Prezident podepsal Lisabonskou smlouvu

Brno, Praha - Konečně! Úlevný výdech se po úterní 15. hodině celou Evropskou unií. V ten moment totiž prezident Václav Klaus ratifikoval Lisabonskou smlouvu, tedy dokument, který nahradil zamítnutou euroústavu.

Klaus tak učinil poté, kdy Ústavní soud (ÚS) definitivně smetl všechny námitky sedmnácti senátorů ODS, nezávislých a KSČM, že text není v souladu s českou ústavou.

„Lisabonská smlouva a její součásti nejsou v rozporu s ústavním pořádkem. Ústavní soud konstatuje, že jeho nálezem jsou vyvráceny námitky skupiny senátorů a není tedy žádná další překážka ratifikace. Proti rozhodnutí není odvolání.“ shrnul předseda ÚS a zpravodaj v této kauze Pavel Rychetský.

S odůvodněním nálezu Klaus ostře nesouhlasí. „Není neutrální právní analýzou, ale zaujatou politickou obhajobou lisabonské smlouvy ze strany jejích stoupenců,“ sdělil prezident ve svém prohlášení. A i po podpisu trvá na svém: „Vstoupením smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru ÚS, Česká republika přestane být suverénním státem.“

Čtěte také: Lisabon může platit už od prosince, řekl Barroso

Právě v tomto bodě si ale dal Rychetský obzvlášť záležet. Připomenul, že Klaus jako premiér podepsal přihlášku do EU a doprovodné memorandum. V něm se píše, že výměna části vlastní suverenity za spoluzodpovědnost za vývoj celé Evropy je nevyhnutelná, s čímž souhlasí všichni signatáři, tedy i česká vláda.

„Suverenita není účelem, ale prostředkem. Má jen zprostředkovat uplatňování základních hodnot na nichž demokratický stát stojí,“ řekl v úterý Rychetský. Podle soudců kontrolovaný a sjednaný proces převodu části kompetencí na jiné úřady může český stát posílit.

S Lisabonem se Klaus nesmíří

Od prezidenta se ale můžeme dočkat ještě nejednoho překvapení. Dokončení ratifikace totiž vnímá jako „legitimizaci snahy té části naší veřejnosti, které není věc naší národní a státní existence lhostejná a která se s tímto výsledkem nechce smiřovat“. Nijak zatím nenaznačil, zda se do čela těchto aktivit časem hodlá postavit.

Klaus nicméně dokument podepsal promptně hlavně proto, že minulý týden všech 27 členů EU kývlo na jeho podmínku, tedy vyjnutí česka z Listiny základních práv EU. Klaus to zdůvodňoval obavou z prolomení Benešových dekretů. Předseda ODS Mirek Topolánek ale nabídl jiný důvod, když přijetí dodatku označil za pozitivní. „Naše země tak nebude vázána k naplňování rozsáhlých sociálních práv.“

Zatímco senátoři ODS byli verdiktem ÚS zklamaní, většina politického spektra ho přivítala.

„Popravdě jsme nedoufali, že soud zamítne celou smlouvu. Ale doufali jsme, že alespoň vymezí hranice, kam sahá naše svrchovanost a svrchovanost unie,“ povzdechl si senátor Jiří Oberfalzer. Podle něj už ze senátu na Ústavní soud další stížnost na Lisabonskou smlouvu nepřijde. „Nevylučuji ale stížnost u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku pro odepření práva na spravedlivý proces,“ upozornil Oberfalzer. Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle, který u soudu zastupoval vládu, si dovolil i vítězný komentář: „Nález ÚS potvrzuje to, co vláda už dlouhodobě tvrdí. České republice zůstává plná suverenita. Některá svá práva sice předává na nadnárodní úroveň, ale nerezignuje přitom na ně," uvedl ministr.

Soud: Můžeme jen vyhrát

Pro české občany jsou klíčová především ta odůvodnění ÚS, která se ho přímo mohou dotknout. Senátoři například uváděli, že čeští občané budou moci být stíháni a trestáni v jiných státech. ÚS ale vysvětlil, že společné opatření unijních států proti podezřelým lze přijmout jen v případě přeshraniční trestné činnosti, konkrétně při podezření na terorismus, obchod s lidmi či drogami. Převedení této pravomoci je tak v zájmu občanů ČR.

Čtěte také: Pavel Rychetský: Lisabon nebourá naši ani jinou ústavu

Stejně tak Rychetský smetl názor, že bruselští úředníci budou Česku určovat, kolik migrantů z třetích zemí musí přijmout. Uvedl, že regulace pohybu cizinců zůstává v kompetenci jednotlivých členských zemí. Lisabonská smlouva jen připouští dočasné opatření na evropské úrovni. K němu by se mohlo přistoupit jen v naléhavé situaci přílivu velkého množství uprchlíků.
KATEŘINA PERKNEROVÁ
PETR JEŘÁBEK