VYBERTE SI REGION

Prezident by měl mít zájem o cizince v ČR

Praha - Polovina Čechů je přesvědčena, že prezident by měl usilovat o zlepšení životních podmínek cizinců žijících v ČR. Více než třetina si navíc myslí, že by měl ovlivňovat zákonodárce, aby zmírnili pravidla pro pobyt imigrantů v naší zemi.

31.1.2008 6
SDÍLEJ:

Václasv Klaus a Jan ŠvejnarFoto: DENÍK

Naopak 38 procent lidí si angažmá hlavy státu v této věci nepřeje. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury GfK Praha pro Deník.
Cizinci směřující do naší země za prací nebo následující partnera by našli daleko větší pochopení u Jana Švejnara. Podle něj je v zájmu ČR vytvořit lidem, kteří k nám přicházejí s dobrými úmysly, co nejpříznivější podmínky.

Prezident Václav Klaus stojí v otázce migrace na opačném pólu. Tvrdí, že tento jev uměle vyvolává štědrý sociální stát, díky němuž se jeho občané vyhýbají některým profesím.

O názorech obou prezidentských kandidátů i o tom, jak tento problém řeší v Německu, se víc dočtete zítra v sedmém díle seriálu Deníku o prezidentské volbě.

Studentka Oksana: Nejsme z jiné planety

Cizinců přibývá, loni jich v Česku žilo téměř 400 tisíc. Podmínky pro pobyt ale považují za nedůstojné, praktiky policie zvlášť

Ponížení pociťují mnozí z 62 tisíc Ukrajinců, kteří v Česku legálně pracují. Musí se totiž pravidelně hlásit na policii. Kvůli prodloužení víz.

„V tu chvíli se cítíme jako lidé druhé kategorie,“ trpce říká šestadvacetiletá Ukrajinka Oksana. Na pražské právnické fakultě studuje pátým rokem. Je vzdělaná, plynně hovoří česky, anglicky i rusky. Jednou ročně se ovšem cítí jako vyděděnec.

„Pokaždé v červnu jdu na cizineckou policii na Žižkově pro studentské vízum. Když tam přijdete v půl šesté ráno, jsou už téměř všechny lístečky s pořadím vybrané. Proto tam lidé čekají od tří v noci,“ líčí zážitky z nedůstojné procedury Oksana. Během několika minut po otevření se velký sál čekárny zcela zaplní. Bez jakéhokoli řádu se míchají žadatelé o různé druhy pobytů nebo víz, těhotné ženy si nemají kam sednout, malé děti po hodinách čekání pláčou.

„Ta frustrace je strašná. My přece nejsme z jiné planety, copak to policisté nechápou?“ rozčiluje se Oksana. Stejně tak ji štvou praktiky na cizinecké policii. Lepší pořadí lze totiž koupit od prostředníků. Zhruba za pětistovku. Mohli by to překupníci bez tolerance policistů provozovat?

Podle odhadů žije v Česku ilegálně kolem 130 tisíc Ukrajinců. Dřou na stavbách nebo v.zátěžových.provozech..A většinou část mzdy odevzdávají vymahačským agenturám svých krajanů.

„Ta rovnice je přece jasná. Kdyby se zjednodušily zákony pro práci cizinců, tak mafiáni nebudou mít šanci,“ tvrdí Oksana, která pochází z Podkarpatské Rusi. Část jejích předků žila v české kotlině. Chtěla by se tu usadit. Požádat o povolení k trvalému pobytu bude ovšem moci až za rok – po pěti letech strávených v ČR.

Polovina dotázaných, přesně 51 procent, si myslí, že prezident by
měl usilovat o zlepšení podmínek pro život cizinců usazených
v ČR. Jak ukazuje graf, 38 procent dotázaných naopak soudí, že to
není téma pro hlavu státu. Fakta přinesl exkluzivní průzkum veřejného
mínění agentury GfK Praha pro Deník, pořízený v druhém
lednovém týdnu na vzorku 1017 respondentů. Z jiné baterie
otázek (graf je neobsahuje) vyplynulo, že 38 procent lidí vyžaduje,
aby se prezident u zákonodárců zasazoval o přijetí zákonů zjednodušujících
pravidla pro pobyt cizinců v naší zemi. Naopak 36 procent
je přesvědčeno, že by měl prosazovat zpřísnění.

Jan Švejnar pro Deník: „Nejde o prezidentskou pravomoc. Rozhodně je ale v zájmu České republiky usnadnit lidem, které tady chceme mít, příchod do Česka a podmínky života. Je přece v našem zájmu, aby u nás pracovali, popřípadě se tu usadili a žili.Vtomto ohledu bych se jako prezident zasazoval o co největší zjednodušení pobytové procedury. Samozřejmě přitom musíme dbát na bezpečnost státu.“

Václav Klaus pro deník Rzeczpospolita z 5. července 2007: „ČR patří k těm šťastným zemím, ve kterých je počet imigrantů relativně nízký, i když mnohem vyšší než v minulosti. Nedávno jsem hrál v malé obci s přáteli tenis. V restauraci, kde jsme večeřeli, byla skupina asi 20–25 Číňanů s dětmi. Takovou skupinu Asiatů bychom před deseti lety neviděli dokonce ani v centru Prahy. Svědčí to o fundamentální, radikální změně.“

Pro děti cizinců jsou v SRN kurzy němčiny zdarma

Berlín - V první třídě se školáci mají naučit číst, psát a počítat. Ale jak, když nerozumějí?

V německých městech s největším podílem cizinců zápasí s němčinou 20 procent prvňáčků. Znát jen základní slovíčka přitom nestačí.

„Dítě musí dát dohromady celou větu, pokud ho chějí manželé-cizinci vychovávat v naší zemi. Minulý týden to potvrdil soud,“ řekl Deníku právník Thomas Beck.

Základní slovíčka jsou málo

V Berlíně, kde žije 13 procent cizinců, musí děti během zápisu do prvních tříd obstát v jazykovém testu. Pokud ho nezvládnou, musí šest měsíců před začátkem školy docházet na každodenní jazykový kurz.

„Tři hodiny denně nestačí. V prvních třídách proto stále míváme problémy,“ říká zástupce ředitele Základní školy Hermanna Boddina v Berlíně Dieter Rentzsch. Do této školy chodí 95 procent dětí jiné národnosti než německé, proto dostává peníze navíc pro širší výuku němčiny v prvních dvou letech. „Pokud ale za tu dobu dítě nenaučíme pořádně německy, tak se už nedá nic dělat,“ doplňuje Rentzsch.

Město se proto rozhodlo v tomto roce prodloužit předškolní jazykovou výuku o půl roku. „Pokud se u dítěte zjistí jazykové nedostatky, bude také moci navštěvovat školku s integrovanými kurzy němčiny zdarma,“ říká berlínský senátor pro vědu a vzdělání Jürgen Zöllner. Obvykle se přitom za místo ve školce platí několik stovek eur měsíčně.

Jazykový babylon

Problémy s němčinou nemají jen prvňáčci, ale i starší žáci. Například v Monheimu chodí do základní školy děti 39 různých národností.

„Německy se musí mluvit na školním dvoře i v lavicích. Je to jediný způsob, jak zabránit chaosu,“ tvrdí ředitel Wilfried Kierdorf.

V nedaleké reálce navíc rodiče podepisují závazek, že se jejich děti jazyk doučí.

„Vedle kurzů pro děti se dnes učí německy i dospělí. Od roku 2005 musí cizinci při žádosti o pobyt absolvovat integrační jazykové kurzy,“ říká ředitel Tureckého spolku rodičů Turgut Hüner.

(top, bp)

Autor: Kateřina Perknerová

31.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies