VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Profesor z Cambridge Haňka: Česká věda na tom není dobře

Praha - Česká věda na tom podle profesora Rudolfa Haňky z Cambridgeské univerzity není dobře. S odvoláním na své kolegy a na viceprezidenta Evropské výzkumné rady Pavla Exnera považuje za nejlepší kritérium kvality výzkumu počet obdržených grantů od evropské grantové agentury, a těch mají české výzkumné instituce žalostně málo. ČR se pohybuje někde u Bulharska, Turecka či Kypru.

6.3.2012 4
SDÍLEJ:

Předseda Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání profesor Rudolf Haňka.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

"Za čtyři roky jsme dostali tři granty, Maďarsko 12, Rakousko 26," uvedl s tím, že se nelze vymlouvat na totalitu.

V Česku jsou podle Haňky pracoviště, kde je úroveň výzkumu slušná. K takovým institucím počítá Fyzikální ústav Akademie věd, České vysoké učení technické, Vysokou školu chemicko-technologickou a jednu či dvě fakulty Univerzity Karlovy. Přesto prý celkové výsledky české vědy dobré nejsou.

Nejsilnější zahraniční spolupráce je podle Haňky v počítačových technologiích, kybernetice či robotice, tedy v oborech, které jsou navázány na nejvíce průmyslových odvětví. Jako příklad v zahraničí úspěšných českých vědců uvedl vedoucího Katedry kybernetiky Elektrotechnické fakulty ČVUT Vladimíra Maříka a specialistu na měřicí techniku z téže fakulty - profesora Pavla Ripku.

Mařík stál například u zrodu výzkumných projektů financovaných americkou Agenturou pro protiraketovou obranu, která do České republiky přišla v souvislosti s uvažovanou stavbou amerického protiraketového radaru v Brdech. ČVUT má podle Maříka v Americe patent na systém pro řízení bezpilotních letadel. Vědci z Katedry kybernetiky dělají podle Maříka špičkový výzkum, který v Česku nikdo nezaplatí, ale peníze jsou v USA.

Ripkův tým dostal loni cenu Grantové agentury ČR. Vyvinul a vyzkoušel nový typ bezcívkového tenkovrstvého flugsgate senzoru. Tyto senzory se používají pro přesná měření magnetického pole, například v kosmickém výzkumu, v navigaci nebo ve vojenství.

Konference o inovacích

Haňka se účastnil dvoudenní česko-americké konference o inovacích, která včera začal v Praze. Objem česko-americké spolupráce stále roste. Svědčí o tom narůstající počet společných grantů a projektů. Američtí partneři využívají toho, že česká věda ve vybraných oborech dosahuje excelentní úrovně a má co nabídnout i zemi, která je v inovacích světovým lídrem. Dokládá to také rostoucí přítomnost českých start-upových firem v inkubátorech v Silicon Valley či jinde v USA.

Autor: ČTK

6.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zdravotní sestra. Ilustrační snímek
6

Nemocnice jako farmy na bakterie. Nakazí se v nich desetitisíce Čechů

Jaroslav Tvrdík
AKTUALIZOVÁNO

Čínská CEFC vycouvala ze Soukupova vydavatelství Empresa

AUTOMIX.CZ

Řadit při parkování jedničku, nebo zpátečku? A je dobré vždy zatahovat „ručku"?

Kdo jezdí s manuální převodovkou, má většinou svůj zažitý proces, kterým zabezpečuje auto po zaparkování proti rozjetí. Mnoho z nás to dělá už zcela podvědomě. Ale když budeme nad tímto zdánlivě jednoduchým úkonem více přemýšlet, můžeme se vyvarovat nechtěných nákladů.

Bezpečnostní agentura se ohradila proti tvrzením ředitele Národní galerie

Bezpečnostní agentura ABAS IPS Management, která vypověděla smlouvu Národní galerii (NG) v Praze, se ohradila proti tvrzením jejího ředitele Jiřího Fajta, že při její ostraze galerijních budov byla poškozena vystavená díla a ostraha měla fyzické konflikty s návštěvníky. Agentura v pondělí sdělila, že uvedené výroky ji poškodily, chce se proto proti nim bránit právními kroky a od Fajta požaduje veřejnou omluvu.

Věra Jourová: Na prezidenta by měl kandidovat Martin Stropnický

Na sněmu ANO sklidili velký potlesk zástupci hnutí v evropských strukturách, eurokomisařka Věra Jourová, místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička a europoslankyně Dita Charanzová. Vystupovali jako kompetentní zastánci českých zájmů v EU, kterou vnímají coby jediné možné řešení pro Česko. Deník hovořil se zakládající členkou ANO Věrou Jourovou, jež má v hnutí stále silnou pozici.

HMD Global po 17 letech vzkřísila legendární Nokii 3310

Finská společnost HMD Global, která vyrábí telefony značky Nokia, uvede ve druhém čtvrtletí na trh pokračovatele legendárního tlačítkového modelu 3310. Telefon bez operačního systému přichází na trh téměř 17 let po svém předchůdci a má stát 49 eur, tedy asi 1350 korun. HMD to dnes oznámila před zahájením veletrhu MWC v Barceloně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies