VYBERTE SI REGION

Česko má nové obyvatele: želvy a norky

Praha - Českou krajinu začínají osídlovat noví živočichové a rostliny, které vytlačují ty domácí. Ohroženo je až 50 procent původních druhů.

23.5.2009 4
SDÍLEJ:

Želva v Labi u BrandýsaFoto: František Moravec

Čeští milovníci exotické fauny i flory už se nemusí spoléhat jen na botanické či zoologické zahrady. Stačí, když vyrazí do lesa. Při pouhé procházce českou přírodou totiž mohou narazit například na volně žijící severoafrickou želvu, amerického norka nebo východoasijského jelena sika.

„Často chodím do Mariánského údolí v Brně na procházky. Loni v létě mě zaskočilo, že jsem v jednom z rybníků uviděl koupající se želvy. Po chvíli z vody normálně vylezly a zmizely v trávě,“ popsal své setkání s neobvyklým živočichem Kamil Rakous z Brna.

Vysvětlení, jak se exotická želva ocitla ve volné přírodě, je celkem prosté. Vypustil ji tam nezodpovědný chovatel. A taková je i cesta většiny nových druhů do Česka.

Typickým příkladem jsou severoameričtí raci. Ty začali vypouštět rybáři jako náhradu za morem zdecimované původní raky říční. Že jde krátkozraké řešení, se ukázalo velmi záhy. Místo aby račí imigranti české o populaci raků pomohli, zasadili ji definitivní smrtelnou ránu. Mor totiž dál šířili, protože sami jsou vůči němu imunní.

Také postrach zahrádkářů – plzáka španělského – do Česka zavlekl člověk, i když tentokrát zřejmě ne cíleně. Plzák nejspíše přicestoval jako „černý pasažér“ mezi dováženými exotickými rostlinami.

Profesor Jan Zima z Ústavu biologie obratlovců české Akademie věd dokazuje vliv člověka na migraci živočichů na příkladu šakala. „Poprvé jsme jeho přítomnost u nás zaznamenali zhruba před dvěma roky. Už žije například také Rakousku a na Slovensku. Za jeho expanzi do střední Evropy s největší v pravděpodobností mohly války v bývalé Jugoslávii,“ prohlásil Zima.

Šakal se na českém území vyskytuje spíše sporadicky, velké škody proto nepůsobí. Na rozdíl od norka amerického. „Ten kromě toho, že likviduje nejvzácnější druh raka, raka kamenáče, tak stoprocentně likviduje také všechno další v okolí vod, kde žije. Sežere naprosto všechno, na co přijde. Bohužel se v podstatě nedá nijak eliminovat a my skutečně nevíme, co s tím,“ prohlásil ředitel odboru mezinárodní ochrany biodiverzity ministerstva životního prostředí Petr Roth. Ve spolupráci s jinými resorty, hlavně ministerstvem zemědělství, prý chtějí nalézt řešení.

I nové druhy flory začínají vytlačovat ty původní. „Některé se u nás chovají slušně, objeví se jen nakrátko a zase zmizí. Pak jsou ale takové, které potíže dělají. Dokážou se rychle rozšířit a při té příležitosti potlačí, co potkají. Klasický je příklad bolševníku. Zřejmě každý viděl v západních Čechách obrovské pralesy několikametrových rostlin. Pod nimi už žádná jiná vegetace existovat nemůže,“ řekl ředitel Botanického ústavu Akademie věd České republiky Jan Kirschner.

Podle něj právě tyto agresivní druhy rostlin působí také značné ekonomické škody.

Dohodne se EU?

Razantní nástup cizích druhů má za následek také to, že se snižuje různorodost přírody.

„Máme jasné důkazy, že druhová rozmanitost je výrazně na ústupu. Přibližně padesát procent všech společenstev je ohroženo,“ varuje Kirschner.

Škody, které nové živočišné i rostlinné druhy působí, si zatím nikdo netroufnul odhadnout. Nejspíš však budou astronomické.

„Problém je, že se tyhle škody na živé přírodě mohou odrazit i v agroekosystémech. Máme řadu varovných příkladů z celého světa a není důvod domnívat se, že nám se to vyhne. Proto bychom měli začít jednat velmi brzy,“ tvrdí Kirschner.

Česko nyní čeká na dohodu Evropské unie o společném postupu, jak zastavit šíření invazivních druhů. Vědci by se měli definitivně domluvit nejpozději do jednoho roku.



Kdo a co z Česka postupně mizí

Živočichové

bobr evropský
- kolonie přežívají jen na některých místech Moravy

kočka divoká - v Česku už není (vědci našli v Podyjí stopy, jež by jí mohly patřit)

medvěd hnědý - pár jedinců žije v Beskydech

vlk - byl vyhuben, v poslední době se postupně vrací, hlavně do Beskyd

orel mořský - po vyhubení uměle vypouštěn na Třeboňsku, Českolipsku, Českobudějovicku a jižní Moravě

Rostliny

bledule letní
- před jistým zánikem ji přesunuli ze zátopové oblasti nádrže Nové Mlýny do nové lokality

chrpa měkká - přežívá už jenom na beskydských pastvinách

koniklec jarní - prakticky vymizel, jeden z posledních ostrůvků na celém světě je brněnské sídliště Kamenný vrch

Kdo se tlačí do Česka

Autor: Filip Sušanka

23.5.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
5 4

Lékárny nelegálně vyvezly léky za 149 milionů korun

Volíte si sílu vody u bidetu
8

Spláchnou, zvednou prkénko, umyjí zadek - to jsou japonské záchodky

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Praha - Krajský soud v Praze v pondělí vrátil k došetření druhou větev kauzy bývalého poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha. Napsala to dnes Mladá fronta Dnes (MfD), které to sdělila mluvčí krajského soudu Pavlína Bočková. Důvody rozhodnutí mluvčí odmítla uvést s tím, že musí být nejprve doručeno účastníkům řízení. Případ se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, kriminalisté v něm navrhli obžalovat devět lidí a osm firem včetně stavební společnosti Metrostav.

Na KLDR budou shlížet bývalí vůdci. Kim staví na nejvyšší hoře sousoší dynastie

Severokorejský diktátor Kim Čong-un utrácí miliony dolarů za výstavbu nového sousoší, které bude znázorňovat trojici dosavadních vůdců KLDR - tedy jeho, jeho otce Kim Čong-ila a dědečka Kim Ir-sena. Socha se má tyčit na vrcholu nejvyšší severokorejské hory Pektu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies