VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příběh zmizelého židovského hřbitova v Prostějově obletěl celý svět

Prostějov /INFOGRAFIKA/ – Pátrání po zmizelých náhrobcích, do kterého se zapojili i čtenáři regionálního Deníku, zaujalo média z celého světa. Projekt obnovy židovského hřbitova v Prostějově sklízí úspěchy i za hranicemi České republiky.

4.12.2015 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií

Nalezené židovské náhrobky v DrozdovicíchFoto: archiv/Tomáš Jelínek

„Ve středu vyšel článek v americké tiskové agentuře AP a do čtvrtka jej převzalo na pět set médií od Spojených států amerických, Velké Británie, Nového Zélandu až po Izrael. Přetiskla jej média jako New York Times, Washington Post nebo Daily Mail. A to vše díky regionálnímu Deníku," říká bývalý předseda Židovské obce v Praze Tomáš Jelínek, který projekt obnovy bývalého hřbitova odstartoval .

Velkou měrou ale brzy začali pomáhat čtenáři Deníku, kteří náhrobky postupně nacházeli na svých zahradách, při rekonstrukcích nebo výkopových pracích v Prostějově i v okolních obcích. Do pátrání po náhrobních kamenech z bývalého židovského hřbitova se zapojilo i prostějovské muzeum.

Prostějov patřil k jedné z nejvýznamnějších židovských komunit na Moravě. „Už na počátku sedmnáctého století se zde tiskly hebrejské knihy. Ve zdejší náboženské škole působili rabíni, jejichž jména a učení si zbožní židé připomínají do dnešních dnů. Bohaté židovské dějiny v Prostějově však utnula nacistická okupace a holocaust," přibližuje ve zkratce historii Jelínek. Během druhé světové války získal hřbitov tehdejší německý starosta Prostějova, ten nechal zřejmě v roce 1943 náhrobní kameny vytrhat. Řada jich pak posloužila jako stavební materiál.

Hřiště, park a nakonec škola

Po válce hřbitov sloužil jako hřiště a stávaly tam i kolotoče. V padesátých letech měl na místě vyrůst bazén, nakonec ho nahradil malý park. V letech 1970–1974 byla za hranou hřbitovního pozemku postavena škola, jejíž parkoviště je umístěno do západní části hřbitova. Ostatky pochovaných ale na místě zůstávají do dnešních dnů.
Minulost dnes připomíná jen malý pomníček, to by se však mohlo změnit. „Aktuálně řešíme prohlášení parku za kulturní památku. Kdyby se našly náhrobky, mohly by se zpátky osadit. Místo by mělo připomínat existenci hřbitova," řekl v září Miroslav Papoušek z Národního památkového ústavu.

Jelínek začal nejprve po náhrobcích pátrat na vlastní pěst. Na začátku července ale zamířil do redakce Prostějovského deníku, který pak zveřejnil výzvu čtenářům, aby mu pomohli s hledáním starých náhrobních kamenů. První nálezci se začali ozývat už po měsíci.

Článek o ztracených náhrobcích si přečetl Karel Pekáček ze Seloutek a zavolal do redakce. „Na své zahradě mám kus židovského náhrobku. Můžete si pro něj přijet," oznámil první nálezce. Tehdy se jednalo o část židovského náhrobku z poloviny devatenáctého století, který patřil Haně Fleischerové z Prostějova. „První nález nám udělal obrovskou radost a dokonce se nám podařilo dohledat i jednoho z žijících potomků. Jedná se o Anne Youkeles, která žije v Ohiu ve Spojených státech," popisuje Jelínek.

Jen pár týdnů poté se ozval další čtenář, kterému už desítky let ležel na zahradě ve Sněhoticích, místní části Brodku u Prostějova, kompletní náhrobní kámen roční holčičky z Prostějova, jejíž rodný dům doposud stojí na náměstí T. G. Masaryka.

Nález v Drozdovicích

Druhá polovina září přinesla doposud největší nález. Více než padesát židovských náhrobků leží zabudovaných v chodníčku majitele jedné ze zahrad v Prostějově – Drozdovicích.

Zatím poslední objev kamenných desek si připsali na účet obyvatelé Žešova, další prostějovské místní části. „Na prostějovské muzeum se na konci září obrátil pamětník, který upozornil na základě výzvy Deníku, že se v horní části obce náhrobky používaly ke dláždění a stavebním úpravám zahrad," říká o nálezech Jelínek.

Jeden z náhrobků patří ženě, která zemřela svobodná i vdaná zároveň. „V Rakousku byla v první polovině devatenáctého století drsná regulace židovského obyvatelstva, a tak mohl založit rodinu po smrti svého otce jen nejstarší syn. Manželské svazky se nemohly zcela svobodně uzavírat a tak se stávalo, že probíhaly tajné obřady," vysvětluje Jelínek neobvyklý nález s tím, že mnozí židé se tajně sezdali podle židovských pravidel, ale rakouské úřady je nadále vedly jako svobodné.
Navzdory množství zajímavých objevů se ale většinu z dvou tisíc ztracených náhrobků zatím nalézt nepodařilo. Pátrání tak stále pokračuje, stejně tak i snaha o rehabilitaci prostějovského židovského hřbitova.

Hledání hřbitova

Autor: Dagmar Málková, Michal Sobecký

4.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Soška Oskara
DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Rychlobruslařka Erbanová je druhá na pětistovce

Rychlobruslařka Karolína Erbanová vstoupila do mistrovství světa ve sprintu v Calgary druhým místem v závodě na 500 metrů. V čele je favorizovaná Japonka Nao Kodairová, která jako jediná zajela čas pod hranici 37 sekund. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka si časem 37,06 vytvořila nový osobní rekord.

Mezinárodní konference přinese nové pohledy na Hrabala

 „Pojídač dějin Bohumil Hrabal,"„…a z malýho vápna nezadržitelně vsítil míč pod futro" (S Hrabalem za fotbalem) a další originální přednášky přinese mezinárodní konference k 20. výročí Hrabalova úmrtí, která se uskuteční díky iniciativě Města Nymburk od 30. března do 1. dubna.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies