VYBERTE SI REGION

Česko má nové obyvatele: želvy a norky

Praha - Českou krajinu začínají osídlovat noví živočichové a rostliny, které vytlačují ty domácí. Ohroženo je až 50 procent původních druhů.

23.5.2009 4
SDÍLEJ:

Želva v Labi u BrandýsaFoto: František Moravec

Čeští milovníci exotické fauny i flory už se nemusí spoléhat jen na botanické či zoologické zahrady. Stačí, když vyrazí do lesa. Při pouhé procházce českou přírodou totiž mohou narazit například na volně žijící severoafrickou želvu, amerického norka nebo východoasijského jelena sika.

„Často chodím do Mariánského údolí v Brně na procházky. Loni v létě mě zaskočilo, že jsem v jednom z rybníků uviděl koupající se želvy. Po chvíli z vody normálně vylezly a zmizely v trávě,“ popsal své setkání s neobvyklým živočichem Kamil Rakous z Brna.

Vysvětlení, jak se exotická želva ocitla ve volné přírodě, je celkem prosté. Vypustil ji tam nezodpovědný chovatel. A taková je i cesta většiny nových druhů do Česka.

Typickým příkladem jsou severoameričtí raci. Ty začali vypouštět rybáři jako náhradu za morem zdecimované původní raky říční. Že jde krátkozraké řešení, se ukázalo velmi záhy. Místo aby račí imigranti české o populaci raků pomohli, zasadili ji definitivní smrtelnou ránu. Mor totiž dál šířili, protože sami jsou vůči němu imunní.

Také postrach zahrádkářů – plzáka španělského – do Česka zavlekl člověk, i když tentokrát zřejmě ne cíleně. Plzák nejspíše přicestoval jako „černý pasažér“ mezi dováženými exotickými rostlinami.

Profesor Jan Zima z Ústavu biologie obratlovců české Akademie věd dokazuje vliv člověka na migraci živočichů na příkladu šakala. „Poprvé jsme jeho přítomnost u nás zaznamenali zhruba před dvěma roky. Už žije například také Rakousku a na Slovensku. Za jeho expanzi do střední Evropy s největší v pravděpodobností mohly války v bývalé Jugoslávii,“ prohlásil Zima.

Šakal se na českém území vyskytuje spíše sporadicky, velké škody proto nepůsobí. Na rozdíl od norka amerického. „Ten kromě toho, že likviduje nejvzácnější druh raka, raka kamenáče, tak stoprocentně likviduje také všechno další v okolí vod, kde žije. Sežere naprosto všechno, na co přijde. Bohužel se v podstatě nedá nijak eliminovat a my skutečně nevíme, co s tím,“ prohlásil ředitel odboru mezinárodní ochrany biodiverzity ministerstva životního prostředí Petr Roth. Ve spolupráci s jinými resorty, hlavně ministerstvem zemědělství, prý chtějí nalézt řešení.

I nové druhy flory začínají vytlačovat ty původní. „Některé se u nás chovají slušně, objeví se jen nakrátko a zase zmizí. Pak jsou ale takové, které potíže dělají. Dokážou se rychle rozšířit a při té příležitosti potlačí, co potkají. Klasický je příklad bolševníku. Zřejmě každý viděl v západních Čechách obrovské pralesy několikametrových rostlin. Pod nimi už žádná jiná vegetace existovat nemůže,“ řekl ředitel Botanického ústavu Akademie věd České republiky Jan Kirschner.

Podle něj právě tyto agresivní druhy rostlin působí také značné ekonomické škody.

Dohodne se EU?

Razantní nástup cizích druhů má za následek také to, že se snižuje různorodost přírody.

„Máme jasné důkazy, že druhová rozmanitost je výrazně na ústupu. Přibližně padesát procent všech společenstev je ohroženo,“ varuje Kirschner.

Škody, které nové živočišné i rostlinné druhy působí, si zatím nikdo netroufnul odhadnout. Nejspíš však budou astronomické.

„Problém je, že se tyhle škody na živé přírodě mohou odrazit i v agroekosystémech. Máme řadu varovných příkladů z celého světa a není důvod domnívat se, že nám se to vyhne. Proto bychom měli začít jednat velmi brzy,“ tvrdí Kirschner.

Česko nyní čeká na dohodu Evropské unie o společném postupu, jak zastavit šíření invazivních druhů. Vědci by se měli definitivně domluvit nejpozději do jednoho roku.



Kdo a co z Česka postupně mizí

Živočichové

bobr evropský
- kolonie přežívají jen na některých místech Moravy

kočka divoká - v Česku už není (vědci našli v Podyjí stopy, jež by jí mohly patřit)

medvěd hnědý - pár jedinců žije v Beskydech

vlk - byl vyhuben, v poslední době se postupně vrací, hlavně do Beskyd

orel mořský - po vyhubení uměle vypouštěn na Třeboňsku, Českolipsku, Českobudějovicku a jižní Moravě

Rostliny

bledule letní
- před jistým zánikem ji přesunuli ze zátopové oblasti nádrže Nové Mlýny do nové lokality

chrpa měkká - přežívá už jenom na beskydských pastvinách

koniklec jarní - prakticky vymizel, jeden z posledních ostrůvků na celém světě je brněnské sídliště Kamenný vrch

Kdo se tlačí do Česka

Autor: Filip Sušanka

23.5.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Zastánci tradičních Vánoc zase bojují proti Santa Clausovi

Praha - Tradiční podobu českých Vánoc před anglosaskými vlivy obhajuje iniciativa Zachraňte Ježíška. Na sociálních sítích ji letos podpořilo už přes 55.000 lidí. Její zastánci brojí především proti všude přítomné reklamě a postavě Santa Clause spojené v počátcích s propagací jednoho výrobku. Míní, že dekorace spojené s touto podobou Vánoc ničí v dětech fantazii, a i když doma dárky třeba dále nosí Ježíšek, představují si ho stále více jako dědu v červeném plášti, což vede k postupnému zapomínání na české tradice a přebírání vzorů z ciziny.

Dana Zátopková brzy opustí nemocnici, Vánoce už stráví doma

Praha - Po více než dvou měsících by měla olympijská vítězka v hodu oštěpem Dana Zátopková opustit střešovickou nemocnici. Čtyřiadevadesátiletá atletická legenda se zotavuje po zlomenině krčku stehenní kosti a následné operaci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies