Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Propast mezi Romy a většinovou společností trvá, přestože se podmínky zlepšily

Praha – Podmínky Romů v Česku se za posledních deset let zlepšily. Propast mezi situací příslušníků menšiny a ostatních obyvatel je ale stále veliká. Romové mívají horší vzdělání a vyšší nezaměstnanost, víc jim hrozí chudoba, častěji bydlí v horších podmínkách a dožívají se i o několik let nižšího věku. Vyplývá to ze zprávy o Indexu romské inkluze za rok 2015. Sestavil ho tým skončeného mezinárodního projektu Dekáda, hodnotil situaci Romů v 11 zemích. Na dnešek připadá Mezinárodní den Romů.

8.4.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Milan Jaroš

Podle poslední vládní zprávy o stavu romské menšiny žije v Česku kolem 242.000 Romů. Vláda ve své strategii romské integrace uvádí, že se třetina až polovina z nich potýká s dopady sociálního vyloučení. Počet chudinských domů či čtvrtí, v nichž žijí převážně právě Romové, se za posledních deset let zdvojnásobil. Těchto ghett, kde jsou dospělí obvykle bez práce a děti často končívají v takzvaných zvláštních školách, je kolem šesti stovek.

Podle indexu se situace Romů v Česku od roku 2005 do roku 2015 zlepšila, pokroky jsou ale jen malé. Zatímco před desetiletím základní školu dokončilo 80 procent romských dětí, nyní je to 83 procent. Na začátku projektu do takzvaných zvláštních škol chodilo 44 procent romských dětí, podíl se snížil na 32 procent. Je ale mnohem vyšší než u ostatních dětí, u nichž dosahuje asi pěti procent.

Vysoce segregované školy

„Ve všech aspektech vzdělávání se situace Romů zlepšila a propast mezi nimi a ostatními obyvateli se zmenšila, se znatelnými výsledky hlavně v gramotnosti a terciárním vzdělávání. Nicméně české školy zůstávají vysoce segregované," uvádí zpráva.

Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) je přitom právě kvalitní vzdělání předpokladem pro zlepšení situace Romů v Česku. Přispět by k tomu nyní měl povinný poslední rok školky i začlenění romských školáků do běžných tříd, sdělil ČTK ministr. Míní, že podstatné je také zvyšovat povědomí o romské historii, jazyku a kultuře, a to i u Romů, aby byli „sebevědomou menšinou". „Proces integrace je komplexní soulad potřebných událostí, které musí nastat v celé společnosti na straně menšiny i majority," uvedl Dienstbier.

Podle indexu zaměstnanost Romů za posledních deset let vzrostla z 29 na 38 procent. Je ale stále výrazně nižší než u ostatních obyvatel – zaměstnání má sedm z deseti. Romové mnohem častěji pracují na černo. Nezaměstnanost romských pracovníků poklesla ze 46 procent na 27 procent. V celém Česku přitom dosahuje asi šesti procent.

Zdravotní pojištění má podle zprávy 93 procent Romů a 98 procent obyvatel Česka. Zatímco doba dožití v Česku přesáhla 78 let, u Romů byla o deset let nižší. Na hranici chudoby bylo 15 procent lidí v ČR, mezi Romy 68 procent. Průměrný výdělek činí kolem 26.000 korun, u Romů je zhruba o 10.000 nižší. Zkušenost s nerovným přístupem uvádí 64 procent Romů. Příslušníci menšiny mnohem méně dosáhnou na vlastní bydlení. Každý padesátý Rom nemá doma pitnou vodu, každý pětadvacátý elektřinu.

Autor: ČTK

8.4.2016
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
14

K útoku nožem v Rusku se přihlásil Islámský stát

Grace Mugabeová a Robert Mugabe
4

Mugabeová získala imunitu, Jižní Afrika přerušila letecké spojení

Dýmkař Krška: Dělám pocitové dýmky. Řídím se hlavně kresbou dřeva

Výrobě dýmek se Karel Krška z Drnovic věnuje už sedmadvacet let. I po takové době nepovažuje jejich vyřezávání za rutinu. „Každý kousek je originál. Vše dělám ručně a každý kus dřeva mě jinak inspiruje. Možná proto mě práce pořád baví,“ pochvaluje si devětačtyřicetiletý muž.

Pražská zoo přivítala letošního miliontého návštěvníka

Zoo Praha v sobotu přivítala jubilejního návštěvníka letošního roku, kterým se stal pan Milan Rybka z Prahy 9 se ženou Valentinou a vnoučaty Sabinou a Matějem.

Neonacisté v Berlíně oslavují narozeniny Rudolfa Hesse, policie je ve střehu

Pět stovek pravicových radikálů včetně několika Čechů se sjelo do Berlína u příležitosti třicátého výročí smrti nacistického pohlavára Rudolfa Hesse. Proti nim se chystá protestovat zhruba stejně velký tábor odpůrců. Berlínská policie proto chystá manévry, aby zamezila násilí.

Z kauzy uplácení se někteří stíhaní lékaři mohou vyplatit

V kauze údajného uplácení lékařů ze strany distributorů léků policie obvinila zhruba 200 lidí. Někteří z doktorů se mohou stíhání vyhnout, pokud zaplatí jedenapůlnásobek přijatých úplatků na odškodnění obětí trestných činů. Naopak část distributorů policie stíhá jako organizovanou zločineckou skupinu. Hrozí jim přísnější tresty, a to dva až deset let vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení