody i pošty.

Pelikán nejvyššího žalobce mlčenlivosti nezprostil. Obstrukce, reaguje Plíšek

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nezprostil nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana mlčenlivosti pro slyšení před sněmovní komisí k únikům údajů z vyšetřovacích spisů. Předseda komise Martin Plíšek (TOP 09) mluví o naschválu a o obstrukci. Pelikán poukazuje na to, že žádosti o zbavení mlčenlivosti nebyly zdůvodněny tak, jak požaduje zákon o státním zastupitelství.

Pákistánská nositelka Nobelovy ceny za mír nastoupí na Oxford

Malála Júsufzajová, která v současnosti žije v Birminghamu, byla přijata ke studiu na prestižní anglickou univerzitu v Oxfordu. Dvacetiletá držitelka Nobelovy ceny za mír z roku 2014 a zároveň nejmladší posel míru Spojených národů získala v závěrečných středoškolských zkouškách třikrát hodnocení „A“, což byla podmínka pro přijetí.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení