Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Profesor Royt: Da Vinci přistupoval k obrazu s obrovskými vědeckými znalostmi

Praha /INFOGRAFIKA/ – Leonardo da Vinci byl nejen nadaný malíř, ale také vynálezce. Stýkal se s velmi inteligentními lidmi, říká 
v rozhovoru pro Deník historik umění Jan Royt z Univerzity Karlovy v Praze.

20.7.2015 9
SDÍLEJ:

Portrét Leonarda da Vinciho.Foto: čtk

Jak byly tyto vynálezy přijímány za jeho života?
Již Giorgio Vasari ocenil to, že da Vinci byl takzvaný „homo universo", tedy univerzální člověk. Byl vynikající umělec, vědec, muž, který měl vztah k přírodě, experimentoval se stroji, byl skvělý matematik. Stroje, které navrhoval, jsou konstruovány 
s hlubokou znalostí matematiky, geometrie, jak se tehdy říkalo – quadrivia. To byla součást svobodných umění. Leonardo da Vinci byl vnímán jako vynikající osobnost již ve své době.

Bylo některé z jeho zařízení uvedeno v život již v jeho době?
Jeho vynálezy, které dělal především pro Sforzy v Miláně, byly zčásti realizovány. Především to byly jeho válečné stroje či zbraně. Leonardo byl totiž najat Lodovicem il Morem z rodu Sforzů jako pevnostní architekt 
a muž, který uměl komponovat právě válečné stroje. Některé jiné vynálezy, jako například létající stroje, tehdy realizovány nebyly.

Historik Jan RoytJe nějaký z Leonardových vynálezů, který byste vyzdvihl jako nejzajímavější?
Mně se líbí asi nejvíce létající stroj na základě jeho studie ptačího křídla. To mě velmi zaujalo.

Leonardo si vedl deníky, jejichž výzkum není dosud ukončen. Jak to? Řekla bych, že písemnosti takové osobnosti budou do detailu prozkoumány. Brání tomu něco?
Jde spíše o to, že každá doba přináší jinou interpretaci dějin umění. Zhodnoceny 
v základu jeho deníky jsou. Ne, že by byly úplně neznámy. Slavné Leonardovy rukopisy, které se nacházejí 
v Londýně, jsou zeditovány.

Proč používal při psaní šifry?
To nejsou šifry. Řada umělců, kromě da Vinciho třeba i Santini, pracovala 
s číselnými matematickými kódy. S takzvanou posvátnou geometrií. To vycházelo z již zmíněného quadrivia. Číslo bylo měřítko všech věcí. 
I Bůh stvořil svět podle čísla. Šlo tedy o tyto matematické kódy. Je třeba si uvědomit, že Leonardo žil v intelektuálním prostředí a stýkal se 
s velmi inteligentními lidmi, kteří tyto věci znali a rozuměli jim. Když se podíváte na Leonardovy obrazy, například na Klanění tří králů, zjistíte, že je komponován s hlubokou znalostí geometrie, harmonie, zákonu zlatého řezu a tak dále. Da Vinciho obrazy jsou budovány s hlubokou vědeckou erudicí.

Věnoval se též anatomii. Jak se to slučovalo s tehdejšími zvyklostmi?
Žádné takové problémy nebyly. Pitva je konec konců zobrazena již v katakombách. Pitvali se sice zločinci, odsouzenci k smrti, ale nebyl 
s tím žádný problém. Samozřejmě, když se to někdy hodilo, mohlo to být proti tomu, kdo pitvu prováděl, použito. To se stalo třeba v případě Jesenia, ale to byla trochu jiná věc. Jeseniova pitva byla provedena formou takzvaného anatomického divadla. To v Leonardově době ještě neexistovalo. Ale pitvu jako takovou medicínský stav znal vlastně již od antiky, šlo tedy jen o pokračování této tradice. A Leonardo měl díky pitvám, které prováděl, obrovské anatomické znalosti. Vidíme to krásně například na jeho zobrazení dítěte v lůně matky a dalších.

Je pravdivá historka, že když učeň Leonardo namaloval ve Verocchiově dílně anděla, rozhodl se Verocchio, že už nikdy malovat nebude, protože ho student umělecky „předstihl"?
Takové historky mají hlavně zdůraznit genialitu umělce. Tak je třeba je chápat.

Čím se ve své době Leonardo da Vinci, pokud jde o malbu, odlišoval od svých současníků?
Zejména tím, že k tvorbě obrazu přistupoval skutečně s vědeckými znalostmi. Například na obraze Klanění tří králů je vidět, že nejprve načrtl geometrickou konstrukci obrazu. Nesmírně složitě propočítal přesně vztahy postav, budov, vše dokonale promyslel. Proto mu tak dlouho trvalo obraz vytvořit. Je odrazem makrosvěta, ukazuje božskou harmonii, kterou se snažil napodobit. Totéž je takzvané sfumato, což je 
v podstatě vzdušná perspektiva, kterou používal. Pozoroval, že když světlo prochází vzduchem, předměty, které jsou od nás vzdáleny, se zdají být jakoby v mlze. Vycházel 
z důkladného pozorování přírody. V tom je jeho dokonalost. Velmi patrné je to ještě třeba ještě u obrazu Dáma s hranostajem. Zobrazuje šestnáctiletou milenku vévody Lodovica Sforzy Cecilii Gallerani. Její ruka v popředí je poměrně veliká. Je to proto, že Leonardo pracuje právě s odpozorovanou znalostí perspektivy. Je to vidět i u Poslední večeře a dalších jeho děl.

Jakou měl Leonardo da Vinci povahu a jaký byl jeho soukromý život?
To je složité. Existují na to různé náhledy. Například Freud napsal knihu Zážitek Leonarda z dětství, kde se snažil psychoanalyticky postihnout osobnost da Vinciho. Jenže na to pak reagoval americký historik umění Meyer Schapiro, který všechny Freudovy závěry odmítl. Taková psychologizace osoby je velmi komplikovaná a do toho bych se nerad pouštěl.

Co se tedy ví o jeho soukromí?
Na konci života žil ve Francii na dvoře Františka I., byl velmi vyhledávaným umělcem a slávy si užil již za svého života. Vasari ho už tehdy charakterizoval jako jednoho ze tří velikánů vrcholné renesance.

Da Vinci

DENISA HAVELDOVÁ

Autor: Redakce

20.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
9

Další napětí mezi Íránem a USA? Írán úspěšně otestoval novou balistickou střelu

Ilustrační foto
4 8

Číně dochází trpělivost. Omezí vývoz ropných produktů do KLDR

Švestky z městské zahrádky. Ze stromů lze ovoce česat zdarma

Sklizeň podzimního ovoce je v plném proudu. Kdo chce získat české plody, může využít nabídku sadařů, kteří mívají výhodnější ceny než běžné obchody. Pražané však mají i jinou možnost: natrhat si jablka, hrušky i švestky zdarma v sadech hlavního města.

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Poledne co poledne otevřel modrou krabičku a vyndal z ní housku. Vždy se dvěma plátky stejného salámu a okurkou. Banální historka o spolužákovi z mých středoškolských let v Německu jako by do jisté míry symbolizovala nedělní volby. Proč ochutnávat něco jiného, když osvědčené šmakuje?

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Prohraná sázka fotbalového fanouška: Z Žižkova pěšky až do Pardubic

Na fotbalový zápas na hřišti soupeře fanoušci většinou cestují auty, vlaky nebo autobusy. Může se ale stát, že se jeden z fanoušků vsadí s hráčem svého klubu… A prohraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení