VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Profesor ústavního práva Gerloch: Zdržovat volbu prezidenta není potřeba

Praha /ROZHOVOR, INFOGRAFIKA/ - Situace kolem volby prezidenta by nakonec nemusela být tak dramatická. Uklidnit by ji mělo už rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který by teoreticky mohl „vrátit do hry" dva ze tří vyřazených kandidátů. Přestože nechce předjímat, kteří to budou, odhaduje to aspoň profesor ústavního práva Aleš Gerloch.

26.11.2012 6
SDÍLEJ:

Profesor ústavního práva Aleš Gerloch.Foto: Archiv Aleše Gerlocha

Vladimír Dlouhý, jeden ze tří vyřazených kandidátů, už oznámil, že se odvolá k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Další dva kandidáti oznámí své rozhodnutí tento týden. Pokud nebudou kandidáti s rozhodnutím NSS spokojeni a obrátí se i na Ústavní soud, může to oddálit, či dokonce zpětně zneplatnit volbu prezidenta?
Především musím říci, že ministerstvo vnitra asi nemělo postupovat tak, jak postupovalo. Mělo vzít ty dva kontrolní vzorky a v každém z nich říci, kolik je občanů, kteří nesplnili podmínky, a kolik je to procent ve vztahu k absolutnímu číslu. A tyto dvě absolutní čísla mělo sečíst. Ale k vlastní věci: NSS teď dostane stížnosti, v nich bude nějaká argumentace, a to včetně argumentace kandidátů nebo jejich právních zástupců. Dále si soud vyžádá podklady od ministerstva vnitra, jak dospělo k tomu závěru, a to soud posoudí do 15 dnů, tedy do 13. prosince. NSS buďto umožní všem stěžovatelům kandidovat, nebo to umožní podle dosavadních propočtů možná jen dvěma. Takže si myslím, že už NSS minimalizuje možnost, že se někdo obrátí na Ústavní soud.

Jak to?
Také NSS je vázán článkem 22 Listiny základních práv 
a svobod, který říká, že výklad v otázkách politických práv má být ve prospěch toho, aby se umožnila politická soutěž. Je-li věc sporná, mělo se už ministerstvo vnitra přiklonit na stranu takové varianty, která je příznivější pro kandidáty. Když tak neučinilo, NSS je tu proto, aby to napravil. Podle mě pak není potřeba, aby se na Ústavní soud někdo obracel. Pokud se ale přesto někdo na ÚS obrátí, pak je otázka s čím. Ústavní soud na rozdíl od NSS nemá žádnou lhůtu, dokdy musí rozhodnout. Je to však obdobné jako u ostatních voleb, kdy ÚS není, až na výjimky, volebním soudem, a tudíž už vychází z toho, jak rozhodl NSS, a nezkoumá celou materii. V podstatě se jen zaměří na to, jestli NSS dodržel všechny ústavní náležitosti. Jenom tehdy, kdyby ÚS došel k tomu, že je NSS nedodržel a že jednal zjevně nesprávně, mohl by jeho rozhodnutí zrušit. Pak záleží, co odmítnutý kandidát navrhne, zda bude chtít třeba zkoumat celý zákon o přímé volbě. I v tomto případě ale Ústavní soud může říci, že takový návrh není třeba důležitý v případě těchto voleb.

Kdyby ale přece jen došlo k tomu, že Česko bude kvůli opožděné či zneplatněné volbě bez prezidenta, kdo si jeho pravomoci dočasně rozdělí?
Je to jednoznačně upraveno v ústavě v článku šedesát šest. Jak pro případ předčasného ukončení funkce prezidenta, tak v situaci, kdy není prezident zvolen. Pak část pravomocí přebírá předsedkyně sněmovny – jde o pravomoci, 
u kterých není nutná kontrasignace (společný podpis s předsedou vlády, například ale nesmí šéfka sněmovny vetovat zákony – pozn. red.). Předseda vlády pak přebírá ty pravomoci, ke kterým je třeba kontrasignace. Pak je ještě jedna pravomoc pro předsedu Senátu: ten vypisuje volby do Poslanecké sněmovny, pokud by se 
v té době vyhlašovaly.
A opačně předseda sněmovny by vypsal volby do Senátu, pokud by bylo potřeba.

V každém případě se ale bude řešit, kdo takový zmatek do výkladu zákona o přímé volbě prezidenta vnesl. Byli to politici, kteří zákon o přímé volbě spíchli horkou jehlou?
Je pravda, že volební zákon nebyl dostatečně cizelován už ve fázi přípravy pro vládu 
a poté v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Ale podívejme se na náš právní řád. Je to bohužel běžná situace jeho nekvality, daná častými novelizacemi zákonů nebo rychlým schvalováním. Není to nic výjimečného. Dokud se nezpomalí legislativní proces a nepřestane se s novelizacemi desítek zákonů, tak se to nezlepší.

Jsme zcela transparentní, tvrdí uchazeči o Hrad.

Autor: Jan Klička

26.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
2 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies