Průměrná hrubá mzda dosahovala letos ve druhém čtvrtletí v Česku 26.287 korun. Medián - tedy střední hodnota - činil 22.230 korun. Ženy mají v průměru nižší příjmy než muži.

"Rozdíl v mediánu mezd mužů a žen roste po třicítce. Nejvyšší je mezi 35 a 39 lety," uvedla autorka studie Mariola Pytliková.

Rozdíl mezi mediánem mezd žen a mužů mezi 25 a 29 lety činí 13 procent, od 30 do 34 let je to 23 procent a od 35 do 39 pak 32 procent. Pak se propast pomalu zmenšuje. Po padesátce odpovídá 22 procentům. Od počátku se liší ale už i hodinová mzda žen a mužů. Její mediánový rozdíl je také největší od 35 do 39 let, dosahuje 27 procent.

"Rozdíly dokazují, že je jejich důvodem rodičovství," podotkla Pytliková. U bezdětných žen a mužů se totiž medián výdělku liší o 15 procent, u matek a otců s jedním dítětem o pětinu, u rodičů dvou dětí o 32 procent a u tří a více potomků o 36 procent. Pokud je nejmladšímu potomkovi od tří do pěti let, je medián mzdy žen o 39 procent nižší než u mužů.

Roli hraje i diskriminace na pracovním trhu

Jedním z důvodů nižších výdělků matek je menší počet odpracovaných hodin. Větší část podle Pytlikové ale připadá na nižší hodinové mzdy žen. Roli hraje také přerušení kariéry kvůli dětem, menší praxe i to, že ženy pracují na nižších pozicích a v oborech s nižšími výdělky. Těmito faktory se dá podle autorky vysvětlit ale zhruba jen třetina rozdílu v příjmech mužů a žen. Za dvěma třetinami je přístup zaměstnavatelů i to, že se ženy tak dravě neprosazují a nedokážou si říct o vyšší plat. Podle zástupkyň společnosti Gender Studies, která si nechala studie od expertek vypracovat, hraje roli i diskriminace na pracovním trhu.

Zhruba 30 procent žen s dvouletými a 60 procent s tříletými dětmi navíc skončí po návratu z rodičovské dovolené bez práce. Mnohé matky totiž nemohou pracovat s malými potomky na plný úvazek. Firma jim musela místo držet tři roky.

Podle autorek studií i expertek z Gender Studies působí na pracovní dráhu a výdělky žen nepříznivě nastavení rodičovské. Česko v mezinárodním srovnání patří k zemím s nejdelším a nejštědřejším volnem. Připadá mu po Slovensku a Polsku pomyslná třetí příčka.

Podle šéfky Gender Studies Heleny Skálové ale není řešením pouhé zkrácení a snížení příspěvků. Změna systému je možná až poté, co bude dostatek školek a možností pracovat flexibilně. "Ze zahraničí se ukazuje, že nejlépe funguje, když je časový úsek rodičovské poměrně krátký a provázený vyššími finančními úhradami od státu či z pojistných systémů," popsala Skálová.