VYBERTE SI REGION

Míšovští hostí celý život cizí vojáky. Živé i mrtvé

PŘÍBRAMSKO - Bývalá sovětská kasárna mezi obcemi Míšov a Borovno v jihozápadním okraji Vojenského újezdu Brdy možná využijí Američané jako součást své základny.

19.8.2007
SDÍLEJ:

Kasárna v MíšověFoto: DENÍK/Karel Hutr

O přísně střežený a oplocený areál bývalých sovětských kasáren v prostoru mezi obcemi Míšov a Borovno na okraji Vojenského újezdu Brdy se zajímají Američané. Mohli by tam mít technické zázemí poblíž radarové základny, která by měla stát přibližně kilometr od areálu na kótě 718. Míšovským je asi souzeno mít celý život za sousedy cizince.

Do roku 1990 pobývali v kasárnách sovětští vojáci, od loňského roku jsou v jednom z podzemních bunkrů v areálu uloženy ostatky více než čtyř tisíc německých vojáků a civilistů padlých v druhé světové válce. Pokud by nakonec parlament povolil Spojeným státům vybudování radarové základny v Brdech, stali by se novými sousedy míšovských, ale i borovensných obyvatel pro změnu Američané.

Někdejší československá armáda nechala vybudovat uvnitř areálu speciální utajený objekt. Byl určen pro skladování jaderných hlavic pro operačně-taktické a taktické rakety. Po roce 1990 sovětská vojska kasárna opustila a naše armáda si je rozhodla ponechat pro výcvik. Celý areál leží na území Vojenského újezdu Brdy, i z toho důvodu je oplocený a nepřetržitě střežený.

„Je možné, že areál by mohli Američané využít jako technické zázemí pro svoji základnu. Tuto možnost nelze zatím potvrdit, ale ani vyvrátit,“ uvedl před časem Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany. V bývalých kasárnách skutečně Američané zkoumali podmínky pro případnou výstavbu.

Areál je nepřetržitě střežený a jsou v něm od dubna loňského roku uloženy ostatky více než čtyř tisícovek německých vojáků a civilistů padlých za druhé světové války. Lidový spolek pro péči o německé válečné hroby uložil malé urny do jednoho z podzemních bunkrů uvnitř areálu. Podle smluv mezi českou a německou stranou zůstanou ostatky u Míšova do konce příštího roku.

„Je možné, že areál využijí Američané. Je to pouze jedna z variant. Na kótě 718 by stál radar a tady by mohli mít Američané zázemí, protože tu je veškerá infrastruktura. Areál by mohli využít například jako skladiště pro pohonné hmoty, garáže nebo jako ubytovny,“ doplnil Pejšek. Podzemní kryty jsou v areálu celkem dva, druhý je zatím prázdný.

Kasárna nechala vybudovat tehdejší československá armáda jako speciální utajený objekt. Výstavba začala v roce 1966 v rámci akce nazvané Javor. Budování skladů odstartovalo jednání Varšavské smlouvy rok předtím. Byl určen pro skladování jaderných hlavic pro operačně–taktické a taktické rakety.

„Na základě požadavků sovětské strany většinu stavebních prací prováděly české stavební společnosti, s výjimkou prací v režimových částech a také kromě dvou velkých bunkrů s podzemní a nadzemní částí,“ připomněl Jan Pejšek. Podzemní sklady spolu s celým areálem převzala po vybudování Sovětská armáda v roce 1969. V klimatizovaných podzemních skladech měly být umístěné v případě válečného konfliktu jaderné hlavice. Když po roce 1990 kasárna sovětská vojska opustila, prováděla se přesná dozimetrická měření. Zvýšená radioaktivita nebyla zjištěna ani v dalších dvou ze stejného
důvodu postavených skladech v Bílině a v Bělé pod Bezdězem.

„O bunkrech se spekuluje, že zde byly umístěny střely s jadernými hlavicemi, což však ministerstvo obrany nemůže potvrdit ani vyvrátit,“ doplnil Pejšek.

19.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Stát pátrá po majitelích čtyř tisíc domů. Když se nepřihlásí, přijdou o ně

Hodný doktor, ale kritický komunální politik Jiří Biolek zpochybnil pověst Aleny Dernerové jako senátorky a kandidátky. „Velmi mě zklamal,“ řekla Dernerová.
7

"Ona selhala!" - "On manipuluje!" Biolek zaútočil na Dernerovou jako Trump

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Aby smrt nebyla tabu. Vyšla kniha "o posledních věcech člověka"

Ondřej Nezbeda, bývalý uznávaný novinář Respektu, se rozhodl radikálně změnit svoji profesi. Stal se pečovatelem domácího hospice Cesta domů. Své zkušenosti z péče o nevyléčitelně nemocné sepsal do knihy Průvodce smrtelníka: o posledních věcech člověka. Nedávno ji spolu s kolegy z hospice představil na besedě v Knihovně Václava Havla. 

Co by měly děti jíst, aby byly zdravé

Praha - Nutriční specialistka Jana Spáčilová radí, jak děti učit správným stravovacím návykům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies