Shrnul tak nejen bolesti současného systému, ale také vytyčil směr, kterým se má ubírat jeho reforma. Ta by měla běžet od letoška do roku 2023 a instituce, které místy připomínají 19. století, má proměnit ve služby respektující potřeby pacientů. Součástí by měla být i změna pohledu na psychiatrii a její pacienty – právě proto už velká zařízení vypustila ze svého názvu slovo „léčebna" a nahradila ho „nemocnicí".
Ta totiž nezní tak negativně. Na duševní zdraví myslí i Národní strategie Zdraví 2020, kterou včera zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. „Měla by pokračovat snaha o přesun akutní péče z léčeben do psychiatrických oddělení, domácí péče a krizových center. Dosud se nepodařilo změnit strukturu sítě psychiatrických lůžek a komunitních služeb a nadále zůstává nevyjasněná otázka vztahů a financovaní mezi zdravotními a sociálními službami," shrnuje ministerstvo.
Na reformu, která má přijít na šest miliard korun, by měla přispět EU. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu bychom tak mohli získat prostředky na vybudování třiceti center duševního zdraví, sedmi stovek lůžek specializované péče a 17 tisíc lůžek následné péče.