VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Miloš Zeman politické náměstky nechce. Jako ODS

Praha – Pan prezident je popleta, který tomu nerozumí 
a nechápe, jak skvělý kompromis jsme dojednali. Až mu to vysvětlíme, podepíše. Tak vyzněly včerejší komentáře koaličních politiků k Zemanově pohledu na výsledek jejich snažení. Jenže tak mohou balamutit akorát lidi, které služební zákon nezajímá a kteří netuší, kvůli čemu se vlastně politici hádají.

18.8.2014 21 AKTUALIZOVÁNO 18.8.2014
SDÍLEJ:

Prezident Miloš Zeman.Foto: Deník/Jiří Kopáč

Miloš Zeman je v tomto případě jedním z nejinformovanějších mužů ve státě. Jeho vláda připravila a Špidlova schválila služební zákon v roce 2002. Nosným pilířem normy bylo jednoznačné oddělení odborné a politické linie ve státní správě, jež zaručovalo vznik generálního ředitelství státní služby a státních tajemníků. Zřejmě proto byla později pětkrát odložena její účinnost.

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček včera zopakoval, že hlava státu nebude služební zákon vetovat, pokud z něj zmizí institut politických náměstků neboli trafikantů, jejichž hlavní kvalifikací je stranická příslušnost. „Nikdo z politiků nedokázal odpovědět na otázku, jaká bude náplň jejich práce," dodal Jiří Ovčáček.

Miloši Zemanovi se nelíbí ani dohoda o zrušení generálního ředitelství a převedení jeho pravomocí na náměstka ministra vnitra.

Zachování vlivu ministrů

Prezident byl také tím, kdo podmínil přijetím novely služebního zákona jmenování vlády. Kromě sporu o lustrační osvědčení Andreje Babiše byl Zemanovým důvodem poctivý zájem o kvalitní a nezpolitizovanou byrokracii. Ten sdílel s šéfem legislativní vládní rady Jiřím Dienstbierem (ČSSD). Jím připravený návrh, který v podstatě kopíroval původní předpis ze Zemanových časů, podepsali zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Těsně před jeho schválením ve sněmovně přišla opozice s pohrůžkou obstrukcí a během tří dnů bylo všechno jinak. Proč koalice tak snadno zahodila tříměsíční práci 
a horlivě vyšla vstříc pravicové opozici?

Ačkoliv se všichni dušují, že to byla ukázka státnického uvažování, pravda je zřejmě jinde. Nové jednání lidovcům, babišovcům a značné části poslaneckého klubu ČSSD umožnilo do návrhu propašovat to, co od počátku chtěli – zachování výsostného vlivu stranického ministra na aparát úřadu. ODS a TOP 09 sice striktně odmítaly existenci generálního ředitelství státní služby, ale politické náměstky nechtěly. „V tomto směru ODS souhlasí s panem prezidentem, zachování politických náměstků byl požadavek vládních představitelů, na který jsme přistoupili. Ctíme přijatou dohodu, ale pokud by někdo z koalice přišel s tím, že je chce zrušit, budeme pro," řekl Deníku šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. V podstatě totéž zopakoval i místopředseda sněmovny za TOP 09/STAN Petr Gazdík. Ten si navíc v ČT neodpustil rýpnutí do původního koaličního materiálu, který byl prý „nesmyslný". Argumentoval tím, že by vzniklo generální ředitelství, kde by pracovalo „padesát budižkničemů".

Političtí náměststci

Petr Gazdík asi netuší, že generální ředitelství státní služby při Úřadu vlády již funguje na základě platného zákona z roku 2002. Momentálně v něm pracuje 17 lidí (definitivně jich mělo být 37) 
a pravděpodobně všichni přejdou pod nového náměstka ministra vnitra.

Zajímavou informaci ze zákulisní kuchyně sdělil Deníku místopředseda lidovců Jan Bartošek. Podle něj široký konsenzus koalice a opozice umožní rozšíření počtu politických náměstků: „Původní předloha počítala se dvěma na každém ministerstvu, ale pokud jich někde bude potřeba víc, vláda k tomu může dát souhlas."

Možná právě to Miloše Zemana nadzvedlo ze židle. 
I Špidlův zákon totiž počítal 
s politickými náměstky jako zástupci šéfa resortu, kteří nepodléhají služebnímu zákonu a neprocházejí výběrovým řízením. Ti měli ministra nahradit v jeho nepřítomnosti na jednáních sněmovních a senátních výborů. Dalšími členy vedení měli být odborní ředitelé sekcí. Ti jsou v návrhu i nyní, jenže je má jmenovat státní tajemník, jehož nebude vybírat generální ředitel, ale vláda. „Jsme v zastupitelské demokracii a ministr má právo obklopit se náměstky, jimž věří, a těmi, které mu nabídnou koaliční partneři. I ti se pochopitelně musejí v dané problematice orientovat," uvedl Jan Bartošek. Depolitizace státní správy prý bude zaručena tím, že od vrchních ředitelů dolů budou úředníci podléhat systemizaci, kariérnímu postupu a platovému řádu. „Nebudou vystaveni svévoli politiků," míní lidovecký místopředseda.

Šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek je přesvědčen, že až ministři s Milošem Zemanem konečnou verzi návrhu proberou, od svého požadavku ustoupí.

Avšak i kdyby prezident na svém vetu trval, měl by se stihnout termín 1. leden 2015. Na ministerstvu vnitra zatím pracuje skupina legislativců na novém textu, k němuž by se poslanci měli vrátit 27. srpna.

Autor: Kateřina Perknerová

18.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 21
SDÍLEJ:
Výstava Body The Exhibition.
1 5

Konec sporné výstavy? Radnice má „v rukávu" právní posudek

Připomínka masakru v Srebrenici
2 7

Masakru v Srebrenici napomohli nizozemští vojáci, rozhodl soud

Bikiny v Temelíně zaujaly CNN víc než dostavba jaderné elektrárny

/ANKETA/- Málokdy se česká energetická společnost ČEZ a Česko vůbec dostane do hledáčků světových mediálních obrů tak intenzivně, jako tomu bylo v případě „plavkové" stáže v jaderné elektrárně Temelín. Soutěž o odbornou stáž v JET, kde hlavním kritériem nebyly vědecké schopnosti, ale figura studentek, pronikla do světových zpravodajských serverů.  

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Kyjevě explodoval automobil s plukovníkem ukrajinské vojenské rozvědky

Centrem ukrajinského hlavního města na křižovatce ulic Solomenskaja a Aleksejevskaja otřásl dnes ráno výbuch. Do vzduchu zde vyletěl automobil, ve kterém údajně zahynul vysoký důstojník ukrajinské vojenské rozvědky.

AKTUALIZOVÁNO

Zvrhlík zneužil tři děti, jedno málem zabil. Soud mu vyměřil 20 let

Dvacet roků stráví za mřížemi René Nagy (44 let), který od července do září loňského roku na Třinecku vylákal na odlehlé místo tři děti ve věku od šesti do deseti let. Zneužil je a jedno z nich málem zabil. Rozsudek v úterý vynesl Krajský soud v Ostravě, který ho uznal vinným ze znásilnění a pokusu o vraždu.

Francie neuzná „ruský Krym“, řekl Macron Porošenkovi

Ukrajinský prezident Petro Porošenko absolvoval během několika málo dní další státní návštěvu, při které se ujišťoval o postoji západních spojenců vůči konfliktu na východě Ukrajiny a okupace Krymu. Po návštěvě Bílého domu, kde ho o spojenectví ujistil americký prezident Donald Trump, se Porošenko setkal v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies