Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Profesor ústavního práva Gerloch: Zdržovat volbu prezidenta není potřeba

Praha /ROZHOVOR, INFOGRAFIKA/ - Situace kolem volby prezidenta by nakonec nemusela být tak dramatická. Uklidnit by ji mělo už rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který by teoreticky mohl „vrátit do hry" dva ze tří vyřazených kandidátů. Přestože nechce předjímat, kteří to budou, odhaduje to aspoň profesor ústavního práva Aleš Gerloch.

26.11.2012 6
SDÍLEJ:

Profesor ústavního práva Aleš Gerloch.Foto: Archiv Aleše Gerlocha

Vladimír Dlouhý, jeden ze tří vyřazených kandidátů, už oznámil, že se odvolá k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Další dva kandidáti oznámí své rozhodnutí tento týden. Pokud nebudou kandidáti s rozhodnutím NSS spokojeni a obrátí se i na Ústavní soud, může to oddálit, či dokonce zpětně zneplatnit volbu prezidenta?
Především musím říci, že ministerstvo vnitra asi nemělo postupovat tak, jak postupovalo. Mělo vzít ty dva kontrolní vzorky a v každém z nich říci, kolik je občanů, kteří nesplnili podmínky, a kolik je to procent ve vztahu k absolutnímu číslu. A tyto dvě absolutní čísla mělo sečíst. Ale k vlastní věci: NSS teď dostane stížnosti, v nich bude nějaká argumentace, a to včetně argumentace kandidátů nebo jejich právních zástupců. Dále si soud vyžádá podklady od ministerstva vnitra, jak dospělo k tomu závěru, a to soud posoudí do 15 dnů, tedy do 13. prosince. NSS buďto umožní všem stěžovatelům kandidovat, nebo to umožní podle dosavadních propočtů možná jen dvěma. Takže si myslím, že už NSS minimalizuje možnost, že se někdo obrátí na Ústavní soud.

Jak to?
Také NSS je vázán článkem 22 Listiny základních práv 
a svobod, který říká, že výklad v otázkách politických práv má být ve prospěch toho, aby se umožnila politická soutěž. Je-li věc sporná, mělo se už ministerstvo vnitra přiklonit na stranu takové varianty, která je příznivější pro kandidáty. Když tak neučinilo, NSS je tu proto, aby to napravil. Podle mě pak není potřeba, aby se na Ústavní soud někdo obracel. Pokud se ale přesto někdo na ÚS obrátí, pak je otázka s čím. Ústavní soud na rozdíl od NSS nemá žádnou lhůtu, dokdy musí rozhodnout. Je to však obdobné jako u ostatních voleb, kdy ÚS není, až na výjimky, volebním soudem, a tudíž už vychází z toho, jak rozhodl NSS, a nezkoumá celou materii. V podstatě se jen zaměří na to, jestli NSS dodržel všechny ústavní náležitosti. Jenom tehdy, kdyby ÚS došel k tomu, že je NSS nedodržel a že jednal zjevně nesprávně, mohl by jeho rozhodnutí zrušit. Pak záleží, co odmítnutý kandidát navrhne, zda bude chtít třeba zkoumat celý zákon o přímé volbě. I v tomto případě ale Ústavní soud může říci, že takový návrh není třeba důležitý v případě těchto voleb.

Kdyby ale přece jen došlo k tomu, že Česko bude kvůli opožděné či zneplatněné volbě bez prezidenta, kdo si jeho pravomoci dočasně rozdělí?
Je to jednoznačně upraveno v ústavě v článku šedesát šest. Jak pro případ předčasného ukončení funkce prezidenta, tak v situaci, kdy není prezident zvolen. Pak část pravomocí přebírá předsedkyně sněmovny – jde o pravomoci, 
u kterých není nutná kontrasignace (společný podpis s předsedou vlády, například ale nesmí šéfka sněmovny vetovat zákony – pozn. red.). Předseda vlády pak přebírá ty pravomoci, ke kterým je třeba kontrasignace. Pak je ještě jedna pravomoc pro předsedu Senátu: ten vypisuje volby do Poslanecké sněmovny, pokud by se 
v té době vyhlašovaly.
A opačně předseda sněmovny by vypsal volby do Senátu, pokud by bylo potřeba.

V každém případě se ale bude řešit, kdo takový zmatek do výkladu zákona o přímé volbě prezidenta vnesl. Byli to politici, kteří zákon o přímé volbě spíchli horkou jehlou?
Je pravda, že volební zákon nebyl dostatečně cizelován už ve fázi přípravy pro vládu 
a poté v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Ale podívejme se na náš právní řád. Je to bohužel běžná situace jeho nekvality, daná častými novelizacemi zákonů nebo rychlým schvalováním. Není to nic výjimečného. Dokud se nezpomalí legislativní proces a nepřestane se s novelizacemi desítek zákonů, tak se to nezlepší.

Jsme zcela transparentní, tvrdí uchazeči o Hrad.

Autor: Jan Klička

26.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Aleš Juchelka dnes.
3 9

Aleš Juchelka o Kalouskovi a Babišovi: Jsou si podobní, mají buldočí povahy

Petra Erbanová
DOTYK.CZ
6

Kulka ze samopalu zasáhla koleno, se sportem byl nadobro konec

Jiří Hynek získal potřebnou podporu poslanců, kandiduje na prezidenta

/ANKETA/ Jiří Hynek podal u ministerstva vnitra kandidaturu na prezidenta republiky. Podpořilo ho 22 poslanců z pěti politických stran, řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Nejvíce poslanců je podle něj ze sněmovního branného výboru. Hynek na Hrad kandiduje s podporou Realistů.

Kontroverzní spot? Blok proti islamizaci tvrdí, že ČT narušuje přípravu voleb

/VIDEO/ Blok proti islamizaci (BPI) podal trestní oznámení na Českou televizi (ČT). Subjektu kandidujícímu ve sněmovních volbách vadí, že televize omezila počet politických stran zastoupených v závěrečné předvolební debatě. 

Nejen za tmy. Chodci musejí „svítit“ i přes den

/INFOGRAFIKA/ Nastává nejkritičtější období pro pěší. Loni zemřelo na silnicích 545 osob, z toho třetina večer či při snížené viditelnosti. Dny se krátí, objevují se mlhy a na horách i první sněhové přeháňky. A pro chodce i řidiče nastává období, kdy by se měli mít obzvláště na pozoru. Výzkumy totiž prokazují, že po setmění je riziko vzniku nehody až čtyřikrát vyšší než za dne.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení