VYBERTE SI REGION

Premiér chce ministerstvo pro vědce, má mít sto lidí a řídit ho bude Bělobrádek

Praha – Bylo tu, není tu. Bylo víno v sudě, teď tam voda bude, není tu, bylo tu. Zpívá Miroslav Donutil alias Nikola Šuhaj. A to zdaleka netušil, jak budou vznikat a zanikat česká ministerstva. Třeba ministerstvo hospodářství, jež mělo zastřešovat všechny ekonomické resorty, žilo jen od roku 1992 do listopadu 1996. A ministerstvo informatiky, které podle bývalého šéfa vnitra Ivana Langera (ODS) spatřilo světlo světa jen proto, aby měl místopředseda Unie svobody Vladimír Mlynář vládní křeslo, existovalo mezi lety 2003 až 2007.

24.3.2015 85
SDÍLEJ:

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (vlevo) a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.Foto: ČTK

Jak skončí aktuální projekt vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), není jisté. Existenci ministerstva pro výzkum, vědu a inovace fandí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Do podpory vědy 
a výzkumu by mělo jít v příštích letech velké množství finančních prostředků a je důležité, aby byly vynaloženy koncepčně a efektivně. Proto by mělo ve státní správě existovat jedno místo, které bude za tuto oblast odpovídat, nejlépe přímo člen vlády. Pan Bělobrádek má už dnes k dispozici malý úřad v rámci Strakovy akademie, jeho změna na ministerstvo by už tím pádem nepřinesla žádné velké dodatečné náklady," sdělil Bohuslav Sobotka Deníku.

Podpora akademiků

Zatímco Mlynářův resort informatiky měl 160 zaměstnanců a roční rozpočet kolem 690 milionů korun, pod Bělobrádkem by pracovalo kolem sta lidí. Vicepremiér Pavel Bělobrádek o úřadu jedná od loňského roku s koaličními partnery. „Podporu pro vznik ministerstva pro vědu máme 
i od akademické obce, počítá 
s ním také připravovaný zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, který by měl jít na vládu v nejbližších měsících," uvedla Bělobrádkova mluvčí Adéla Klimešová. Mezi hlavní úkoly ministerstva by patřila příprava legislativy 
v dané oblasti a zajišťování mezinárodní spolupráce ve vědě.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) se k nápadu vyjádřil rezervovaně: „Bude záležet na dohodě na jednání koaliční rady."
V tomto případě je jeho zdrženlivost namístě. Ideou nového úřadu není totiž nijak nadšen předseda školského sněmovního výboru Jiří Zlatuška (ANO): „Myslím, že by to bylo spíš problematické než přínosné. Užitečné by bylo vyjasnit si obecné zásady veřejné podpory vědy a výzkumu, ale dost pochybuji, že je 
k tomu zapotřebí zřizovat separátní úřad." Podle něj je nutné mít k dispozici všechny propočty a jasnou koncepci. „Koně se nemají zapřahat za povoz, nýbrž před něj," dodal emeritní rektor Masarykovy univerzity.

Efektviní využití prostředků na vědu

Pavel Bělobrádek i bez vlastního ministerstva dokázal prosadit do letošního rozpočtu historicky nejvyšší částku na vědu a výzkum – 26,9 miliardy korun. Je to meziroční nárůst o 300 milionů, přičemž už loni vědci dostali 
o 0,9 miliardy korun navíc. Pavel Bělobrádek za úspěch považuje hlavně to, že jsou prostředky na vědu, výzkum a inovace využívány efektivně. Vicepremiér stojí v čele nově zřízené Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, pod jeho úřad také spadá Národní strategie inteligentních specializací, díky níž se má účelně nakládat s národními, evropskými, krajskými a soukromými zdroji ve výši až 70 miliard korun.

Otázka je, zda poslance a senátory fakta přesvědčí o nutnosti zásahu do kompetenčního zákona. Jedině jeho novela totiž může změnit strukturu ústředních orgánů státní správy, jichž je momentálně 21 (z toho 14 ministerstev). A to zdaleka není jednoduché. Nečasova vicepremiérka Karolína Peake měla velké plány na redukci ministerstev, kdy chtěla sloučit kulturu se školstvím, dopravu s průmyslem, místní rozvoj se zemědělstvím. Nic z toho se neuskutečnilo.

Autor: Kateřina Perknerová

24.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 85
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Trump pozval Zemana na návštěvu Bílého domu

Praha - Příští americký prezident Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana k návštěvě Bílého domu. Řekl mu to v dnešním telefonickém rozhovoru, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Návštěva by se mohla uskutečnit v dubnu příštího roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies