VYBERTE SI REGION

Profesor Jiří Přibáň: Téma brexitu se zúžilo na imigraci z nových zemí EU

Jiří Přibáň působí od roku 2001 na waleské univerzitě Cardiff Law School. Významný právní teoretik zůstává ovšem v pravidelném kontaktu se svou vlastí, publikuje zde svoje stati, vystupuje v televizi. Prezident Miloš Zeman mu svého času nabízel místo na Ústavním soudu. Evropan Jiří Přibáň dal však přednost milovanému Walesu jako nedílné součásti Velké Británie 
a Evropské unie. Od pátku už tato definice neplatí. Jak řekl Deníku, hned po oznámení výsledků referenda ho napadla myšlenka na „návrat domů, či spíš do Evropy, neboť Velká Británie je najednou malá". A upřímně dodal: „Je to pro mě skutečně osobní prohra – dvojí občanství coby symbol evropanství najednou vypadá jako nějaká historická nepatřičnost." S Deníkem hovořil o příčinách a možných důsledcích brexitu.

27.6.2016 12
SDÍLEJ:

ZKLAMÁNÍ. Profesor Jiří Přibáň vnímá brexit jako osobní prohru. „Dvojí občanství coby symbol evropanství najednou vypadá jako nějaká historická nepatřičnost,“ říká. Foto: ČTK

Co podle vás rozhodlo o výsledku britského referenda?

To, že stoupenci brexitu dokázali zúžit celé téma na problém imigrace. Jen bych českým čtenářům připomněl, že šlo 
o imigraci z nových zemí EU, tedy i z České republiky. V době, kdy současně roste přistěhovalectví a omezují se veřejné výdaje například na školství nebo zdravotnictví, se propagandistům brexitu podařilo úspěšně vytvořit obraz země, kterou pod ochranou EU vyjídají Poláci, Litevci nebo Češi a Slováci, přestože ve skutečnosti tito pracovní migranti přispívají daněmi do státní kasy víc, než si
z ní berou. A skutečnost, že pro brexit nejvíc hlasovali chudí lidé z oblastí s nízkou imigrací, jen dokresluje tuto absurditu. Pod problémem imigrace se ale skrývá obecnější problém, a to postupný rozklad důvěry mezi politickými elitami a obyčejnými občany. Brexit, to byl ze všeho nejvíc protest chudších vrstev a ekonomicky deprivovaných skupin obyvatelstva proti britským i evropským elitám.

Bude mít hlasování vliv na další drolení EU?

Nepochybně. Odpor vůči EU roste všude v Evropě 
a například podpora vystoupení Francie z unie je mezi francouzskými občany ještě vyšší, než byla v Británii. Nové antipolitické populistické strany a hnutí se budou snažit využít brexit 
k posílení vlastní moci 
a vlivu v té či oné zemi EU. Příští rok budou volby ve Francii, po nich v Německu a lze očekávat, že euroskeptické strany v nich posílí. Také proto se dnes EU snaží donutit Spojené království
k co nejrychlejšímu odchodu, aby se z brexitu nestal další z vleklých problémů EU – vedle krize eurozóny nebo migrační krize.

„Brexit byl ze všeho nejvíc protest chudších vrstev
a ekonomicky deprivovaných skupin obyvatelstva proti britským i evropským elitám."

Jaké ponaučení by si z brexitu měla vzít bruselská elita? Může promyšlená debyrokratizace EU i změna praktické politiky Evropské komise a Německa zabránit dominovému efektu?

Riziko dominového efektu je skutečně vysoké, takže každého kriticky smýšlejícího Evropana musí znepokojovat některé reakce současných evropských elit. Když například Martin Schulz prohlásil, že se jednalo o vnitrostranický problém konzervativní strany a nejde o krizi EU, potvrzuje to, jak odtržený je svět těchto lídrů od názorů běžných lidí žijících v EU. To není impotence krizi řešit, ale mnohem závažnější neschopnost vůbec ji vidět a rozpoznat, což samozřejmě může vést ke katastrofálním důsledkům. Stále větší snaha řídit EU centrálně tak nakonec vyústí v její rozpad. K tomu se ovšem bude vázat návrat bipolárního napětí mezi Francií a Německem a celková politická recese do Evropy národních států, které budou mít různé a často protikladné zájmy, a tedy pochopitelně i vzájemné konflikty. Namísto pluralitního unijního společenství zemí, které dokázaly vzájemně vyvažovat a vyrovnávat své politiky, tak budeme svědky nejen ekonomického, ale především politického návratu do doby suverénních národních států. A minulé století nám ukazuje, kam to může kdykoli vyústit.

Jak výsledek britského referenda ovlivní českou politiku? Předseda ODS Petr Fiala již například uvedl, že je nutné využít situaci a otevřít přístupové smlouvy ČR a EU.

Výroky českých euroskeptiků jsou mnohdy za hranou obecného vkusu 
i elementárních znalostí 
a zdravého rozumu. Snad jim tedy ekonomické a politické náklady Velké 
Británie spojené s brexitem otevřou oči, aby viděli, kam taková cesta do národní izolace vede. Pokud však čeští občané kroutí 
nevěřícně hlavami nad místním euroskepticismem, brexit jim může nabídnout alespoň částečnou úlevu, že se nejedná o hloupost národně omezenou, ale všeobecnou.

Dá se za vítěze referenda označit Vladimir Putin, jak soudí mnozí politologové?

Samozřejmě a společně 
s ním i jeho „evropští" spojenci od Marine Le Penové až po Viktora Orbána. Brexit, to je skutečně zlom, který znamená návrat politické geografie do evropské politiky. EU není žádné impérium s vojskem a policií, ale v jejím sousedství existují státy s postimperiální mentalitou, ať se jedná 
o Rusko nebo Turecko. Ostatně i brexit je důsledkem těchto sentimentů. Hlavní úkol dnešní Evropy je tak vypořádat se 
s postimperiálním smýšlením uvnitř i navenek.

Autor: Kateřina Perknerová

27.6.2016 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies