VYBERTE SI REGION

Přejímání nových slov do češtiny je dané vývojem společnosti

Praha – Přejímání nových slov do češtiny je dáno vývojem společnosti, lidé potřebují pojmenovávat nové skutečnosti, řekl to při příležitosti dnešního Mezinárodního dne mateřského jazyka ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva. Ve světě technologií dominují výrazy z angličtiny, ale v jiných sférách přicházejí slova i z jiných jazyků.

22.2.2016 10 AKTUALIZOVÁNO 22.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: Deník/Ludmila Korešová

Typické jsou podle Olivy výrazy pro nová jídla – těstoviny z italštiny, druhy pečiva z francouzštiny, sushi z japonštiny nebo exotické polévky z Thajska. V posledních letech jen nabral vývoj slovní zásoby větší dynamiku, protože se dynamicky mění i svět obecně. „Naopak v dobách celkové společenské stagnace, třeba před třiceti lety, se ani jazyk nijak nevyvíjel," řekl Oliva.

O tom, jak rychle mohou nová slova do jazyka přijít a zase ho opustit, vypovídá osud výrazu disketa. „Když mi bylo deset, tak jsem slovo disketa neznal, protože neexistovalo. Ti, kterým je teď deset, tak už ho neznají," poznamenal sedmapadesátiletý lingvista.

Jazykový ideál

Nářky starší generace na to, jak se čeština kazí, jsou podle něj věčné. Je to dané do značné míry tím, že si člověk jako jazykový ideál fixuje spisovnou češtinu ve svých deseti až dvanácti letech. „Když je člověku osmdesát, tak ta časová mezera je tak dlouhá, že ten jazyk mezitím prošel nějakým vývojem. Už to neodpovídá jazykovému ideálu, který si vytvořil. On se ten jazyk asi nijak zásadně nezkazil, on se změnil," řekl Oliva.

Mladá generace má podle něj ale většinou problém rozlišovat mezi různými kvalitativními vrstvami češtiny pro různé situace. „Zdá se mi, že ne vždy dokážou rozlišit mezi způsobem komunikace, mluvy, jazykovým rejstříkem, který přísluší komunikaci se stejně starým spolužákem nebo kamarádem, a komunikací se svým učitelem, úředníkem, starším neznámým člověkem na ulici," řekl. Dodal ale, že určitě existují i v mladé generaci výjimky, které ovládají češtinu velmi dobře, například účastníci olympiády z českého jazyka.

Spisovná čeština

Upozornil, že spisovná čeština není pro Čechy mateřským jazykem, který se naučí v dětství v rodině. Učí se ji až ve škole. V současné době ale někdy učitelé při výkladu jiných předmětů nepoužívají spisovný jazyk, ale obecnou češtinu. Také děti v mateřské škole učitelkám tykají a ještě i na 1. stupni ZŠ je někdy oslovují křestním jménem. „Děti nemají dostatečné vzory a nemají ani dostatečnou možnost se tu vznešenou, nebo chcete-li spisovnou, češtinu dostatečně naučit praxí," řekl.

Uznal, že zejména z pohledu dříve narozených se nyní rozvolňuje vztah k vulgarismům. Může to ale být dáno také rozdílným vnímáním různých slov. „Protože to, co starší lidé vnímají jako vulgarismus, už mladá generace začala užívat tak běžně, že to pro ni vulgární nádech ztratilo," doplnil.

Stejně jako všechna pojmenování je vulgární příznak u jednotlivých slov výsledkem společenské dohody. „Z vlastní zkušenosti mohu říci, že moji prarodiče vnímali slovo sranda jako hrubý, zásadní vulgarismus. Ještě vnímali tu souvislost s tím příslušným slovesem. Zatímco dneska je to i pro mě slovo, které, dejme tomu, není zcela salónní, ale posunulo se do značné míry ve své společenské přijatelnosti," u­vedl.

Posun je ale možný oběma směry. „Ještě v renesanci a v době raného národního obrození, bylo slovo prdel obecným, vlastně lékařským termínem, který se v příslušných knihách například o porodnictví běžně používal. Dnes už sice ve smyslu legrace ztratilo vulgární nádech, ale ve smyslu tělesné části to stále vnímáme jako vulgarismus," do­dal.

Autor: ČTK

22.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

Kvalita života? Brno je dvanácté nejlepší v Evropě, tvrdí prestižní web

Brno – Podle hodnocení renomovaného serveru Numbeo je Brno čtyřicáté místo s nejlepší kvalitou životních podmínek na světě. Od posledního hodnocení si o šest míst polepšilo.

Při cestování letadlem do vzdálenějších krajů hrozí pásmová nemoc

Praha - Při cestování letadlem do vzdálenějších krajů může zejména starší lidi postihnout pásmová nemoc. Souvisí s přesunem přes více časových pásem v jednom dni. Chod vnitřních hodin, které kontrolují v těle tlak, teplotu a hladiny hormonů, se naruší. Postiženého bolí hlava, nemůže jíst ani spát. Vhodnou prevencí je postupné přizpůsobování denního režimu času v cílové zemi už před vycestováním, radí prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny Rastislav Maďar.

Osud rysa na Šumavě je nahnutý

Praha – Rys ostrovid nemá ještě na Šumavě vyhráno. Vědci teď dokonce přišli se zjištěním, že by tato šelma mohla z šumavských hvozdů úplně zmizet. Tým expertů z Německa, Polska a Ruska varuje, že rysům se může stát osudným jejich omezený počet, tedy i nízká genetická variabilita a také odloučení šumavské populace ve středoevropském prostoru. Už nyní považují šumavskou populaci rysů za ohroženou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.