VYBERTE SI REGION

Probační dům? Nová šance pro vězně

Praha – Kradl jednou, bude krást pořád. Tak zní mýtus, proti kterému se snaží bojovat probační a mediační služba (PMS). Podle její ředitelky Jitky Čádové je nejdůležitější pro propuštěné vězně změna jejich sociálních návyků, musí si zvyknout na normální fungování na svobodě, aby získali i jiné varianty řešení problémů než znovu začít krást.

20.2.2015 20
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Z archivu Deníku

Že se českému státu i občanům propouštění kriminálníků bez správných návyků nevyplácí, dokladují i policejní statistiky. Po amnestii bývalého prezidenta Václava Klause v roce 2013 opustilo brány kriminálu 6471 vězňů. O dva roky později policie znovu obvinila 3400 z nich, tedy více než polovinu. Amnestovaní mezitím stihli spáchat přes devět tisíc většinou majetkových trestných činů. Dvě třetiny odsouzených za loňský rok tvoří recidivisté.

Proč tomu tak je? Propuštěné trápí většinou dluhy a nezaměstnanost. Málokdo si najme člověka se škraloupem v rejstříku, když se na volné místo hlásí jiní. Dluhy mohou vznikat i ve vězení, řadu odsouzených například nenapadne odhlásit si telefon. 
A i když vězeň pracuje během výkonu trestu, na splacení dluhů moc peněz nevydělá. Podle údajů z poslední ročenky Vězeňské služby ČR si 
v průměru odsouzenci vydělali 3777 korun za měsíc.
Variantou jsou alternativní tresty, kdy vězni budou místo pobytu za mřížemi v domácím vězení. Loni ho soudci uložili ale jen 243 lidem, vrchol zažil tento trest v roce 2012, kdy 
k němu bylo odsouzeno 444 pachatelů.

Další tendr na náramky

Nyní už počtvrté běží tendr na elektronické náramky, pomocí kterých by mohli být vězni sledováni prakticky on-line, státní správa předpokládá, že díky nim se přestanou soudy používání alternativních trestů bránit. Odsouzení pak budou moci pracovat a nevypadnou z reálného života.

Rovněž se uvažuje o tom, že by se elektronické náramky začaly používat i při výkonu vazby, nosit by je mohli také lidé, kteří mají zakázaný vstup do určitých míst, například na sportovní stadiony.

V letošním roce chce PMS vyzkoušet další novinku, kterou se inspirovala v Norsku. Tzv. probační dům by mohl být mezistupněm mezi vězením 
a absolutní svobodou. Soudy by mohly pobyt v jejich zdech nařídit v rámci podmíněného propuštění, odsouzenci by 
v nich strávili maximálně půl roku. Letos chce služba novinku na pilotním projektu vyzkoušet, domem s dvaceti místy by během jednoho roku mělo projít 50 až 60 bývalých vězňů. V něm by si měli zvykat na svobodný svět, ale také pracovat s psychology a vychovateli.

Ředitelka Probační a mediační služby Jitka Čádová: Chceme pomoci s návratem do života

Ředitelkou Probační a mediační služby je Jitka Čádová sice tři čtvrtě roku, 
v úřadu ale pracuje už od jejího založení, začínala jako probační úřednice v Chomutově. Nyní rozjíždí ve spolupráci 
s úřady práce projekt, ve kterém by chtěla hledat práci vězňům už během výkonu jejich trestu.

Jitka Čádová

Nyní máme konečně počtvrté vypsaný tendr na elektronické náramky. Po sporu ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) a jejího náměstka Pavla Šterna byl zrušený. Plánujete znovu objednávat 800 kusů?
Příprava je rozdělena do několika fází. První probíhá 
v těchto dnech, kdy se připravuje veřejná zakázka na elektronický monitoring, který je směrován na trest domácího vězení, případně na vazbu. Pro tuto část se nepředpokládá, že by počet kontrolovaných přesáhl tisíc. Počet 800 až 1000 je i reálný předpoklad probační služby. V dalších fázích by se elektronický monitoring měl rozšířit. Diskutuje se například o možnosti pro odsouzené ve výkonu trestu, kteří mají volný pohyb a mohou pracovat na pracovištích mimo věznici. Dodavatel by měl být vybrán do konce roku.

Máte tedy představu o ceně jednoho náramku?
Čekáme, že nám budou předloženy varianty optimálního řešení pro Českou republiku v kontextu s evropskými státy a samozřejmě model ekonomické výhodnosti. Až pak budeme vytvářet model ceny. Pro porovnání: namátkové kontroly probační služby, které provádíme nyní, jsou nejlevnější. Pohybujeme se v intervalu od 19 korun do 23 korun za jeden den kontroly. Našimi silami ale nejsme schopni odkontrolovat celou dobu, kdy je odsouzený v domácím vězení. Proto se uvažuje nad elektronickým monitoringem, jeho náklady se v evropských zemích pohybují na jeden den kontroly po přepočtu mezi 100 až 200 korunami. A pak je třetí hranice – pobyt odsouzeného ve vězení. V roce 2013 stál jeden den ve vězení 1300 korun.

Přispívají vězni už nyní na domácí vězení?
I dnes bez náramků odsouzení platí 50 korun denně.

Očekáváte zvýšení tohoto poplatku, pokud dojde k zavedení elektronických náramků?
Řešíme to s ministerstvem spravedlnosti, názor probační služby je takový, že současných 50 korun je optimálních. Nepokryje to samozřejmě všechny náklady, ale musíme zohlednit i sociální situaci odsouzeného. Pokud mu zvýšíme platbu, dostaneme ho do tíživé situace. Pokud nezaplatí, stát po něm peníze bude vymáhat, podlehne exekuci a už jsme v začarovaném kruhu.

Pomáháte vězňům už v jejich výkonu trestu s vyhledáváním práce po jejich propuštění?
Základní příčiny kriminality a recidivy jsou nezaměstnanost, záznam v rejstříku trestů, dluhy a závislost. Co se týká nezaměstnanosti, hledáme možnosti, aby naši klienti na trh práce vůbec mohli vstoupit. Záznam v rejstříku trestů je obrovský handicap,
i na nejzákladnější pracovní pozice dnes zaměstnavatelé požadují čistý rejstřík. Naši klienti, kteří jsou navíc zadlužení, si na legální zaměstnání nesáhnou a jsou dohnáni k pohybu v šedé ekonomice. Pracují na základě ústní dohody, bez pracovní smlouvy. Nesou tak riziko, že po pár dnech práce nedostanou vůbec žádné peníze. Snažíme se proto jednat se zaměstnavateli, máme dokonce smlouvu 
s jednou firmou, které doporučujeme naše klienty, protože je dobře známe.

Určitě existují organizace, které by podobného člověka zaměstnaly, ale nemají na jeho plat. Máte nějaké nástroje pro jejich podporu?
Funguje to takto – u nás je klient, který má trest obecně prospěšných prací. Musí tedy určitý počet hodin odpracovat. Domluvíme mu práci 
v nějaké „neziskovce", snažíme se, aby se ukázalo, že umí dělat. Odpracuje si trest 
a s danou neziskovkou je dohodnuto, že ho můžeme u ní zařadit do další formy zaměstnání. Dále nabízíme veřejně prospěšné práce organizované obcemi nebo úřadem práce vytvořená společensky účelná místa, vše je dotované. Když se klient uplatní, hledá se pro něj již pevné a stabilní zaměstnání. Základem ale je přiznání problémů konkrétního člověka.

Jak spolupráce s úřady práce funguje?
S úřady práce máme uzavřenou několik měsíců dohodu o spolupráci. Zatím máme velmi dobré zkušenosti – sami pracovníci úřadů práce říkají, že by jim pomohlo, kdyby 
s těmito lidmi mohli pracovat už před jejich propuštěním. Nyní jednáme o možnosti, že by úředníci mohli chodit za klienty už do vězení a už v té době bychom jim hledali pracovní pozici. To je úplně nová věc. Úřady práce poznaly, že to má smysl. V současnosti to funguje tak, že my se souhlasem klienta až po jeho propuštění oslovíme úřad práce a dodáme informace, že dotyčný byl ve vězení, má starosti s bydlením a podobně.

Zařazení odsouzeného zpět do běžného života není určitě lehké. Připravujete i nějaké další alternativy?
Jednou z našich priorit jsou probační domy. Chtěli bychom, aby i v rámci České republiky vznikl tento nástroj bezpečného přechodu z vězení na svobodu. Podstatou je, že 
v rámci naší platné legislativy plánujeme, že podmíněně propuštěnému bude uložená povinnost od soudu setrvat 
v probačním domě. Opustí věznici jako podmíněně propuštěný, „přestěhuje" se do probačního domu, absolvuje resocializační program, systém oddlužení a bude zaměstnaný. Smyslem tohoto půlročního období je, že se stabilizuje, pozná poměry, které ve vnějším světě panují,
a odejde do pevného zaměstnání. Chceme letos tento projekt připravit a na jednom domě jej v našich poměrech vyzkoušet.

Pro kolik lidí a kde by měl tento dům být?
Mluvíme samozřejmě obecně, protože to bude předmětem veřejné zakázky. Mělo by v němž žít dvacet odsouzených, pilotní projekt by měla trvat 12 měsíců a očekáváme, že za rok by jím mohlo projít 50 až 60 osob.

Budou klienti platit za ubytování v tomto zařízení? Jaká v domě budou nastavená pravidla?
Musíme si uvědomit, že klient probačního domu sice přišel z vězení, ale je na svobodě a má tedy nárok na příslušné dávky. Bude přispívat na pobyt a stravu, předpokládáme, že by to mohlo být 200 korun na den. V objektu budou vychovatelé, psychologové, zkrátka s e s tím člověkem bude pracovat. Zároveň bude dotyčný na pobyt připravován. Už ve výkonu trestu bude vědět o této možnosti. Půjde o pachatele závažných trestných činů, s vážnými sociálními problémy. U běžných očekáváme, že se vrátí rovnou domů.

Bez pobytu v probačním domě se tedy daný člověk nedostane dříve na svobodu?
Člověk si požádá o podmíněné propuštění, v té době už 
s ním pracujeme. Soud rozhodne, on opravdu opustí celu, nastěhuje se do probačního domu a tam bude muset setrvat a splnit program. Pokud ne, tak dojde k tzv. běžné sankci. Stává se, že člověk selže, nesplní to, co má, a soud rozhodne, že se vrátí do vězení. Takže je to opravdu podmíněné propuštění s dohledem probačního úředníka 
s uloženou povinností pobytu v probačním domě. Takovým způsobem to například funguje v Norsku, kde to mají už rozjeté, jedná se o panelový dům uprostřed sídliště a nikdo netuší, že jde o probační objekt.

JAN DRAHORÁD

Autor: Redakce

20.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 20
SDÍLEJ:

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Loučení s tratí do Koutů: končí barevné motoráky i soukromník

Údolí Desné – Největší změna za devatenáctiletou historii nastala v noci ze soboty 10. na neděli 11. prosince na Železnici Desná. Osobní vlaky zde přestala provozovat soukromá firma, nahradily ji České dráhy.

Žloutenka stále řádí. Chybí vakcíny, hlásí nejen lékárny

Vyškov – Jde o agresivní infekci, člověka může zabít za pár hodin od prvních příznaků. Mnoho nakažených se i po vyléčení po celý život potýká s následky, jako jsou třeba amputace končetin nebo hluchota. K nejohroženějším patří děti. Přestože je možné se proti meningokokovi typu B očkovat, vakcíny chybí. Na Vyškovsku podle dětské lékařky Anežky Bahníkové z Vyškova už zhruba čtyři až pět měsíců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies